Kapitola 1
Můj zelený hrdina
Byl velice mrazivý a větrný den a já šel ze školy domů. Už se začalo stmívat, já si za poměl kabát a byla mi hrozná zima. Šel jsem potemnělou úzkou ulicí když se přede mnou objevil vysoký kluk. Měl krásné blond vlasy,široká ramena a velmi svalnaté ruce a uši měl několikrát propíchnuté. Na hlavě měl čepici, kolem krku šálu a velký zimní kabát. Byl na něj prostě nádherný pohled. Zadíval se hluboce na mě a najednou řekl.
,, Neni ti zima ??!! ,, a přitom si mě prohlížel.
,, A ni ne. ,, Zalhal sem ale třásl jsem se jako Osika.
On si najednou sundal svůj kabát a hodil mi ho přes ramena. Byl tak krásně teplý a příjemný na dotyk. Chtěl jsem mu poděkovat ale on už zmizel v mléčné stěně padajícího sněhu. Šel jsem dál když na jednou se z poza rohu objevila skupinka kluku s vyholenýma hlavama a v kožených bundách. ,, A hele žid. ,, zakřičeli a rozběhli se ke mně. Začal jsem utíkat ale v mléčné stěně sem špatně zahnul a skončil jsem ve slepé uličce.
Když jsem se otočil stá li tam byli tři. Jeden měl v ruce bejzbolku, další boxera a ten třetí měl vystřelovací nůž.
Bál jsme se říkal jsem si teď tady určitě umřu, přinejlepším skončím na jipce. Vyrazili střemhlav na mě kryl jsme se a říkal si v duchu je to můj konec. Najednou zavál vítr a ze shora se snesl obří zelený muž, opancéřovaný a s křídly. Já se choulil na zemi ve sněhu a bál se jak to dopadne. On je mlátil hlava nehlava, oni po něm skákaly ale neměli šanci.
Nakonec dva z nich utekly a třetí se válel ve sněhu a nehýbal se. Ten zelený obr se blížil ke mně neviděl jsme mu dobře do obličeje ale něco mi na něm bylo povědomé. Pomohl mi vstát, na jednou se ten třetí postavil a držel v ruce pistoli. Vystřelil, já jen zakřičel a vrhnul jsem se před svého zachránce. Na jednou mi zaplály oči sníh začal padat pomalu. A poté byla jen černá tma. A já se probudil a byl jsem na střeše nějakého domu v náručí to ho úžasného zeleného obra. Které ho jsem teď poznal byl to ten veliký svalnatý blond kluk co mi dal ten kabát a který mám pořád na sobě.
Hleděl na mě a v očích měl silnou jiskru a jeho srdce bylo splašeně stím mým. ,, Jak to že jsi najednou zelený ? ,, zeptal jsem se ho a trochu jsem se roztřásl ale věděl jsem někde uvnitř že mi neublíží. Řekl mi že není ze země že je pochází z rasy Nelidí a rasy Kree. Ptal jsem se co se stalo že si nic nepamatuji. Řekl mi že jsme pomocí své mysli odrazil kulku a zasáhl toho zmetka do ramene, pak mě odnesl do bezpečí.
,, Jsem Bily... Bily Kaplan. ,, řekl jsem a víc jsem se roztřásl.
,, Já sem Teddy Altman. ,, odvětil mi a přivinul si mě víc k sobě.
Přitiskl jsem se trochu víc k jeho rozpálenému svalnatému tělu abych se zahřál a hleděl jsem mu stále do očí. Jeho hlava trochu klesla níže já ucítil příležitost ještě jsem k nikomu nic tak necítil. Zvedl jsem hlavu a políbil ho, ne odtrhl se jak jsem se bál ale více si mě k sobě při tiskl. Když jsme se přestali líbat v zlétnul a odnesl mě domů. Když mě nechával na balkoně a odlétal se slzami do mrazivé noci věděl jsem že mám konečně někoho koho miluji a kdo miluje mě takový jaký jsem i přes ty mé zvláštní výpadky či co to je. Někdy mám pocit jako bych nebyl úplně člověk. Ale Teddy mu to nevadí zdá se že mě také miluje jaký sem a já jeho budu milovat už navždy.
Kapitola 2
Láska na první dotek
Druhý den jsem se probudil asi v jednu hodinu odpoledne. Hrklo ve mě ,,Sakra to sem prospal půl školního dne a rodiče mě nevzbudili?,, Když jsem si všiml v letu ke dveřím že je vlastně sobota. Z bitek odpoledne jsem strávil v koupelně bylo hrozně zle, asi z neštěstí že dnes ne uvidím mého Teddyho. Rodiče šli večer na nějakou párty, měl jsem jít s nimi, ale zůstal jsem doma bylo my zle. Tak jsem se převaloval v posteli, a myslel na Teddyho co asi dělá. Už se setmělo a já začal usínat topení jsem měl puštěné na plno, bylo mi takové horko že jsme ležel v posteli jen v trenírkách. Začal jsme usínat když najednou jsem na prosklených dveřích uslyšel jemné zaťukání.
Byl to Teddy, opět sem se schoulil pod peřinu a otočil sem se se studem zády k balkonu a řekl jsem. ,, Je otevřeno,,.
Vešel dovnitř a hned si sednul vedle mě na postel. ,, Ty tady máš ale vedro,, řekl a slíknul se až měl na sobě jen tepláky. ,, Proč si tak schoulenej pod tou peřinou,, pokračoval a já se začal červenat. ,, Mohu k tobě ? ,, A nasunul se ke mě. Ale mě to nevadilo. ,, Jo ty si jen v trenýrkách, promiň jestli jsem asi Hrrrr. ,, . Pohlédl jsem mu do očí a řekl sem ,, Miluju tě ,, A políbil jsem ho. Začal mě hladit, najednou jsem pocítil že jsme oba nazí, vášnivě jsme se líbali a objímaly. Ale nic jiné ho jsem nedělali nechtěl spěchat, byl jsem rád ikdyž jsme potom silně toužil, spíše jen laškoval.
Druhý den když jsme se z budily rodiče byli ještě stále pryč šli tak jsme se šli projít do Central parku. Seděli jsme na lavičce když k nám přišel velký svalnatý muž a přisedl si. Měl na sobě kšiltovku a staré sluneční brýle a teplou koženou bundu. Řekl nám že má pro nás speciální nabídku. Aby jsme se staly členy nové skupiny Avangers. Já i Teddy jako by jsme si četli myšlenky souhlasili sjme s podmínkou že tam vstoupíme jako rovno cenný pár kterému nikdo nebude nic vyčítat. ,, Nebojte bude te mezi svími, nikdo vám nevičte váš vzhled, schopnosti a ni to že jste pár. Jsme jedna rodina.,, Pronesl a zavedl nás na štáb Avengers v New Yorku. Od té doby jsme s Teddem členy Young Avengers a náš vztah vydržel i ty nejtěší zkoušky. Zjistil sem že mám bratra, a že jsme nejspíš syny Scarlet Witch. Teddy vždy stál při mě i potom když jsem provedl jakou koli blbost. A jsme spolu doteď. Společně jsme zachránili mojí matku, vrátili mutantům schopnosti, nezpočetně krát zachránili svět. A nyní zakládáme vlastní rodinu. Stvořil jsme si syna a dceru, tak jako si mě a Speedyho vytvořila Scarlet Witch. A cvičíme je aby jednou nahradily oni nás. Dělají nám radost i příkoří ale mi to s Teddym ustojíme. My Avengers to ustojíme. Jsme jedna Velká rodina.
Wiccan / Dr. Kaplan
Avengers
