Miloval jsi mě vůbec?

Kapitola 1- Návrat

„Milovala jsem tě ještě předtím, než jsem vůbec věděla, co znamená tě milovat."
— Jennifer Franklin

Školní rok zase začíná a já se musím vrátit zpátky do toho šílenství.
Už třetím rokem pokukuju po Noahovi který zrovna jde do čtvrťáku.
Hraje za náš hokejový školní tým, je snad jeden z nejlepších hráčů v týmu.
Zrovna procházím parkem a snažím se co nejdřív dostat do budovy A.
Akorát to bych nemohla být blbá a slpízt si budovu A s budovou C.
Rychle zabočím za roh kde už v dálce stojí Nicole, ani mě nepřekvapuje že tu už čeká dobrých deset minut. Nicole se konečně koukne mým směrem „Tak kde jseš?" vyprskne nevrle, rozhodila rukama jako kdyby se snažila zahnat mouchy. Celá zadýchaná k ní konečně dojdu a zastavím se. Nakloním se a opřu se o kolena, potřebuju to ještě rozdejchat.
„Promiň" nadechnu se „Zpletla jsem si budovy" vydechnu.
Nicole jen protočí očima „Tak pojď už, nebo to nestihneme" povzdychne si a chytí mě za ruku a začne mě víst ke vchodu.
Když vejdeme dovnitř Nicole začne zase něco vyprávět ale já jí poslouchám jen tak trochu
„A pak jsem se vzbudila u Tylera." dokončila Nicole. Nadzvednu obočí a jen si jí prohlédnu, od léta se vůbec nezměnila. Pořád má ty stejný řeči, stejně tmavý vlasy a stejný zájmy o kluky.
„Takže spolu furt chodíte?" zeptám se zatím co procházíme chodbou plnou lidí.
„Tak nějak" přikývne a dál mě drží. Jen nad tím protočím očima a raději nic neříkám, upřímně mi je líto Tylera, je do ní úplný blázen a ona ho jenom podvádí a využívá.
Dojdeme konečně k naším skříňkám a Nicole mě pustí „Jinak co ty?" podívá se na mě „Od léta jses nějak" na chvíli mlčí ale pak to dořekne „Jinak"
Zavřu skříňku a podívám se na ní „Potřebovalo to změnu" myknu rameny a rozejdeme se do naší učebny. Cestou potkáme kluky z týmu, stojí u skřínek a nečemu se smějou, koutkem oka zahlédnu Noaha který stojí opřený o zeď a zrovna něco vypráví klukům. Jen si povdechnu a pokračuju dál.
„Furt se ti líbí?" probudí mě Nicole hlas z tranzu.
„Jo" povzdychnu si. Nicole se jen uchechtne „Benettová" osloví mě. „Tak pro něj něco dělej"
Na chvíli se zamyslím, Nicole má pravdu pokud budu pořád jen mlčet a z dálky ho pozorovat nikdy si mě nevšimne. „Ale já nevím jak začít"
Nicole se v půlce chůze zastaví, na chvíli se odmlčí
Vypadá jako by nad něčím přemýšlela „Možná vím jak" vyhrkne nadšeně. Protočím očima a mlčím. „Na začátku školního roku, kluci z týmu pořádají párty" pokračuje „Letos tam jsou pozvaní i třetáci"
Na chvíli se zamyslím. „Ale já nejsem na takový věci" zamumlám a pohledem sklouznu na partu kluků ze čtvrťáku. „Ahoj" pozdraví Nicole jeden z kluků. Nicole jen přikývne a dělá jakoby nic.
„Kdo to byl?" zeptám se po chvíli. „Nikdo jen kluci z chaty" mykne rameny „Ale to není podstatný" přimhouří oči a podívá se mi do očí.
Nicole se ani nepochlubila kdo to byl což je zvláštní, Nicole vždycky vypráví co se stalo a s kým. „Benettová prosím" udělá psí oči „Půjdeš tam semnou"
Povzdychnu si a zamyslím se. Je pravda kdybch na tu párty šla tak by si mě mohl všimnout. „Já ti nevím" zamyslím se. „Maddison prosím, udělej to pro mě" pořád se na mě dívá jako malý dítě který prosí o lízátko.
Od základky na párty nechodím z prostýho důvodu, byla jsem na alkohol a nikotin doslova závyslá. Moje pověst ze základky nikdo neví a to je dobře, nerada bych se chlubila co jsem jako patnáctiletý dětsko dělala. Je pravda že mi to trochu chybí když jsme chodila na každou akci a vždycky se ožrala tak že jsem pak nebyla schopná se dostat sama domů, ale ta doba je pryč.
„Tak fajn" konečně polevím a Nicole se začne radovat „Jo konečňe" zajásá „Maddison Benettová konečně jde na párty" vyhrkne až moc nahlas. Rychle jí dám ruku před pusu „Ty blbá krávo" zamumlám. Nicole se jen uchechtne a s širokým úsměvem pokračuje dál.

První hodina byla nuda, druhá ještě větší a u třetí jsem měla chuť dobrovolně spáchat sebevraždu.
Učitelka na děják už asi dobrých čtyřicet minut mluvila o nějaký krizi v americe. Upřímně sem jí vůbec neposlouchala a jen si užívala výhled
před sebou.
Noah sedí kousek ode mě v druhý lavici, drží propisku a protáčí jí v ruce. Fascinuje mě jeho profil, tak dokonalý profil jsem snad neviděla.
Zvonek konečně zazvoní a všichni se bezeslova postaví a vyjdou z učebny. Sotva vyjdu z učebny a už na mě Nicole pořvává.
„Maddison" přejde ke mě Nicole „Přemýšlela jsem že bys po škole mohla zajít ke mě aby jsme se mohly připravit na tu akci" vyhrkne. Sotva jí rozumím
„Ehm jo klidně" postavím se a vykročím ke dveřím s Nicole v patách.