Po konečně poslední hodině biologie, která se zdála nekonečná, mě uklidnilo zvonění.
Zvedla jsem se a snažila se protlačit mezi svými spolužáky ve třídě. Už abych vypadla.
Před školou na mě čekala naladěná Lilly. Nebyla tam sama.
Byla s Michaelem, který se k ní jako vždy nasáčkoval jenom proto, aby měl příležitost mi zase vméct do ksichtu jeho komplimenty. Maximálně mu z držky bude cítit marihuana, protože žvýkačka nebo pračka mu asi nic neříká. No a ve své mozkovně má evidentně vyhuleno.
Přišla jsem k nim a přerušila jejich konverzaci tím, že jsem beze slov chytla Lilly za ruku a odtáhla ji.
,,Co blázníš?" vyhrkla na mě Lilly a začala se smát. ,,Víš že mám na něj silnou alergii." odpověděla jsem dost jasně a nasupeně.
,,Ten tě nějak rozhodil, zrovna jsme řešili tu sobotní párty, přijdeš, žejo?" ... ,,Nevím, moc se mi tam nechce." Lilly protočila oči a řekla: ,,Musíš tam jít, dlouho jsme nikde nebyli, a bez tebe to nebude ono." ,,Ještě uvidím, ale víš že na to moc nejsem." zabručela jsem. Lilly už nic neříkala a šli jsme na autobus.
•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°•°
,,Mack, co se s tebou poslední dobou děje? Jsi jiná. Jiná než jsi bývala." nejistě se na mě dívala s obavami v očích.
Zarazila mě. ,,Nic se neděje, všechno je oukej." nahodila jsem fake smile.
V MÉ HLAVĚ
Co to dělám sakra? Je mi špatně z každého pohledu do zrcadla na mou postavu, jak se mi strašně chybí balet, a to že mám novou kamarádku, která mi z tak na jednu stranu absolutně blbostech pomáhá. Ne, nemůžu jí říct o tom, že jsem zase ve starých kolejích. Mám strach. Strach z toho, že ji zklamu. Slíbila jsem mamce, Lilly a hlavně sama sobě, že s tím přestanu.
Zklamala bych je. Stačí že jsem zklamala sama sebe.
,,Dobře, ale vždyť víš že tu pro tebe jsem, vždy ti s čímkoli pomůžu aa.." přerušila jsem ji.
,, To se ti opravdu jen zdá." podívala jsem se na hodinky, a zjistila jsem že nestíháme.
,,Sakra, máme 2 minuty." a rozběhli jsme se na nádraží.
DOMA
Sundala jsem si boty a vyběhla schody nahoru. Mířila jsem si to do pokoje, odhodila jsem tašku na zem, vůbec mě nezajímalo kde, a vyvalila se na postel.
Celý večer jsem ztrávila tím, že jsem brouzdala po netu.
Začala jsem si číst různé asky a ana blogy.
Oslovovali se tam ,,sestry", bylo to celkem psycho, přesto mě to bavilo číst...
Bylo už pozdě, a já jsem usoudila že bych už měla jít spát.
Sebrala jsem se, a šla se osprchovat.
Vyčistila jsem si zuby a vyhrnula rukáv. Šrámy se už celkem slušně hojí. Šla jsem si konečně lehnout.
Unavil mě displej, proto jsem usnula hned.
,,Ták, po 100 letech jsem se dokopala k další kapitole.
Chci se omluvit za pravopis, čeština není zrovna můj šálek kávy. Budu ráda za každý koment a vote. Snad se líbí. Kritiku beru!"
xoxoNatyla
