Člověk by neměl zůstavat sám se svýma myšlenkama. Hlavně mezi lidmi. Osamocenost v davu... Přivedla mě k tomu, co teď jsem. Nelituju, ale zároveň se nehorázně stydím své minulosti. Hloupá holka s idealistickýma představama. Nic není dokonalé, ani city a těla. K čemu ty myšlenky vedu... Bojte se svých snů.
Byla tma, všude se ozývaly hrůzné křiky a hluk. Necítila jsem svoji levou nohu. Všude byl odporný nasládlý smrad rozkládajícího se lidského masa a okolo poletovali mouchy. Byla mi zima a byla jsem celá pokrytá potem. Ale nebála jsem se, věděla jsem jistě, že je to pouze můj další šílený sen. Pomalu jsem se plazila po nějaké slizi ke dveřím. Odtamtud se nedonášel bolestný pro sluch řev. Postavila jsem se na svou funkční nohu a dokulhala. Bolest po těle začala sílit, ale pocítila jsem bezpečí, když jsem se dotkla kliky. Dokud jsem neotevřela ty kovové dveře a nespatřila v nich...
Každé prokleté ráno jsem se s křikem probouzela. Každý den to samé, neviděla jsem, koho jsem spatřila za těma dveřma. Ale ten strach, adrenalin a vzrušení mě provázely tím hororovým snem. Bylo to příliš realistický. Dále byl histerický brek v posteli a v následující minutě naprostý klid, jako kdybych zapomněla na tu hrůzu. Zpočátku to znepokojovalo mé rodiče a sousedy. Pak mi bylo řečeno, že je to pubertou a cpali do mně "uklidňující" prášky.
Trpěla jsem opakujícími se sny skoro pět let. Nikdo mě nechtěl vyslechnout a když jsem se konečně někomu důvěrně svěřila, tak se mi vysmál a vrtěl prstem u hlavy.
Odloučila jsem se od veškeré společnosti. Lidé se mi vyhýbali a ani jsem v nich už nehledala utěšení. Nehledala jsem smrt, ale pouhé pochopení. Trápila mě jen ta osamocenost, že mě nikdo nepotřebuje a nevěří mi. Občas jsem měla návaly sebevědomí a chuti pomáhat, ale nikdo toho necenil, tak jsem opět upadala do toho stavu beznadějnosti.
Tímto tempem mi pomalu umíralo srdce a zdálo se, že ho nic už nezachrání.
Vypadá to, že si chci tu stěžovat, nebo se snažím vyvolat lítost. Opravdu to není mým cílem. Vyprávím můj příběh v naprosté přesnosti. Toto je moje trapná minulost, která mě přivedla k tomu, co je ze mně teď.
