Kapitola 1 Část 6

44 5 1
                                        

Dáda přišla ale bylo jí tak zle že vypadala trochu nazelenavě.Opravdu by mě zajímalo kolik toho měla."Jo a mám špatnou zprávu"řekla Dáda smutným tónem"Zítra odjíždím do Paříže, vzali mě na tu školu"dořekla."Ale to je přece dobrá zpráva ne?"řekla Anička."No jo ale co kapela?"řekl Tomáš."Hlavu vzhůru,ještě přece není konec.Ano,možná jede Dáda pryč ale to neznamená že nenajdeme někoho jiného.Třeba Blassterr umí hrát nebo Marek.A navíc já taky umím hrát na kytaru."řekla jsem pro povzbuzení.

O rok později:

Už je to rok co Dáda odjela studovat někam do Paříže.Odjela a vypadá to že už se nevrátí.Ale stále nemáme náhradu za Dádu.V tu chvíli jsem uslyšela jak někdo hraje na kytaru.Vyběhla jsem schody a najednou vidím.....Martin umí hrát na kytaru? Jakto že o tom nevím."Ehm Martine"viděla jsem jak se trochu lekl."A-ahoj,j-já jen zkoušel jestli není rozladěná"trochu jsem se pousmála a řekla:"Rozladěná jo,takhle se to nedělá,přece vím jak se to kontroluje ladění u kytary."sklonil hlavu a řekl:"Asi máš recht"
"Proč nevím že umíš hrát?"
"Nechtěl jsem to nikomu říkat"
Sedla jsem si k němu a dala mu ruku na rameno."Mě můžeš říct všechno"hladila jsem ho po zádech na náznak toho že mi může důvěřovat.Podíval se na mě a v zápětí se naše rty spojili.Po chvíli nás vyrušil můj mobil.Achjo,můj otravnej mobil mě prostě musí vyrušit v této romantické chvíli s Martinem.Nevím kdo to byl protože se mi na displeji ukázalo Neznámé číslo.Tak jsem to zvedla.

K:Prosim

:Je tam Katie?

K:U telefonu...kdo volá?

Nč:Tady Blasster,kde jsi všude sháníme,protože jsme možná našli náhradu za Dádu?

K: jsem doma a taky jsem našla náhradu a moc dobře ho znáte

:Aha nevadí tak mi mu řeknem že náhradu máme takže nemusí chodit na tu schůzi

K:Oki tak ahoj

:Čau čau

Típla jsem mu to a hned si ho šla uložit.Jakmile jsem ho uložila Martin se mě zeptal."Tak kde jsme to zkončili?" "Ehhmm....tady."odpověděla jsem a začali jsme se k sobě přibližovat.Byli jsme u sebe tak blízko že jsem cítila jeho dech.V zápětí se naše rty spojili a já se nechala unášet tou romantickou chvílí.Po chvilce jsme se od sebe odtrhli a Martin položil kytaru.Já jsem ho ale zastavila a zeptala jsem se:" Nechceš mi něco zahrát?"udělala jsem na něj puppy face.Martin souhlasil a začal hrát.Hned mi byla ta písnička povědomá,protože jí s kapelou hrajem.Tak jsem jí začala zpívat.

Forever 2Where stories live. Discover now