Live how you can

kapitola: 3.

Tma. Jackie otevře oči. Tma. Kde to jsem? Posadí se na postel na které ležela. Chvíli jí trvá než si její oči přiviknou tmě, teprve pak začne rozeznávat věci kolem sebe.

Je v pokoji. Sedí na kovové posteli. Naproti ní, přes místnost je okno. Jěště chudý dřevěný stůl. Vypadá to tady skoro jako ve vězení. Ikdyž popravdě, oproti vězení je to stokrát lepší. Je tu teplo, povlečení na posteli se zdá být čisté a támhle jsou další dveře. Snad dveře do koupelny. Vstane a jde ke dveřím. A opravdu, za dveřmi je malá koupelna. Jak dlouho už jsem se nesprchovala. Chvilku váhá, ale pak se přece jen odváží a svleče se. Dlouho se sprchuje teplou vodou, pak se zabalí do sněhobílého ručníku. Vyjde a posadí se na postel. Přemýšlí, když v tom zaslechne kroky. Lekne se když se otevřou dveře. Ve dveřích stojí Dexter, přijde k ní a pokyne jí, aby vstala. Jednou rukou jí chhytne za boky a přitáhne si jí blíž k sobě.

"Ahoj kotě." zamrká.

"A...hoj" polkne, protože tuší co přijde.

"Musíš mít hlad." mile se usměje. Jackie kývne.

"Pojď za mnou." rukou ji vyzve a ona jde za ním.

Temnou chodbou přijdou do nějaký jídelny. On před ní předloží talíř s celozrnným chlebem se šunkou a rajče. Přidá zelený čaj bez cukru. Přisedne si k ní a pozoruje jí.

"Nechci sex, na to mám jiný."

Jackie nadzvedne obočí.

"Ale jestli chceš?" Svůdně se usměje. Jackie zakmitá očima a nepříjemně se rozkašle. Oči ji slzý, otírá si je a nemůže to zastavit.

"Jsi v pohodě?"

"Jo, jo" kývne když se uklidní.

"Nejsem takový jak si myslíš." čeká na její odpověď.

Co? Jak to myslí? Co si o něm myslím? Že je to grázl, nemá city, namá mozek, namachrovanej týpek a kokot. To že neni?
Hluboce se mu zahledí do očí. Pohladí jí po ruce.

"To je jen na oko." usmál se.

Jackie se zarazí. Co to na mě zkouší? Abych mu začala důvěřovat?

"Co chceš?" zeptá se odhodlaně. Odvrací pohled

Najednou se po místnosti rozlehne nepříjemný drnčivý zvuk zvonku. Někdo sem příjde.

"Teď by sis měla odpočinout." Náhle zvolá Dexter.

Chtě, nechtě se Jackie usměje. Dexter vytáhne něco z kapsy. V ruce se mu zablýskne hrot ostré injekční stříkačky. Zabodne jí do Jackiiny paže tak rychle, že ona ani nestačí zareagovat. Co?

..........

"Chudák Jackie." povzdechne si Joyce a zapálí si cigaretu. Hledí do dálky. Elliot stojí vedle ní a hladí jí po rameni.

Otevřou se dveře a objeví se Bridgit, pokyne jim, aby se vrátili dovnitř.

Řízek. Po dlouhé době zase řízek. Bridgit je skvělá kuchařka."Škoda, že tu není Jackie." poznamená Bridgit, když pokládá na stůl talíře s jídlem."Ta má teď jinčí terno." uchechtne se Elliot. Daniel ho propálí pohledem. Bridgit nevěřícně zavrtí hlavou. "Vždyť ona si to jistě užívá, nikdy jí přece nechtěl." Elliot rýpe dál.

To už ale nevydrží Dan. Má Jackie rád a nenechá svého kamaráda, aby jí v podstatě nazýval děvkou.

