•five•

53 8 3
                                    

Ash říká že je Luke v pohodě. Tak proč mě to tak nepřipadá?
Možná že kdyby se takhle nechoval..
Fakt je, že má úžasný oči. A když si hraje s tím piercingem..aww.
Ano, dobře. Přitahuje mě. Ale ještě víc by mě přitahoval kdyby se choval jako normální kluk. Sakra, vždyť mu je 18, tak proč se chová jako malej? Toť otázka..
No.. Zítra se k nemu pokusím chovat mile. Ale já jsem na něj milá furt, pff.. Ale tak. Uvidíme.

* Další den *
Wau, mě se chtělo vstavat!
Dobře. Dneska se pokusím být milá, a pokud to nezabere, půjde to po zlém.^^

- o hodinu - ve škole -

Jsem v šatně. Sama..
Přichází Hemmings. Ok, to zvládnu. Hlavně musim být milá. Hlavně milá.

,,Čauky, Claferdová!" Pozdravil a přišel ke mě. Jak jinak.
,,Ahoj, Hemmingsi" Odpověděla jsem a doufala, že z něj vypadne něco normálního.
,,Tak co? Už si se rozhodla jestly mě chceš?"Áha, doufala jsem špatně.
,,Chci, ale jako kamaráda. Nic víc, nic míň." Odpověděla jsem s úsměvem.
,,Jako kamaráda?" Neasi, ty trumpeto.
,,Jo, jako kamaráda. Neznáš snad?" je divnej? Kouká na mě s vyvalenýma očima.
,,No..Nemám žádnou holku jako kamarádku.." Je divnej.
,,Hmm, tvoje mínus. A proč asi? Protože každá která do téhle školy jen vkročila hned musela být v tvojí posteli co?" dívala jsem se na něj takovým posměšným úšklebkem.
,,Hele přestaň." Odpověděl mi jako malá holka.
,,A nemám snad pravdu?" Usmála jsem se na něj.
,,Máš.."
,,Dámy a pánové! Slyšte! Tady pan Luke Hemmings poprvé nemá co říct! Poprvé přiznal že má pravdu někdo jiný! Já myslela že se tohohle nikdy nedožiju:3" Řekla jsem provokativně.
,,Jsi celkem drzá, Nicolle. " usmál se. Hahahaa, rozesmal mě.
,,Ale zlatíčko, já nejsem drzá, jen mám vždycky pravdu. To je rozdíl, pamatuj si. Rozdíl! " Klepala jsem mu na čelo a smala se. Začalo mě to celkem bavit.
,,Hele, ty mrško" řekl. V tom zazvonilo. Achjoo, zrovna když jsem se tak bavila..:(
,,Hele, zvoní. Už musím jít. Papa, tučňáku" Usmála jsem se a poslala mu vzdušnou pusu.
,,Však my se ještě uvidíme, Claferdová!" Řekl. Já mu už jen zamávala.

Přijdu do třídy, ale nikde nevidím Ashtona. Calum má u sebe volné místo a mává na mě. Tak si jdu přisednout k němu.
,,Kde je Ash?" Zeptala jsem se, opravdu mě to zajímá.
,,Je nemocný, prý měl horečky..asi chřipku " Odpověděl mi Calum.
,,Aha, snad se brzy uzdraví " Usmála jsem se na Cala.
,,Si piš že jo, Ashton nikdy není dlouho doma, nemá tam co dělat" řekl Cal a smál se, já s ním.
,,Je mu jedno že ještě není vyléčený, prostě se doma nudí a jde do školy " Smějeme se opět.
,,To já bych radši byla doma" řekla jsem.
,,To mi všichni, ale on ne. On doma prostě nikdy nemůže být moc dlouho, pořád musí někde lítat!"   Calum je dobrej Joker.
,,Dost, stačí. Už mě od toho smíchu bolí celá pusa" Opravdu.
,,A chceš ji vyléčit?" řekl Calum.
,,Ne, to je okay. To přejde samo" Odpověděla jsem. Calum je fajn, ale nepotřebuju od něj pusu. Je to kamarád.

Dnešek bude super. I  vstávat se mi chtělo! Což je divný.

Moment, co? Biologie? Neee.

_-----------------------_

Věnováno - Pettunka

Když jsi chtěla další díl :D Nedočkavče! :D







Hvězda a jáKde žijí příběhy. Začni objevovat