Stay with me by:Christy Ritsu

Část 1

Piso se již několik dní toulal po okolí.Neměl nic,přátelé,lásku a ani domov.Z dříve oblíbeného neko kluka se najednou stal opuštěný neko kocourek,který ztratil jakýkoliv důvod na život.Již několik dní se brouzdal po lesech a ustlával si pod kupou barevného listí.,,Ach tak podzim dorazil už i sem"vydechla a s usměvem na rtech se svalil na zem.Packami se snažil chnapnout podzimní list,který mu padal do obličeje.Piso nebyl vyjímečný,měl obyčejné hnědé vlasy,které sahají  až po ramena.Velká hnědá ouška a hunatý ocásek.Jediné na co vás mohl upozornit,byla obrovská modrá očka,ve kterých neustále zářil plamínek naděje,i když byl Piso již několik dní vyhozen z domova,pořád se snažil vydržet to a neustále čekal,až přijde někdo pro koho by byl vážně důležitý.Ještě parkrát svobodně zamrkal,než přesněj někdo přehodil dlouhou sít.Piso hlasitě zasičel,než mu někdo píchl injekci a on přestal cítit jakýkoliv dotek a vidět cokoli vedle něho.

                                                                               ČASOVÝ POSUN

,,Tak polez."rozesmál se jeden z velkých svalnatých chlápků a silně potáhl za pouta,která měl Piso na rukou,jenže to nebyla pouze pouta,co mu znemožnovala pohyb,okolo krku měl silný obojek v němž byla zasazena mosazná spona,která byla spojena s vodítkem.Byl totálně spoutaný.Jeden z mužů držel provaz,který byl spojen s pouty ,druhý svíral v rukou vodítko a poslední šel za ním,pro jistotu,kdyby se najednou rozhodl vzepřít.Jenže pokud je Piso alespon trošku chytrý,což je a velmi,tak se o to nesnÁží.Doslova se plazil po čtyřech a když se Piso jen snažil nadzvednout,hlídač vzadu ho snadno skopl čumáčkem zpět k zemi.Nenamáhal se mnoukat,sičet,nebo snad poprosit.Byl potichu.Choval se jako by byl jejich otrokem,hodný,slušný.Najednou se nějak ocitly před mohutnými hnědými dveřmi.Jeden z chlápků pomalu otevřel dveře a skřípot se roznesl po obrovské vile,ve které se právě nacházely.,,Tak vážně to byl nekouš."pousmál se starší muž sedící v koženém křesle před dubovým stolem v ohromné místnosti.,,Ano byl lorde."řekl s úctou v hlase jeden z Pisových zajatců.,,Nechte nás o samotě."šeptl muž v křesle a na tyto slova všichni tři muži odešli.Piso zůstal sám,klečel na chladné dřevěné podlaze z pohledem upřeným na culícího se muže,který měl až strašidelně přímý hlas.,,Takže ty si ten nekouš,co se mi potuloval po lese.Jaké je tvé jméno?"řekl a vstal,přešel blíže a  k choulícímu se kocourkovi.Chytl ho za bradu a doslova donutil aby se mu podíval do očí.,,J-já se moc omlouvám neměl jsem tušení,že je to váš les."zakoktal se kocour a neustále byl paralyzovaný jeho pohledem.,,Dobře pro ted ti odpustím."uchechtl se a Pisovi bylo jasné,že ještě něco řekne.,,Jenže,přece mi jen něco dáš,za to,že jsi tam byl bez povolení."Dodal muž a kocourka postavil na nohy a hladově ho políbil.Piso se snažil vytrhnout,nevadilo mu ani tak,že ho  políbil 60 letý muž,přece jen jeho předešlí páníček  měl něco přes třicet pět let,ale co mu tak vadilo byla ta skutečnost,že muž byl až příliš přímý.Otočil ho a přehodil pře stůl.Piso zamnoukal bolestmi,když jeho,už tak podviživené tělo hodil na tvrdý stůl.Pomalu mu stahoval kadě,když v tom do místnosti vešel cizí chlapec ve věku asi sedmnácti let.,,Tati jako vážně?"nadzdvihl obočí a loket opřel o rám.,,Vypal Rayne,tohle s tebou nemá nic společnýho!"Doslova zakřičel muž.Jenže Rayn se jen usmál.,,Pokud ho chceš potrestat,tak ho nechej mě."řekl a přistopil blíž k naštvanému chlapovi a vyděšenému Pisovy.Strhnul muže,popadl Pisa za ruku a odtáhl z místnosti plné skříni.Když se za nimy zabouchly dveře,Piso se schoulil na zem a rozplakal se,,pro-prosím,opravdu tě prosím neubližuj."zavzlykal aniž by dořekl větu.,,Neboj neublížím ti."pousmál se Rayen a pohladil jej po hunatých ouškách.Piso na něj překvapeně vykulil oči.On ho nezbil,nebo prozatím neznásilnil jen ho mile pohladil,jako vážně první člověk co se k němu chová alespon prozatím hezky.Dovedl ho do svého pokoje a jen co vstoupily do místnosti,chytl ho do náruče a položil na postel.Piso zavřel oči,očekávajíc ránu,polibky,nebo třeba surové stržení šatů.Jenže nic,ano sice ho opravdu políbil,ale to pouze na tvář s vlídnými slovy.,,Odpočin si."Jenže než se Piso stihl oddat říši snů,překvapily ho náhle dotyky na dlaních.Pootevřel očka a mžoural na klíček,kterým Rayen sundával pouta.,,Děkuju."šeptl Piso než usnul.

