Už jsou to dva roky co Mark umřel. A já se rozhodla seknout se starým životem a začít konečně nový. Vše mi ho připomíná. Ulice, moře, nákupy, telefon, postel, noviny, můj dům....prostě všechno. Chci odjet někam daleko, hlavně co nejdál od Toronta. Mým velkým snem bylo žít v LA, ale když jsem poznala Marka, tak to nešlo, možná na stáže, ale ty nejsou napořád.
Jenže jak začít? Jak se vším skoncovat? Nejlepší bude zapomenout a žít svůl život a neohlížet se do minulosti.
,,Píp píp píp'' začal zvonit budík na iPhone. Byla sobota a tak jsem asi ještě 5 minut ležela v posteli a koukala do stropu a najednou mi něco cvaklo:
,,Už to mám.''
,,Musím pryč a zapomenout.''
,,Jenže jak?''
,,Nejlepším způsobem bude stěhování. A vím kam. Do LA.''
Vstala jsem z postele a přešla do koupelny, kde jsem se zdržela asi 15 minut. Poté jsem přešla ke své skříni a vybrala si kratší riflové kraťásky, tílko a konversky. Vzala jsem si nějakou tašku a do ní dala mobil, peněženku a klíče od domu. Ještě než jsem odešla, tak jsem ustlala postel a navonila se mojí oblíbenou voňavkou Black Rose od Beyoncé. Vyšla jsem z ložnice a zabouchla dveře. Seběhla po schodech a zamířila do kuchyně. Z ledničky jsem vytáhla jogurt a z příborníku malou stříbrnou lžičku. Sedla jsem si do jídelny a spořádala jogurt.
Zastrčila jsem židli. A kelímek vyhodila do odpadkového koše a lžičku strčila do myčky na nádobí. Popadla tašku, zamkla barák a vyrazila do centra.
Během cesty jsem poslouchala mou oblíbenou písničku.
,,Co děláš?!'' zakřičel na mě nějaký řidič.
,,Co se děje?'' řekla jsem nechápajícím hlasem.
,,Vlezla jsi mi pod auto, příště radši čum kam jdeš!''
Přešla jsem na druhou stranu a pokračovala do centra. Asi za 5 minut jsem došla do cestovní kanceláře. Otevřela jsem dveře a vypustila z úst:
,,Dobrý den.''
,,Dobrý, co si přejete?'' zeptala se paní za pultem.
,,Chtěla bych letenku do LA na dnešek.'' řekla jsem rozradostněným hlasem.
,,Ovšem a jakou třídou?''
,,Asi 1.třídou...jaký je rozdíl?''
,,První je luxusnější a máte tam víc místa.''
,,Aha, tak mně stačí ta obyšejná.''
,,Dobře a budete chtít ubytování v hotelu nebo máte něco naleznutého?''
,,Nejspíš hotel, teprve dnes jsem se rozhodla, že budu odlétat. Jaký mi doporučujete?''
,,Podle toho jestli chcete apartmán s pohledem na moře nebo do města.''
,,Určitě s poholedem na moře. Miluju ten vánek.''
,,Dobře a kolik letenek? Jen pro vás?''
Chvíli jsem váhala, ale pak odpověděla.
,,Ano.''
Pak už jen něco napsala do počítače a podala mi modré pouzdro s letenkou a potvrzením o ubytovaní. Já jí nadiktovala č. účtu, který mi založila máma s tátou, když jsem byla malá. Už jsem jen řekla:
,,Nashledanou a děkuju.''
,,Není zač, to je moje práce.''
Zabouchla jsem za sebou dveře a vracela se zpět domů. Doma jsem si vyndala co nejvíc tašek a začala balit. Trička, kraťasy, kalhoty, spodní prádlo a spoustu dalších krámů co jsem měla v šatně. Tašky byly docela plné a ještě chybělo spoustu věcí a tak jsem ještě skočila do obchoďáku pro nějaké tašky, nakonec jsem se přivalila asi s pěti dalšíma kuframa a byly docela mega, ale co když stěhování, tak už v plné parádě. Takže jsem dobalila elektroniku a v kufru bylo ještě trochu místa a tak jsem tam přihodila i elektrický kartáček na zuby. Trochu jsem se zasmála, když jsem ho tam přihazovala.
,,Sakra. Musím zavolat Betany.'' vzala jsem mobil a vytočila její číslo.
,,Ahoj Mel. Co potřebuješ?''
,,Máš čas?''
,,Kdy?''
,,Těď
,,Jasně. Mám přijít?''
,,Jojo, potřebuju s teboiu něco probrat a nechci to probírat po telefonu.''
,,Jsem u tebe za 5 minut.''
,,Okey až budeš před domem prozvoň mně. Nefunguje zvonek. '' zasmála jsem se.
,,Jop.''
za 5 minut
,,Beautiful, beautiful.'' zvonil mi mobil.
Vypla jsem to a přelezla přes hromadu kufrů a došla dolů ke dveřím.
,,Ahoj Betie.''
,,Čauky.''
,,Jdi nahoru. Chceš něco k pití?''
,,Můžeš džus.''
,,Jsem tam za minutku.''
,,Melanie!''
Hned jak jsem uslyšela její hlas vyběhla jsem do pokoje, abych zjistila co se děje.
,,No?'' zeptala jsem se nechápavě.
,,Ty někam jedeš?''
,,Jo.'' a pak jsem dodala:
,,Stěhuju se odsud. Vše mi ho připomíná a já musím začít žít Betany, jsou to dva roky co se stala ta nehoda a Mark zemřel.''
,,Chápu tě, ale je tak narychlo. Kdy ses rozhodla, žes ani nezavolala.''
,,Dneska ráno.''
,,Budeš mi chybět.'' a objala mě.
,,Ty mně taky a moc. Můžeš za mnou lítat na víkendy. Stěhuju se do LA a to je tak hoďku ani ne letadlem.''
,,Neboj budu.''
Znovu mě objala a já začala brečet a Betany taky. Když jsme se od sebe odtrhnuly, tak si Betany sedla na postel a já jí vyprávěla kam se stěhuju, byla nadšená.
,,Tak já musím, jinak mě máma zabije. Měj se hezky a hlavně mi napiš smsku až dorazíš a já ti zavolám, mám to zadarmo.''
,,Neboj zavolám. Ahoj.'' bylo poslední co jsem řekla a už viděla jak se Betany vzdaluje od domu.
,,Sakra.'' řekla jsem, když jsem si uvědomila, že letím už dnes. Rychle jsem si skočila pro letenku a zjistila, že mi to letí v osm a to je za hodinu a tak jsem se rychle oblíkla, zavolala taxi a vynesla kufry před dům. Dům jsem zamkla a čekala než dojede taxík. Prodej jsem zatím neřešila. Možná se někdy vrátím. Uvidím. Taxík tu byl asi za 5 minut. Řidič naložil kufry a já nasedla a odjeli jsme na letiště. Na letišti jsem si vzala vozík, naložila kufry, zaplatila a jela se odbavit. Pak jsem přešla do příslušného terminálu. Za 10 minut osm nás vpustili do letadla. Usadila jsem se a letadlo ve 20:00 vzlétlo a já viděla jak se můj teď už bývalý domov vzdaluje.
