10.

2 0 0
                                    

Slyšela jsem křik vedle z pokoje. Luke zněl dost opile a JJ po něm řval že je pořád jen ožralej pokaždé když přijde domů. Nahnaly se mi slzy do očí,když jsem uslyšela ránu a najednou ticho. Přestala jsem se hýbat a přestala jsem nachvíli i dýchat.

Když jsem nic dlouho neslyšela, rozhodla jsem se jít zjistit,co se děje. Pomalu jsem ze sebe sundala deku a tiše vstala z JJ-ovi postele. Dobelhala jsem se do vedlejšího pokoje,kde mě překvapil spící Luke, ale JJ nikde. Chvíli jsem se zaposlouchala do ticha a Lukova dýchání. Po chvíli jsem uslyšela nastartování motoru. Rozběhla jsem se ven.

,,Kam to jedeš?" zeptala jsem se zadýchaně. On na mě otočil hlavu a spravil si kšiltovku. Na jeho tváři se rýsovala ošklivá modrozelená modřina pod okem a jeho rty byly na jeho pravé straně lehce roztržené a tekl z nich potůček krve. JJ vyvalil oči ,,Jo ty seš vlastně tady. Doufám,že jsi nic neslyšela" au. To bolelo. Zadrhla jsem se a pootevřela pusu. ,,No..." ale hned jsem ji zase zavřela a místo toho nasedla za JJ-e na motorku a JJ nic nenamítal a rozjel se pryč od Luka. Chytla jsem ho kolem pasu tak silně,že jsem přes tílko cítila jeho břišáky.

Jeli jsme kolem různých lidí a domů, míjeli moře a mosty a nakonec JJ zastavil u nějakého domu,kde stál Pope. Vypnul motor a moje ruce sjely z jeho těla. JJ odkopl stojánek,aby si mohl tu motorku postavit a slezl z ní. Já jsem ho hned následovala. JJ kývl na Popa,který jakoby modřinu vůbec neviděl. Dělala jsem tedy že nic nevím a JJ si po chvíli vytáhl trávu a zapálil si.

Byla jsem opřená o zeď a poslouchala dost zajímavou koverzaci mezi Popem a JJ-em. Občas jsem se zasmála a něco k tomu dodala. Najednou jsem uviděla Twinkie a JJ se s trávou v puse  postavil - doteď byl opřený o zeď domu- ,,Jedeme" řekl a pozvedl si kraťasy, které mu pomalu sjížděly dolů. ,,Ať to stojí za to" ozval se Pope a všichni jsme nastoupili za Johnem do Twinkie. ,,Musíme pro Kiaru" řekl John a všichni jsme souhlasili.

Když jsme dorazili k restauraci Kiařiných rodičů, Pope otevřel prudce dveře Twinkie a rozběhl se ke dveřím restaurace do kterých vletěl jakoby běžel oznámit nějakou špatnou zprávu. Po chvíli se vrátil ,,Říkala,že nepůjde" řekl a pokrčil rameny. Povzdychla jsem si a John B se nervózně zakroutil v sedačce. JJ se vedle Johna opíral rukou o otevřené okýnko auta a zmateně se na Popa díval ,,Proč ne?" odmlčel se a zadíval se na Johna ,,Cos jí udělal Johne B?" zeptal se škádlivě a John si nahlas povzdechl ,,Kurva" poklepal prstama na volant a otevřel dveře. Podíval se na JJ-e a pak na mě ,,Počkejte tady, vyřídím to" řekl a odešel za ní.

,,Co se mezi nimi stalo?" zeptala jsem se po chvíli ticha a JJ se na mě otočil a pousmál se. ,,Nevím, ale zřejmě něco posral" Pope postával venku a klepal nervozně nohama. Poposunula jsem se k JJ-ovi. On upřel své oči na ty mé a dlouze jsme se na sebe zadívali. On byl první co uhnul.

,,Musíme pomoct Johnovi B" špitl s upřeným pohledem před sebe na čelní sklo. Povzdychla jsem si a sundala ze sedačky kde JJ seděl své ruce a odsunula se zpět do zadu do rohu. Seděla jsem tam nějakou tu chvíli a pak jsem uslyšela otvírání zadních dveří auta a následně nastartování. Rozhlédla jsem se. V autě byli všichni a já jsem jen tupě zírala na sedačku kde seděl JJ,přes kterou jsem viděla jen jeho rozcuchané blonďaté vlasy. Je to blbec. Jak jsem si mohla myslet že mě má rád?

,,Můžu se teďka uvolnit?" uslyšela jsem a otevřela jsem prudce oči. Vedle mě se objevil JJ s trávou v ruce. Uvědomila jsem si,že jsem usla a oni se nějak záhadně stihli prohodit. Zatřepala jsem se. JJ se na mě podíval a usmál se. ,,Byl to dlouhej den, stalo se hodně divnejch věcí,tak bych si rád odpočal." stále na mě zíral ,,Chceš taky?" zeptal se mě. Pomalu neviditelně jsem kývla a vzala si od něj marihuanu smotanou do cigarety. Strčila jsem si ji do úst a popotáhla. Kupodivu už jsem nezakašlala a vrátila to JJ-ovi. Měl pravdu,za ten den se stalo hodně divných věcí.

