Jocker (Yaoi)

2. kapitola- tenkrát poprvé

Dodnes si to budu živě pamatovat... ten osudný den, kdy jsem ho poprvé zahlédl.

Jako vždy, jsem se vydal do klubu na skleničku... mimochodem, byl to klub pro heteráky, ale nic, co by mě zajímalo.

Před dveřmi zase stála ohromná fronta lidí... no jo, je to nejžádanější klub ve městě. Propletl jsem se davem až k sekuriťákovi. Poočku se na mě podíval a nahlédl do papíru. Několika rychlými pohyby jsem ho letmě políbil na tvář a zašeptal:,,Jako vždy. Už si obleč konečně něco jiného... vypadáš v tom jako čokoláda v obleku :*"

Pousmál se a zavrtěl hlavou:,,Hlavně, ať to nepřeženeš jako minule. A nejsem náhodou k nakousnutí?" A pustil mě dovnitř. Smál jsem se nad myšlenkou, jak všichni ti lidé v řadě museli být nasraní :D.

Hudba hlasitě hrála a na parketu se vlnil dav lidí. Tohle já moc nemusím, pak jste celí zpocení a unavení...

Mávl jsem na barmana, který mi okamžitě přihrál skleničku. Naráz jsem jí do sebe vyklopil a obědnal si další. Docela mě baví pozorovat tady lidi... hlavně, když se nějakýmu šampónovi nepodaří sbalit nějaká šlapka tu.

Alkohol začal pomalu působit a ta hudba... ještě ti blbci museli zapínat blikající světla, je mi z toho fakt šoufl.

Otočil jsem se na barové židličce a seskočil z ní. Chtěl jsem se odšourat k východu, jenže se mi začal zvedat žaludek. Udělal jsem několik kroků zpět, abych se opřel o stěnu... k mému štěstí, se mé tělo zabořilo do něčeho měkkého.

Ozvalo se:,,Em... promiň, ale já tu stojím."

Znechuceně jsem se otočil a štěkl na něj:,,No a?! A já se tu brzo po-" cítil jsem, jak mi zvratky vtékají hrtanem do úst. Bleskurychle jsem si zakryl oběma rukama ústa, jinak by to bylo asi na tom klukovi.

,,Chceš pomoct?" zeptal se šetrně. Nechápu, jak se na něco takového může ptát, když je vidět, že to už dlouho nezadržím.

Podepřel mě svým ramenem a dovedl až na záchody, kde jsem si kleknul k záchodům a zvracel.

Za sebou jsem slyšel hlasy:,,Deš Haru?" ,,No... já... já pak nějak dojedu domů, nemusíte se bát. On potřebuje pomoct."

Otočil jsem se a chtěl mu říct, že o jeho pomoc nestojím, ale začal jsem znovu zvracet.

Když jsem konečně dozvracel, doplazil jsem se k umyvadlu a omyl si pusu. Stále se mi točila hlava a musím se přiznat, že mi nevadilo, že jsem zase skončil v jeho náruči.

Dokonce byl tak hodný, že mě dotáhl k taxiku a zaplatil ho.

,,Jsi v pořádku?"

Znuděne jsem se na něj zadíval a špitl:,,Ne." Sklopil jsem hlavu. ,,Je ti furt blbě? Nebo... proč?" ptá se, jako by ho to mohlo vůbec zajímat.

,,Co chceš slyšet... hádám, že ty máš super život, spoustu kámošů a nějakou roztomilou holku..."

Udiveně si mě prohlížel, pak otevřel pusu a...