Stejná jako on

BUCKY

Bucky. Bucky. Bucky. Běželo mi v hlavě celou cestu co jsme letěli do Wakandy. ,,Takže ty a Bucky se znáte jo?" otočil se na mě Steve ,,Můžu poděkovat Sovětům." Řekla jsem tiše, vybavili se mi všechny vzpomínky. Steve už dál nic neřekl.

,,T'challo, rád tě vidím." Podal si ruku Steve s pro mě neznámým ,,Toto je Misha Stark, stejně vylepšená jako já a sestra Tonyho." Ukázal na mě ,,Rád tě poznávám, Sam mi o tobě vyprávěl. Jsem T'challa, král Wakandy." Natáhl ke mně ruku, kterou jsem lehce stiskla ,,těší mě" nervózně jsem se usmála a přešlápla z jedné nohy na druhou.

T'challa nás dovedl do vesnice, už z dálky jsem ho viděla jak odnáší dřevo. Srdce s mi rozbušilo jako o závod. ,,Asi chceš být s ním sama viď?" zeptal se Steve. Jen jsem přikývla a ještě víc znervózněla. ,,Bucky! Bucky příteli vedu ti návštěvu." Objal se Steve s Buckym a odešel. Jen sem tam tak stála a čekala až se otočí. Pět, čtyři, tři... začala jsem v hlavě odpočítávat sekundy než se otočí. Koukala jsem do země a čekala co řekne, mozek mi říkal ať ihned uteču a srdce říkalo ať se rozeběhnu za ním. No nohy se nezmohly ani na krok. ,,Misho?" zvedla jsem pohled od svých bot na jeho oči. Uviděla jsem ty jiskřičky v jeho očích a já myslela že se rozteču. ,,Bucky" zašeptala jsem a po tváři mi stekla slza. On okamžitě zmenšil tu vzdálenost mezi námi a objal mě. ,,Kde jsi byla celou dobu, už jsem myslel že tě nikdy neuvidím... Chyběla jsi mi." Zašeptal mi do vlasů, po kterých mě celou dobu hladil. ,,I ty mě moc" vydechla jsem a po tváři mi stekly další slzy. ,,Kde máš ruku? Tak dlouho jsem na ní dělala." Pustila jsem ho z obětí a prohlížela si ho. ,,Zeptej se Tonyho co se dělo na Sibiři." Pousmál se a pohladil mě po tváři ,,Cože? Vy jste se rvali?" zasmála jsem se. Bucky jen přikývl ,,Projdeme se slečno Starková?" usmál se a nabídl mi rámě. ,,Ráda pane Barnes." Zasmála jsem se a příjmula jeho rámě.

Po několika hodinách procházení, povídání a smání všem blbostem a vzpomínkám jsme se zastavili u srázu kde jsme koukali na západ slunce. Jen tak jsme tak stáli, drželi se za ruce a koukali na tu nádheru. ,,Bucky, ani jsem ti nestihla naposled poděkovat." Otočila jsem se k němu, ,,Ty mi nemusíš za nic děkovat, to spíš já tobě že jsi tu." Políbil mě na čelo ,,Slíbila jsem ti že tě nikdy neopustím." Zabořila jsem hlavu do jeho hrudě a užívala si ten moment ,,Miluju tě Bucky, už mě nikdy neopouštěj prosím." Zašeptala jsem ,,Nikdy tě neopustím, nikdy." Zvednul mojí hlavu za bradu a hleděl mi do očí.

,,Pardon že vás ruším ale Misho musíme na základnu." Přiběhl Steve za námi. ,,Rogersi já tě fakt nenávidím." Pronesl Bucky a přitom se díval stále na mě. Jen jsem se usmála a objala ho ,,Brzy se vrátím, Tony beztak dělá rozruch páč nejsem doma." Pošeptala jsem mu do ucha, políbila ho na tvář a dala se na odchod. ,,Hele Steve, pohlídej mi jí a přiveď mi ji dřív něž za 30. let." Zasmál se a zamával nám. To jsme ale nikdo netušil co se děje.