I need you *texting* //h.s.

61.

Harold's POV:

Když se rozbrečela, nemohl jsem se na to ani dívat. Rvalo mi srdce, že s tím nemůžu nic udělat. Nechal jsem jí, aby se vybrečela, měla na to právo.

„Všechno v pořádku?" musel jsem se zaptat.

„Na to, že už 18 let žiju nechtěným životem tak jo" řekla a pokusila se o úsměv, který hned zase vystřídali slzy.

„Všechno bude v pořádku, hlavně už nebreč" řekl jsem a houpal s ní ze strany na stranu.

A teď ještě vymyslet co jí dám na narozeniny. Chci, aby na ně do konce života nezapoměla.

••••••••

Hi people,

dneska taková kratší část a chci vám říct, že tato story bude pomalu končit :)

∞ StrangeAngie ∞