Bratr

7. Párty

Pohled 3. osoby:
"Hele, co to je vůbec za párty?" Zeptal se Max a prohlédl si svou společnici tázavým pohledem.
"Je to párty mého kamaráda. Bude tam spousta lidí." Ewe zjevně nedokázala krotit své nadšení.
"To jsem teda rád." Zabrblal Max víceméně sám k sobě. Ewe ho buď neslyšela, nebo slyšet nechtěla.
"Za chvíli tam budeme." Táhla ho Ewe příslušným směrem. Max mlčel. Jít s ní na tu párty se mu zdálo jako jedna velká chyba.
"Ewe, když ses se mnou chtěla víc bavit, opravdu si myslíš, že párty je vhodné místo?" Maxovi se to očividně nelíbilo.
"Maxi." Ewe ho chytla a zastavila. Dlouze se mu podívala do očí, než promluvila. "Co kdyby si se snažil se nejdřív dobře bavit, než všechno odsoudíš?" Zeptala se.
"Ewe, ty vůbec nevíš že..." Max zmlkl a párkrát polkl. Měl toho hodně, co by jí řekl. Neřekl však vůbec nic. "Vůbec mě neznáš." Větu změnil.
"Tak mi o sobě něco pověz." Opět se rozešla.
"Vážně chceš na tu párty?" Zeptal se a nasadil zkroušený pohled.
"Víš, když vidím jak tam nechceš... Ráda bych s tebou šla jinam, ale kamarád se na mě moc těší, tak..." Nechala větu viset ve vzduchu.
"No to je výborný. Chceš se mnou jít na párty, na které se na tebe těší tvůj kamarád? Nepřijde ti to blbý?!" Max mírně zvýšil hlas.
"Proč by mělo?" Ewe začínala chápat, že se Maxovi nezavděčí, i kdyby chtěla sebevíc.
"Děláš si prdel, Ewe, že je to tak?" Pozorně si ji prohlédl.
"Ne, proč?" Párkrát zamrkala.
"Ewe..." Prohrábl si rukou vlasy a dlouze se zamyslel, co jí řekne. "Víš... Chce tě vidět kamarád a ty pozveš mě." Oznámil pro začátek.
"Je to kamarád, Maxi. Je to párty, co čekáš?" Zeptala se.
"Jdu domů." Rázně obrátil směr cesty o 180 stupňů.
"Maxi!" Pevně chytla jeho paži a donutila stočit na sebe jeho pohled.
"Prosím. Zaprvé, byla bych ráda, kdyby ses snažil chovat aspoň trochu normálně, a zadruhé, byla bych ráda, kdyby si se mnou šel na tu párty." Dlouze se mu dívala do očí.
"Ewe," začal už celkem zoufale.
"Maxi." Opáčila.
"Nenávidím tě." Zabrblal a znovu se rozešel směrem na párty.
"Děkuju." Ewe se usmála a následovala ho.

