VLČÍ KREV [Dokončeno]

moji kamarádi

Každý příběh někde začíná. Můj začíná v odlehlé vesnici nedaleko hor a lesů. Má vesnice není ničím moc zajímavá, asi jenom tím, že se živíme dřevorubectvím.
Druhý den ráno počasí nevypadá zrovna nejlíp. Po dlouhé době sedím na lavičce na verandě u jedné z nejlepších hospod široko daleko a pozoruji, jak kapky deště padají na zem. ,,Co se děje? Jsi v pořádku?" zeptala se mě moje nejlepší kamarádka Lili. Je to dcera starosty této vesnice a má blonďaté vlasy s modrýma očima. ,,Co, jo, ano jsem." odpověděla  jsem posmutnělým hlasem.
,,To teda nejsi."
,,Ale jo jsem."
,,Hele, já poznám pravdu. Tak, co se děje?"
,,Hmm.. já ani sama nevím, ty hory v dešti mě přitahují a já nevím proč."
,,Jo, to znám. Taky mě někdy ty hory přitahují, ale ty víš, že tam nesmíme, je tam divočina."
,,Ale mě je to jedno!" zvedla jsem se a šla jsem do zakázané zóny, Lili šla hned za mnou, protože mi důvěřuje a vždycky když já někam jdu stane se něco neočekávané.