Irreplaceable

Ledová pustina

Ledový sníh mi rozmrzal mezi prsty, všude létaly překrásně tvarované vločky a v dálce byli vidět bílé a ostře řezané hřebeny Jötunheimských velehor. Mám to tu ráda, i když je to jedno z nejnebezpečnějších míst ve všech světech. Dá se zde schovat přede všemi, nikdo tu na vás nemluví, je slyšet jen svištivý vítr a vlastní dech. Zastavila jsem se a zády sebou plácla do sněhu, trošku jsem vyjekla, když se měkká mrazivá pokrývka dotkla mých zad, ale bylo mi krásně, byla jsem ještě bezstarostnější než jindy. Začala jsem šoupat nohama i rukama ve sněhu, čímž jsem vytvořila cosi, co mohlo vzdáleně připomínat anděla. Moc jsem si to užívala, vždycky jsem tu byla tak na 3 hodiny, aby si nikdo nevšiml, že jsem zmizela. Už byl bohužel čas.
,, Heimdale prosím!" zavolala jsem do větru. Neproběhla ani minuta a už jsem byla na duhovém mostě. Bylo už pozdě večer. Rychle jsem ho přeběhla a zastavila se až na Himinbjörku. ,, Evangeline, nepřehnala jsi to tentokrát?" usmál se na mě Heimdal. ,, Ne, proč?" ,, Byla jsi tam o hodinu déle než minule." oznámil mi. ,, Ah, no snad si toho nikdo nevšimne. Tak já letím, měj se." ,, Ty taky." zamával za mnou, protože jsem už upalovala do Valhally. Běžela jsem chodbami, brala jsem zatáčky sprintem, při čemž jsem se rukou zachytávala o rohy, abych nehodila držku.
Na jednou rohu jsem to plnou parou napálila do Thora, který to nečekal a spadl na zadek. ,, Evi!!!" okřikl mě. ,, Promiň, nemáš chodit jako duch." zasmála jsem se. ,, Já a duch? To bych Lokimu ukradl jeho specialitu." a teď už jsme oba smíchy vyprskli, ne že by jsme byli nějak zvlášť velcí kámoši, ale bavit se s ním dá, i když je trochu primitiv. ,, Kam vlastně jdeš?" zeptala jsem se, až jsem se dochechtala. ,, Jdeme se Siff, Hodunem, Volstaggem a Fandralem pít, nechceš se přidat?" dal si ruku v bok, vždycky u toho vypadá jak idiot. ,, Vždyť víš, že nepiju." odmítla jsem. ,, Ale výjimku bys udělat mohla." nasadil prosebný obličej. ,, Ne nemohla, užijte si to, já vás z hospody tahat nebudu." usmála jsem se, a už klidným krokem se vydala na cestu ke svému pokoji. 
Můj pokoj je až na samém konci pravého křídla Valhally, dvě stěny mám prosklený, a bohužel, jednou stěnou sousedím s Fandralovým pokojem, a to fakt nechcete. Téměř každou noc poslouchat jak na má nějakou kočku z hospody, a asi si už domyslíte co dělají. Ne že bych se divila, dělá přeci jen čest svému titulu boha smilstva, ale musí tu čest dělat zrovna u mé stěny? Proč si nejdou do sklepa. Hodně lidí si myslí, že já a on jsme si podobní, že já si k sobě vodím muže, když už jsem ta bohyně lásky. No, ono totiž láska a smilstvo nejsou to samé. Já zastávám věci jako lásku na první pohled, držení se za ruce, milostné básně a dopisy, první polibek a tisíce motýlků v břiše, když se vás váš vyvolený, nebo vyvolená dotkne, nebo vysloví vaše jméno, a mino to také spoustu něžností při milování. Avšak pravda je, že já sama jsem stále panna, hold se ještě nenašel nikdo, kdo by mě byl hoden, jak taky, když tady na Asgardu máme jen samé burany. Kdybych neexistovala, tak by všude bylo jen to Fandralovo pitomé šup sem, šup tam a nazdar. 
Vzala jsem si osušku, mýdlo a pyžamo, skládající se ze spodního prádla a vytahaného černého tričko. Je pitomé, že nemám sprchu v pokoji, ale mám ji přes chodbu, naštěstí ji nemám s nikým společnou. Přeběhla jsem přes chodbu jen ve spoďárech a urychleně zavřela dveře. Tam jsem si oddychla, pro jistotu jsem ještě zamknula dveře a už jsem se vysvlékla celá a zaplula do sprchy. Bylo příjemné po sobě nechat stékat pramínky teplé vody po čtyřech hodinách na Jötunheimu, je tam vážně zima jak na psím čumáku. Namydlila jsem si celé tělo a vlasy a spláchla jsem to, nechtělo se mi vylézat, ale také jsem byla unavená. Vypnula jsem sprchu, vylezla jsem na měkounký koberec a obmotala se osuškou. Po osušení jsem si oblékla bavlněnou sportovní podprsenku, kalhotky, a přes to obrovské vytahané černé tričko. Ještě mokré vlasy jsem gumičkou svázala do volného drdolu. 
Odemknula jsem dveře a vyšla na chodbu. Dělá si srandu, že jo? Jakmile jsem se otočila, tak jsem se setkala s Fandralovým ,,sexy" pohledem, kterým mě sjížděl od hlavy k patě. ,, Běž s tím pohledem někam!" křikla jsem na něj. ,, Tak pardon no." zatvářil se ublíženě. ,, Já myslela, že jsi šel s Thorem chlastat." opáčila jsem. ,, V polovině cesty změnil plán a šel na Midgard za Jane. Tak jsme se rozhodli, že půjdeme zítra s ním." ,, Aha, tak dobrou." broukla jsem. ,, Dobrou Evi." zavolal. Pro jistotu jsem se zamkla.
Lehla jsem do postele a přikryla si nohy dekou. Koukala jsem se z okna na ztemnělý Asgard. Byl to hezký pohled, který mne po chvilce ukolébal ke spánku.