Sedm polobohů sedělo na kopci a vychutnávali si krásné letní odpoledne a pocit z vítězství. Probíraly, jaké měl kdo zážitky nejlepší i ty nejhorší jen dva z nich seděli a byly neobvykle potichu.
„Percy co nám o tom povíš ty?" zeptal se Jason.
„O čem, je vlastně řeč."
„No ptal jsem se, tě, jestli bys nám neřek něco o tej vaší cestě Tartarem?"
Percy se rozhlédne po kruhu, a nakonec skončí pohledem na Anabeth která je v tu chvíli bledá jako stěna.
„Promiň Jasne ale je to pro nás pro oba dost nepříjemné téma jednou vám to třeba řekneme ale ne teď. Ještě jsme se z toho úplně nevzpamatovali ani my. Doufám, že už jen kvůli tomu nám dají na chvíli pokoj"
V celém kruhu se zase po chvíli rozproudí živá konverzace. Anabeth už se nadechuje že se zeptá Percyho jestli je v pořádku když tu se najednou objeví divné zelené světlo které všechny oslepí. Když záře konečně pomine Percyho místo je volné a on sám není nikde k nalezení.
............
PS: krásný začátek nového školního roku
ESTÁS LEYENDO
Dobrodružství bez pravidel
FanfictionCo by se mohlo stát kdyby se Percy Jackson zase znenadání vypařil a oběvil se úplně někde jinde? Co by se stalo kdyby na hrdiny našich příběhů čekala zkáza větší než jakou kdokoli z nich kdy zažil? můžou z toho vzniknout nové lásky či spojenectví? T...