John B se na nás otočil ,,Vím, že jsem se s tím majákem a i se vším dalším okolo mýlil,ale v jednom mám pravdu,dobře? Táta se mi snaží něco říct." Kiara se na něj nevěřícně podívala a pak se rozhlédla kolem sebe. John zaparkoval u nějaké cesty, vedle které stála brána na hřbitov. Nikdo se na nic neptal, jen jsme se sebrali a s baterkami a lucernami vyrazili na hřbitov.

Opatrně a tiše jsme přelezli bránu a zapli baterky. John nás stále popoháněl ,,Tak pojďte" ,,Vždyť jdu" ozvala se za mnou Kiara snažící se zbytečně nešlapat na suché větvičky. ,,Je to tady děsivý" cukla jsem sebou když se vedle mě najednou objevil Pope,ale neřešila jsem to a šla jsem dál. John nás vedl jakoby to tady už znal 

,,Co tady děláme?" zeptala jsem se a ohlédla se kolem sebe ,,Znáš to, když si nemůžeš vzpomenout, kdo zpívá nějakou písničku?" zeptal se mě John. Zmateně jsem pozvedla jedno obočí,ale ve tmě neměl šanci to vidět. ,,No?" odpověděla jsem. ,,No tak celou dobu jsem si myslel, že Redfield je místo,ale není to místo." na chvíli utichl a soustředil se na cestu. Lucernou posvítil na zeď před sebou a couvl od ní. ,,Je to člověk" dopověděl. Zatajila jsem dech. To je opravdu chytré takhle uvažovat. JJ se uchechtl ,,No tak teda voilá" neodpustil si poznámku a přešlápl z nohy na nohu.

,,Vidíte,moje prababička, Olivia Redfieldová, její jméno za svobodna" doplnil ke slovu Redfield vyrytém na zdi. Byly před námi velké dveře, vypadaly jako brána, která byla zarostlá. John B se k tomu přiblížil a oddělal větvičky z té brány aby se pokusil s ní trochu pohnout. ,,Pomozte mi" ozval se a všichni jsme mu hned spěchali na pomoc. ,,Tlačíte?" zeptal se a všichni s námahou odkývali na jeho otázku. Snažili jsme se bránu odtlačit,ale nešlo to.

Z té zdi najednou vykoukl obří had. Vykřikla jsem až jsem cítila že se mě JJ lekl. Všichni od brány ucouvli. ,,To je starej dobrej pleskolebec" ozval se najednou JJ a snažil se na něj namířit očima. ,,Smrt ve vysoké trávě" doplňoval. Zřejmě nás potřeboval naučit přirodopis. JJ začal štěkat jako postižený pes. Začala jsem se smát. ,,JJ-i zklapni!" okřikla ho Kiara. JJ s baterkou na hlavě naposledy štěkl a podíval se zpět na bránu. ,,Bojí se psů" dopověděl a Kiara si povzdechla ,,Vzbudíš tím i mrtvoly" řekla  ,,Jestli je tam jeden, bude jich tam víc" špitl JJ a já jsem se hrůzou zatřepala. JJ se přiblížil ke stěně a znovu začal štěkat. ,,Přestaň na ty hady štěkat!" okřikla jsem ho tentokrát já a on se na mě podíval. ,,Fajn"

Pope mě obešel a došel k Johnovi. ,,Hele Johne" začal a ukázal na dveře,které se nepohly ani o milimetr ,,Tam se nedostanem, ty dveře se ani nehnou" dopověděl. John na něj nevěřícně koukal ,,Měli bychom prostě jít" slyšela jsem tak nějak vzdáleně, protože jsem si ve zdi všimla jakési díry, do které bych se možná vešla.

Nadechla jsem se a s baterkou namířenou do díry v těch betonových dveřích jsem vyhrkla ,,Já se tam dostanu" ,,Cože?" zeptal se John a všichni teď upírali pohled na mě. ,,Ne,ty myslíš že se protáhneš tou dírou?" zeptal se vyděšeně JJ ,,Nedělej vyděšenýho" otočila jsem se na něj ,,Kdybych se nevrátila, stejně ti nebudu chybět. Jdu tam" špitla jsem na ostatní ,,Touhle dírou?" ukázal John nahoru a já jsem přikývla. JJ ze mě nespouštěl pohled. ,,Je to tvýho táty" řekla jsem mu.

Kiara se kolem mě protáhla. ,,Půjdu tam radši já. Sice tomu nevěřím, ale Johne, zasloužíš si znát pravdu" řekla a já jsem se na ni podívala ,,Udělám to" otočila se na mě a pousmála se ,,Dobře, buď opatrná" řekla jsem jí a věnovala jí silné objetí. ,,Budu"




Její vzpomínka /OBX/Where stories live. Discover now