Max
Na párty jsme dorazili za dalších pět minut. Mnohem milejší by mi bylo se dál procházet v chladném vzduchu, ale neodvážil jsem se to raději ani navrhnout. Už tak mě měla za pěkného bručouna.
Párty se konala na obrovské zahradě obrovského domu. Někteří účastníci už vypadali mírně přiopile, jiní ožrale.
"Pojď, najdeme ho." Ewe mě náhle chytla pevným stiskem a rázně se prodírala kolem ostatních. Najít jejího kamaráda nám trvalo kupodivu jen chvíli.
"Thomasi!" Ewe mě pustila a objala ho.
"To je tvůj přítel?" Thomas si mě prohlédl s mírným úsměvem na rtech.
"Ne, jsme kolegové." Odpověděl jsem okamžitě. Ewe párkrát kývla hlavou.
"Jmenuje se Max a pracuju s ním v nové práci. Maxi, tohle je Thomas. Známe se už dobu a je to jeden z mích opravdových přátel." Představila nás Ewe. Potřásl jsem si s ním rukou.
"Těší mě." Usmál jsem se.
"I mě." Přitakal.
"Tak se bav, Ewe. Až se to tu trochu uklidní, najdu si tě a pokecáme." Thomas ji palcem pohladil po tváři.
"Jasně." Už podruhé jsem byl tou rozjančenou holkou táhnut neznámo kam.
"Nezdá se mi že by to byl jen kamarád, jak si tak horlivě tvrdila." Zasmál jsem se, když jsem si zpětně vybavil, jaký na to kladla důraz.
"Je gay." Umlčela mě její odpověď následovaná uchechtnutím. Zřejmě jí mé podezření opravdu pobavilo. Zvedl jsem obočí, protože mě to opravdu překvapilo.
"Vážně?" Zeptal jsem se dosti hloupě.
"Pamatuju si dokonce i tu dobu kdy to zjistil. Brečel mi na rameni protože se bál co tomu řekne svět." Prohlédla si mě výrazem mnohem výmluvnějším, než dosud.
"Každý děláme věci, které svět nechápe. Svět dělá věci které nechápeme my." Pouštěl jsem se do zbytečně hlubokých úvah.
"Fakt se pojď bavit." Ewe odněkud vytáhla dva plastové kelímky plné piva. Jeden jsem si vzal.
"Ťukat si by byl asi trapas." Okomentoval jsem laciné kelímky a pořádně se napil s pocitem, že se vlastně ožrat chci.
"Jo." Přitakala Ewe a udělala to samé.
"Možná budu nakonec rád že jsem tě líp poznal." Vyslovil jsem to, co mi právě šlo hlavou.
"Měl bys lidem častěji dát šanci." Odpověděla zamyšleně a u toho nesmyslně mačkala poloprázdný kelímek.
"No ne! Max Folcen! Co ty tady?" Přihrnul se ke mně podivně zapáchající muž přibližně v mém věku.
"Kdo to kurva..." Zabrblal jsem si spíše sám pro sebe.
"Nedělej že si mě nepamatuješ!" Až příliš hlasitý muž mě silně drkl do ramene a já zavřel oči, jako pokaždé, když mi je něco nepříjemné.
"Byl jsem na koleji s tvým bráchou! Zvláštní člověk, pravda. Ale stejně sem vždycky obdivoval tu jeho vlastnost, jak má v prdeli všechno kromě sebe." Chrochtavě se zasmál. Pak se otočil na Ewe.
"Milá slečno, můžu si na chvíli vypůjčit vašeho přítele? Chci mu představit pár neobyčejných lidí." Snažil jsem se nevnímat temno, které se mi po jeho slovech udělalo před očima.
"Jasně." Ewe se tvářila dosti pobaveně, z čehož jsem usoudil, že se jí tato situace líbí. Což se ovšem nedalo říct o mně. Ten muž, o kterém jsem doteď nevěděl, kdo to vůbec je, mě táhl k lidem, který jsem už tuplem nikdy neviděl.

Ewe
Rozhlédla jsem se kolem a přemýšlela, co teď budu bez Maxe dělat. Naštěstí si ke mně přisedl Thomas.
"Je hezkej." Sdělil mi. Nasadila jsem nechápavý výraz.
"On." Ukázal. "Max." Objasnil, když si vzpomněl na jméno.
"Moc hezkej." Přitakala jsem. "Ale není gay." Prohlédla jsem si Thomase.
"Jen konstatuju." Zasmál se.
"Má dobrou prdel." Chtěla jsem rozvést téma 'Max.'
"Nemůžu nesouhlasit." Potvrdil se smíchem. "Hodláš ho sbalit?" Zeptal se nakonec. Pokrčila jsem rameny.
"Nejdřív jo, ale... Zatím to nějak nejde." Povzdychla jsem si.
"Nemůžeš čekat že to hned půjde." Oznámil mi záživnou informaci.
"Doteď na mě byl pořád pěkně hnusnej." Vysvětlila jsem.
"Tak je to debil." Thomas očividně svůj názor přehodnotil.
"Ale né. Asi jsem ho balila moc okatě. Třeba je čerstvě po rozchodu, nebo tak." Pokrčila jsem rameny.
"Budu ti věřit." Usmál se Thomas a dal mi do ruky další kelímek.