Letipisy NARNIE - Dívka V Narnii

#1

Jmenuji se Kerin a dnes jsem ukončila školu...konečně - no i když, nechci se zpět vrátit ke svým drogově závyslím rodičům.
Bydlet u nich...je vážně utrpení a proto se vydávám do světa vstříc svému osudu, ale ze všeho nejdřív musím zajít k tajemné jabloni a vzít si pár jablek na cestu...

„Ach má milovaná jabloň, je těžké tě opouštět"
Přišla jsem k ní a sedla si pod ni
Vedle mě leželo jabko vzala jsem ho a jelikož jsem neměla oběd s chutí jsem se do něj zakousla...to jabko bylo výborné.
Potom jsem si pod jabloň lehla a koukala na mraky, ale počkat ? Něco mě tlačí pod zády...no jasně, byl to šutr -_-
Vzala jsem ho a hodila do keře aby někomu dalšímu nepřekážel pod zády...třeba jako mě.
Potom co jsem ho zahodila jsem se otočila zpět k díře abych zjistila jestly pod tím šutrem nebyly třeba nějaké potvory např. Rezavý mravenci fuj!
Ale ono pod tím šutrem naštěstí nebyly potvory...byly tam 2 prsteny, jeden zelený a druhý žlutý.
Napadlo mě, proč tu jsou dva?
To je tu zahrabal nějaký nešťastný ženich nebo to jsou nějaké kouzelné prsteny které ti splní nějaké přání ?
Ne...co to melu, jsou to obyčejné prsteny.
Strčila jsem je do batohu a stoupla si...tak je na čase vyrazit do světa, vlastně počkat! Já zapoměla si zbalit pár jablíček na cestu abych neměla hlad, vždyť vůbec nemám žádné peníze.
Tak jsem vzala několik jablek a hodila je do brašny s prsteny.
Tak a kam teď ?
Neměla bych si ještě něco vzít ? Vždyť nemůžu chodit stále v jednom oblečení...
Hmm ale já už se k těm dýlerům nechci vrátit. Budu to holt muset vydržet než si najdu nějakou brigádu, později lásku a pak budu moct začít žít nový a spokojený život a už se sem nikdy nevrátit.
Tak jsem šla...šla jsem do parku a potom za město, prošla jsem okolo ohrady s koňma a šla dál někam hodně daleko...došla jsem ke starému polorozpadlému domu...vešla jsem do něj, ve vnitř byla madrace a vedle ni židle...to mi stačilo jen mi vadilo že z té madrace čučí ven péro, tak jsem ji tedy otočila a oprášila od prachu a omítky co na ní byl.
Potom jsem si na ni položila batoh a vedle něj si sedla...začala jsem hluboce přemýšlet o svém životě a co jsem v životě udělala tak hrozného že mě za to pán takto trestá.
Přestala jsem najednou z ničeho nic přemýšlet a zpoměla si na ty prsteny. A jo! Vždyť já je stále mám, šáhla jsem pro ně pod jabka a vytáhla je. K tomu jsem vytáhla mobil z kapsy zapla data a začala zjišťovat co jsou ty prsteny zač. Na internetu jsem samozdřejmě zjistila že to jsou nějaké čarodějné prsteny které když si nasadím tak umřu...
Nikdy! Nehledejte takové věci na netu. Vypla jsem data a kousla si do jabka...jsem zvědavá jak dlouho to vydržím, nosit jedno oblečení a jíst jen jabka...navíc počítám že ty jabka mi dlouho nevydrží...ach jo...