Daniel vyskočí ze židle a vrhne se na Elliota. V cestě mu ale stojí stůl. Rukou nedošáhne až k Elliotovu obličeji, natahuje se, ale marně. Vší silou se opře do stolu, odstrčí ho a drápe se po kamarádovi. Elliot vylekaně ustupuje až narazí na zeď. Daniel ho chytne pod krkem a tlačí ho ke zdi. "Myslíš si že je Jackie nějaká děvka? Myslíš, že šla s Dextrem ráda. Ty máš žrádlo a jsi spokojenej, nevíš jak se cítí ona. Nenechám tě, aby ses jí posmíval." Dan rozzuřeně chrlí na Elliota slova.

El nechápe. Jakoby to v sobě Daniel dusil a teď vybouchnul, jako sopka a chrlí ze sebe vztek, který se v něm nahromadil.

Dan mu nemilosrdně vrazí facku, pouští ho, ale on už je zkrátka takový. Nic si nenechá líbit.

"A já se zase nenechám mlátit od kámoše!" vykřikne a rozběhne se za ním. Než ale stačí cokoliv udělat Dan se otočí a dá mu pěstí do nosu. Elliot se zapotácí a opírá se o povalený stůl. Nos ho okamžitě začne nehorázně bolet, štípat, pálit a nevím co jěště. Opatrně si na něj sáhne. Po tváři mu stéká teplá krev a čím víc mu stoupá tep, tím víc mu rána krvácí. Olízne si červenou tekutinu ze rtů. Daniel se vzpamatuje. Ale otočí se a míří ke dveřím. El ho chytne za kapuci od mikiny a plný vzteku si ho přitáhne, aby mu pěstí oplatil. Dan narazí do zdi, nečeká a rozhodne se pořádně porvat a vybít si vztek.

V tuhle chvíli vůbec nepřemýšlí, mlatí Elliota vší silou a neohlíží se kolem sebe. Kdyby se zamyslel, zjistil by že tohle chtěl vlastně udělat Dexterovi.

El padne vyčerpáním na zem. Přerývaně dýchá a chrchlá krev. Obličej má od krve a zřejmě zlomený nos. Daniel je udýchaný, podívá se na ty kdo celou dobu jen přihlíželi. Couvá a sám nerozumí tomu co udělal. Rozběhne se ven na čerstvý vzduch. Vdechuje chlad a nasedá do auta. Odjíždí a dobře ví co chce udělat.

"Co to do něj sakra vjelo?!" řekne Enrique s mírným španělským přízvukem a vytřešťenýma očima. Bree s Joyce k Elliotovy starostlivě přiskočí. Má oteklý a zkrvavený obličej.

"Měls ho zastavit!" Bree se obrátí na Enriquea.

"Hele, má vztek je dobře že si ho vybil a kdybych zasáh ležel bych tu teď taky." zašklebí se. Joyce obrátí oči v sloup a běží do koupelny namočit ručník. Elliot mezitím dokulhá na gauč. Bridgit mu pečlivě stírá krev z nosu.

"Tohle není dobrý, asi ho má zlomenej." poznamená a zamračí se.

"Myslím že nemáme jinou možnost." vzhlédne od Elliota "Musíme do nemocnice."

"Špitál?" vyprskne El zděšením a bolestí zasténá.

"No, to není zrovna ideální." ušklíbne se Joyce.

"Neměl si ho provokovat!" vykřikne Enrique.

"Já jsem ho přece neprovokoval, jen jsem vtipkoval." řekne nasraně Elliot.

"Hele to teda bylo dost nevhodný a znáš ho přece." Enrique chodí v obýváku kolem dokola.

"Vždyť nemáme auto, on s ním odjel!" Joyce pokrčí rameny. Bridgit se zastaví a neví si rady. Přemýšlí, ale bez auta se do města nedostanou. Posadí Ela zpátky na křeslo a mlčky ho začne znovu ošetřovat. Nikdo ani necekne a pomáhá jí.