                                                                       ČASOVÝ POSUN 

Piso spal několik hodin,byl vážně unavený,vždyt několik týdnů ležel zahrabaný pod kupou barevného listí a úplně zapomněl co to je  spát v měkké posteli.Přikrívku měl až u hlavy a jediné co šlo vidět byly dvě hnědá ouška.Raynen v pokoji nebyl,šel do kuchyně,připravit něco pro určitě hladového nekouše.Když vystupoval po dlouhých dřevěných schodech,všiml si otce jak se na něj dívá z  polotevřených dveří.Vypadal trochu komicky.Když si však všiml,že ho pozoruje,dveře pomalu uzavřel.Rayen vyšel až nahoru do patra a nohou otevřel dveře od své místnosti.Jemný skřípot se roznesl pokojem,ale Piso se nevzbudil,no spíš nevzbudil se kvůli dveřím,spíše kvůli vůni,která se linula s podnosu s jídlem.Rayen toho nachystal pro kocourka opravdu hodně.Mísu plnou teplého masa se zeleninou.Další mísu plnou bramborové kaše,několik medových koláčů a láhev čerstvého chladného mléka.V kuchyni měl však připraveno mnohem víc jídla,aspon pro jistotu,jak by totiž mohl tušit,co kocourkovy chutná.Posadil se vedle jeho stále polospícího těla a dlaní ho pohladil po vlasech.Piso otevřel oči a podíval se na usmívajícího se Rayena ,který držel podnos jídla.,,Nevěděl jsem co máš rád,kdyby ti to nechutnalo v kychyni je toho víc."řekla a podal mu podnos.Piso ho vděčně přijal,v hlavě poznámku,že se tak obětuje jen kvůli němu.Napil se chladného mléka,poté si do úst vložil maso a již při prvním soustu se rozzářil.,,Páni,je to výborné,vážně výborné."Usmál se a Rayen mu podal polštář,který měl celou dobu u nohou.,,Děkuju,vážně jsem se snažil."řekl a dal ho kocourkovi pod záda.,,Opři se bude ti líp."dodal a opět ho pohladil po chlupatých ouškách,hnědých vláskách.Piso na něj vykulil očka a začal vrnět a vážně upřímně se začal hlavičkou otírat o Rayenovu dlan.,,Vidím,že se rád hladíš."pousmál se a dodal.,,Tak ted jez."Na moment se odtáhl a šel si sednout opět k jeho nohám.,,Jak se vlastně jmenuješ."zeptal se Rayen když si konečně uvědomil,že nezná jeho jméno.,,Jsem Piso a ty?"řekl když zrovna polykal sousto.,,Rayen"

                                                                              ČASOVÝ POSUN

Když Piso dojedl,poděkoval a zachumlal se pod deku.Když Rayen vešel do pokoje,Piso hajal v posteli a štastně vrněl.Rayen přišel blíž a Piso na něj zamrkal.Neudělal to,aby ho nějak nalákal,spíš byl celou dobu pod dekou,ve tmě a tak si jeho očka musela zvyknout na přísun světla.Rayen si lehl vedle něj a  pohladil ho po hlavě.Piso se při jeho dotyku okamžitě přitulil a přehodil ocásek přes Rayenovy nohy.Vrněl a třel se o o jeho boky,když v tom ho Rayen najednou chytl a hodil si ho na břicho.Pisa to ani nějak nevyděsilo,položil hlavu na jeho hrud a nechal se sevřít ve vlídné náručí.Netrvalo by to dlouho a Piso by opět usnul,kdyby do pokoje nevtrhl Rayenův otec.Piso se na něj podíval a začal by na něho křičet.Jenže Rayen si ho přitiskl víc k hrudi a Piso se najednou zklidnil.,,Rayene pod na chvíli na chodbu."řekl s vážností a Piso poznal,že si chce nejspíš promluvit o něm.,,Počkej tady ano Piso."řekl a sundal si ho z hrudi.Piso zůstal sedět na posteli a díval se jak Rayen odchází.