,,Teď udělám zase já něco tobě“ Stoupla jsem si a šla za ním. Justin šel pozpátku když v tom...Justin bouchl omylem do stolku na kterým byla mamčina oblíbená váza co dostala od babičky. Babička jí tu vázu dala chvilku před tím než zemřela , takže mamka si jí moc váží. No ale teď..Byla celá rozbitá a úplně na pidi kousíčky. Myslela jsem že je po mě.
,,Ježiši , Ronnie já nechtěl“ Juss se mi začal omlouvat.Sehla jsem se k váze a přemýšlela jak to řeknu mámě.
,,Jdi pryč“ řekla jsem mu. Jo byla jsem na něj naštvaná , ale jenom trochu protože za to spíš můžu já.Ale teď chci být sama.
,,Cože?“zeptal se. Asi mi nerozuměl.
,,Vypadni“ řekla jsem mu skrz zuby a stoupla si.Díval se na mě a v očích měl smutek.
,,Ne Ronnie , já jsem vážně nechtěl . Promiň já se ti moc olmlou..“nedořekl to.
,,Jdi!“řekla jsem už trochu hlasitěji než bych měla. Chvilku se na mě znovu díval pak se obul a odešel.
Z pohledu Justina:
Jo , vím že jsem to neměl dělat , ale bylo to vážně omylem! Ronnie na mě hned vyjela , a když jsem viděl že má oči plné zuřivosti , radši jsem odešel. Nasedl jsem do auta a odjel domů. Snažil jsem se Ron dovolat ale nebrala mi to. Nevěděl jsem jestli platí ještě ten dnešek. No asi ne po tom co se stalo. Šel jsem si lehnout a asi jsem usl. Probudila mě smska , podíval jsem se na hodiny. Bylo půl šestý. Přečetl jsem si smsku:
,,Justine promiň , neměla jsem na tebe tak vyjet . Je mi to líto. Stavíš se teda prosím v těch šest? Ronnie.“
Vyletěl jsem z postele a oblíkal se a při tom jsem psal odpověď Ron.
,,Jo jasně hned tam budu. A neomlouvej se , je to moje chyba.“
Už jsem byl u domu Ronnie když najednou vylezla ze dveří. Na sobě měla šedé tričko , černé kalhoty , černé boty a šedou čepku se kterou byla strašně roztomilá. Usmál jsem se na ni.
,,Ahoj , a promiň mi to.“ omlouvila se mi znovu.
,,Už se mi neomlouvej ano? Můžu za to já a teď si to spolu užijem“ Teď se na mě usmála ona. Nasedli jsme do auta a jeli do Mekáču. je to takovej kam moc lidí nechodí , nebo když jo vezmou si to sebou a nesedí tady. S Ronnie jsme si sedli úplně dozadu do rohu. Objednali jsme si a pořád si povídali nebo se smáli. Myslím že se jí za tu chvilku zlepšila nálada až jsem si myslel že na něčem jede. Usmál jsem se své myšlence a Ronnie si toho všimla.
,,Čemu se směješ?“ zeptala se.
,,Jen jsem si myslel , že když se pořád tak směješ že na něčem jedeš“ zasmáli jsme se .
Někdy za náma přišlo i pár holek , mých Beliebers a dal jsem jim podpisy a vyfotil se s nimi. Byly tak šťastný , měli v očích slzy. Pořád jsem se usmíval. Všiml jsem si že měla slzy v očích i Ronnie.
,,Co se stalo? Proč pláčeš?“ zeptal jsem se pohotvě.
,,Nic se mi nestalo , jenom mi přijde strašně krásný když vidím jak jsou šťastný že jim dáš podpis a vyfotíš se s něma. Je to tak krásný“ usmála se na mě a po líčku jí stekla slza. Utřel jsem ji tu slzu a usmál se. Po chvíli jsme vyšli ven a začalo pršet. Ronnie asi nemá ráda bouřky protože se ke mě tiskla jak nejvíc mohla. Přeběhli jsme do auta a rozhodli jsme se že tam chvíli budeme sedět. Povídali jsme si. Podívala se mi do očí a chvíli jsme se na sebe takhle dívali. Byla u mě úplně natisklá , nevím kvůli té bouřce nebo kvůli tomu že jsme se na sebe takhle dívali.Měla rty skoro u mých když najednou..
