S láskou Expl0ited

22. Část - Jak to bude?

*Z pohledu Rozky*

Zmáčknula jsem tlačítko od výtahu a chvilku jsem počkala než přijede výtah. Výtah přijel a já jsem nastoupila. Zmáčkla jsem tlačítko s číslem osm a výtah se rozjel. Já a ty a nikdo jinej tady se mnou... (od Johnnyho Machette Ať tu není ticho.) Vzala jsem telefon a podívala jsem se kdo volá. Volá Petr. Zvednu hovor. "Ahoj." řeknu. "Ahoj. Pojdem v 8 hodín von?" řekl. "Jo v tom parčíku před hotelem?" zeptala jsem se. "Jo tak v 8 hodín. Pa" řekl "Pa" řenu a zavěsím. Výtah se zastaví a otevřou se dveře. Vyjdu ven a zamířím k našemu pokoji. Odemknu a vejdu do vnitř, následně pak zavřu a zamířim k mé posteli. Míša ješte spí a tak ji nechám. Vezmu můj kufr a dám ho na svou postel. Otevřu ho a začnu se balit. Za 20 minut mám sbaleno. Jdu do koupelny. Svléknu se a umyju se. Vylezu, osuším se a obleču si krátké černé kraťasy a k tomu černé volné tílko s nápisem It's beautiful. Nalíčím se velmi lehce jen make up, pudr, linky a řasenku. Učešu se a nechám si rozpuštěné vlasy. Zbalím si všechno co mám v koupelně a vyjdu z koupelny. Dám si věci do kufru a podívám se na mobil kolik je hodin. Je 7:45 mám 15 minut čas. Míša se zrovna vzbudila. "Ahoj. Je 7:45 v 8:00 jdu s Petrem fo parku. Pokoj máme opustit v 10:00. Já už mám zbaleno." řekla jsem Míše. "Ahoj. Dobře." Odpověděla. Vzala jsem si vak (baťoh) a do něj si dala: mobil a peněženku. Vyleťela jsem z pokoje jako stela, protože za 3 minuty je 8. Seběhla jsem rychle schody a vyběhla ven. V parku jsem byla za chvilku, ale Petra jsem ještě neviděla. Sedla jsem si na lavičku, vytáhla jsem si mobil a začala projíždět různé sociální sítě.

*Z pohledu Petra*

Potom čo zavesila, som si nastavil budík na 7:00 a išiel som si ľahnúť. Zobudil som sa 5 minút pred budíkom. Vypol som budík a šiel som si urobiť rannú hygienu. Ranná hygiena mi zabrala 10 minút. Išiel som k zrkadlu a začal som si robiť vlasy. Vlasy som mal za dve minúty hotové. Vyšiel som z kúpeľne. Prišiel som ku kufra a vytiahol som si z neho čiernej roztrhané džínsy, čiernočervené košeľu a čiernu voľnú mikynu The Exploited. Mal som ešte 15 minút čas a tak som na kus papiera napísal Matúšovi a Kubovi odkaz, že som z Rozárkou vonku. Obul som si čierne covernvers. Vyšiel som z izby a išiel som smerom ku schodisku. Zbehol som všetky schody a vyšiel som z hotela. Z diaľky som už videl park.

*Z pohledu Rozky*

Vypnula jsem mobil a podívala jsem se jestli Petra někde neuvidím. Z rohu najednou vyšel Petr. Vstala jsem a pomalu jsem šla směrem k němu. Došla jsem k Petrovi a objala jsem ho. On mně políbil. Chytli jsme se za ruce a šli jsme k lavičce si sednout. "Ahoj lásko" řekla jsem. "Ahoj. Veľmi ti to pristane." řekl. "Děkuji. Tobě taky." řekla jsem a pohladila jsem ho po ruce. "Lásko. Musíme si promluvit jak to s náma bude." řekla jsem a on se mi podíval téma svýma očima a já jsem si v duchu řekla: Aww. On má tak boží oči. "Presťahuješ sa do Prievidzi. Rovnako ako pôjdem na tú vejšku tak sa budeme s Matúšom sťahovať do vlastného bytu. A stredné si môžeš dorobiť tam. Nie?" řekl Petr. "Ale vždyť víš že to není tak jednoduché. Naši mi to určitě nedovolí." řekla jsem smutně. Najednou mi zavibroval mobil. Podívala jsem se na displej. Volala mi mamka. "Omluvíš mně na chvilku?" zeptala jsem se Petra a on pokýval hlavou na souhlas. "Ahoj mami." řekla jsem. "Ahoj beruško. V kolik asi budeš doma?" zeptala se mamka. "No nevím asi kolem osmé." odpověděla jsem. "Dobře tak jak přijedeš tak mi zavolej a já pro tebe přijedu na nádraží. Jo?" řekla mamka. "Jojo. Jo a mami. Mám na tebe takovou otázku." řekla jsem. "No jen se ptej." "No mami. Víš jak jsem ti psala, že jsem si našla kluka?" zeptala jsem se "No?" odpověděla mamka. "No tak. On je ze slovenska a nabídl mi, že bych u něj mohla bydlet. Co ty na to?" zeptala jsem se. Docela dlouhou chvíli bylo ticho. "Mami?" zeptala jsem se. "No. Nevím co na to říct. Kde dostuduješ střední? Jestli ji dostuduješ tak je mi to jedno." řekla. Málem jsem se rozbrečela. Petr si mně přisunul blíž k němu a dal mi pusu na líčko. "No přes týden bych byla v ostravě a v pátek bych jezdila do Prievidzi." řekla jsem. "Tak jo, ale promluvíme si o tom doma jo?" řekla. "Jo tak ahoj. " řekla jsem. "Ahoj." řekla mamka... Pokračování příště.

Čauky mňauky. ☺ Dlouho očekávána část je na světě 😃. Hrozně děkuji za 5.3K přečtení a za 367* jste zlatíčka moje 😍. Lovuju Vás 😍. No každý týden by mněla ode dneška vyjít vyjít vždy jedna další čast. Teď to bylo takové hodně hektické proto nevycházely díly. Tak se omlouvám. Jo a ještě se omlouvám kdyby jste tam našli nějaké chyby. Píšu na mobilu a fakt špatně se mi píše tak se omlouvám. No tak si tu část užíjte a Papa 😍 #