Was it really a coincidence? [CZ]

34.

„Tak když budu mluvit chvíli o sobě, tak jsem ráda, že jsme se s Charlesem trochu stáhli. Že už je ten vztah víc soukromý. Prospívá to nám oběma.“

„A co ti tři andělíčci?“

„Zvládají to dobře. Jsou ve svojí kousací éře, takže nedělají nic jiného, než že nám ožírají gauč a podobně. Ale lady je pravá madam, a tak vždycky jenom kouká po Leovi a Luciferovi a přemýšlí, co zase ti dva spolu plánují.“ Obě jsme se zasmály a já zaparkovala. „Musím tě opustit, kočko. Jdu si do práce pro papíry a pak odpoledne jedem s Charlesem kouknout na jeden dům na takovém klidném místě. Nikde nikdo, velká zahrada. To aspoň Charles říkal. Teda.. on už ten dům koupil a bylo to pro mě překvapení. Tak uvidíme, jestli mě zaujme tak jako jeho.“

„Budete na samotě?“

„Jo.. nechtěli jsme nic v centru města, i když by to bylo asi prakticky výhodnější. Chceme držet děti dál od všeho toho ruchu, kde na nás hned tak někdo nepřijde. Rozumíš.“

„Chápu. Tak pozdravuj pana zamilovaného.“

„Ty taky.“ Když jsem v práci vyzvedla vše  potřebné, okamžitě jsem rychle nasedla zpět a dojela domů. U cesty jsem nabrala Charlese a naše tři miláčky. S Charliem jsme si prohodili místa a on zasedl na místo řidiče. „Nazdar broučci!“ Pohladila jsem je po drobných hlavičkách, když se všichni rozvalili na velkém pelechu.

„Těšíš se?“

„Nevím. Docela jo. Doufám, že jsi hlavně nekoupil nějakou mega vilu.“

„Ne. Je to takový drobnější skromný baráček.“ S otevřenou pusou jsem hleděla doslova na obří království.

„TOHLE JE PODLE TEBE MALÝ DOMEČEK?“

„Nooo...“

„Je to drobnější skromný domeček. Drobnější skromný baráček.“

„Nádech, zlato. Je to menší. Měl jsem na výběr ještě větší.“

„Ještě- ještě větší?“ Vyhrkla jsem a zakroutila nechápavě hlavou.

„Ale je to na samotě. To jsi chtěla, ne?“

„Prosímtě mlč, ty zbohatlíku.“ Zasmála jsem se, když mě popadl za ruku a táhl mě dovnitř. Nervózně jsem si prohlížela velké prostory se zatajeným dechem. Miluju styl old money a on to moc dobře ví. A tohle, tohle místo pro mě bylo jako nebe. Nejen, protože to bylo naprosto obrovské.

„Líbí se ti to?“

„Je to obří, ale je to fajn.“

„Jenom fajn?“

„Dobře, máš mě. Je to skvělý a hrozně se mi to líbí. Jen by to mohlo být menší. V kapesní verzi ho třeba nevedou?“

„Lásko?“

„Hm?“ Otočila jsem se na něj, když jsem si přestala prohlížet velké, masivní krásné schody.

„Tohle JE kapesní velikost.“

„Možná pro boháče jako jsi ty, Charlesi.“

„Ty už jsi taky bohatá.“

„Jsou to tvé peníze. A navíc ještě ani nejsme svoji.“

„A kdybych vás požádal o ruku, tak byste souhlasila, paní Leclercová?“

„Nevím, budete to muset zkusit, pane Leclercu.“ Čekala jsem, že poklekne na koleno, ale to on neudělal. Chytl mě za ruku a táhl mě na pláž, která je kousek pod naším novým domem. Já se zblázním! Slunce zapadalo za obzory a on mě dovedl do krásně ozdobeného altánku.

„Zoe?“ Sledovala jsem výhled, který jsem měla. Dokud mě nevyrušil.

„Ano?“ poklekl na jedno koleno a mně se zatajil dech. Ta krysa. Pak to Olivii všechno vylíčím hned po tom, co ji vyhubuju za její lhaní.

„Byl bych hrozně rád, kdyby ses stala mou ženou. Jsi moje světlo na konci tunelu a jsi slunce po kterým mužů jako kytka kvést. Vezmeš si mě a uděláš mě tím nejšťastnějším mužem na světě?“

„Ano. Ano, jo, vezmu si tě.“ Zmateně se na mě podívala a já se začala smát. „Co se koukáš tak zmateně, broučku?“

„Řekla jsi ano?“

„Jo, řekla jsem ano.“

„Vážně?“

„Přísahám, Charlesi.“ Prudce se zvedl a pevně mě objal než se se mnou zatočil několikrát dokola. Položil mě na zem a ruce mi položil na moje rozpálené tváře.

„Promiň. Nemohl jsem tomu na chvíli uvěřit.“

„Čemu?“

„Že mi řekla ano ta nejkrásnější, nejhodnější a nejvíc milující žena, jakou jsem kdy poznal. Miluju tě, Zoe.“

„Taky tě miluju, Charlesi.“

„Jsem ten nejšťastnější muž na světě!“ Znovu mě zvedl a opět se se mnou začal točit. Nezadržovala jsem smích. Nezvládla jsem to. Smála jsem se na celé kolo a Charles se přidal.

Měli jsme všechno. Měli jsme ve vztahu lásku, pochopení, nový dům daleko od veřejnosti, pláž.

ČAUVEEC!!!

Doufám, že nepláčete tak moc jako já. Protože mě extrémně tečou slzy.

Asi si za chvíli vypláču svoje hnědá očička.

1...

DOKLEPNEME TO JEŠTĚ DNESKA DO KONCE?