Jedno léto (Hinny ff)

Jedno léto

Ginny ležela svému příteli na hrudi a uneseně poslouchala tempo jeho dechu. Nechtěla kazit tuhle krásnou chvilku, ale musela se mu pochlubit tím co vymyslela.

,,Harry," oslovila ho, vzhlédla a pohlédla mu do jeho překrásných zelených očí.

,,Hmmm," podíval se na ni. Bylo vidět, že byl duchem nepřítomný, ale Ginny věděla nebo si to spíše myslela, že to co se chystá říct, ho nadchne stejně jako ji.

,,Sladila jsem svůj rozvrh, abychom se spolu mohli učit a tvrávili spolu v Bradavicích co nejvíc času, jen nevím jestli chceš chodit na jasnovidectví," vyhrkla na něj rychle s jiskřičkami v očích. Byla tak nadšená. Ona by klidně přibrala další hodiny její nenáviděné astronomie navíc, jen aby mohla být s ním.

A on jí teď musel zklamat. Už dva týdny prázdnin sbíral odvahu na to jí to říct a teď už to nemohl dál zatloukat. Zhluboka se nadechl.

,,Ginn, já..." hlas se mu zlomil a jeho přítelkyně se na něj starostlivě podívala. ,,Já," pokračoval. ,,do Bradavic nenastoupím."

A bylo to venku. Bylo to úlevné, ale zároveň to bolelo. Věděl, že jí pokazil plány a zlomil srdce.

Dívka nevěděla co si o tom myslet ani co říct. Zmohla se jen na: ,,Proč?"

Harry si povzdechl. ,,Chci být bystrozor a škola by mě...ufff...zdržovala."

Ginny se zamračila a hned na něj vyjela. ,,Jak něco takového můžeš říct?! Vzdělání je pro tebe zbytečné?! Bradavice jsou pro tebe zbytečné?! Já jsem pro tebe zbytečná?" zvýšila hlas a při poslední větě si prudkým pohybem setřela neposednou slzu z tváře.

,,To není pravda, ale prostě nepotřebuju tvrdnout na hodinách. Já chci pomáhát tam venku. Už jsem s Pastorkem domluvený. Stačí abych složil nějakou zkoušku a můžu být bystrozor, chápeš? Já musím pomáhat," uklidnil ji a jemně ji pohladil palcem tváři čímž přerušil slaný pramen slz, který jí obkresloval rysy.

Merline, on a jeho cíle jsou tak vznešené! To byl jeden z důvodů proč se do něj zamilovala. Jen někdy stavěl ostatní před sebe a před ní.

,,Kdy je ta zkouška?" zeptala se roztřeseným hlasem.

,,V září."

,,Takže máme poslední léto," zašeptala.

...

,,Dobré ráno," usmála se Molly Weasleyová od plotny na svou jedinou dceru, když ráno dorazila na snídani.

Koutky Ginnyiných úst se pouze jemně zvedli směrem vzhůru. Posadila se vedle Hermiony, která pomalu ujídala ze svého talíře míchaná vajíčka.

,,Co se stalo?" zeptala se starostlivě hnědovláska.

,,Harry nenastoupí do Bradavic," přiznala na rovinu.

Hermiona si oddechla.

,,Ty jsi to věděla?" otočila se na svou kamarádku Ginny.

Členka zlatého tria přikývla.

,,Kdo všechno to ví?" ptala se se svraštěným obočím zrzka.

Hermiona se usmála: ,,Skoro všichni."

Ginny se cítila neuvěřitelně zrazeně. Je jedna z těch, kterých se to týká úplně nejvíc a dozvídá se to jako poslední. Naštěstí s ní do posledního ročníku nastupuje Hermiona, teda v to doufala. Teď ji vše mohlo překvapit. ,,Ty, ale opakuješ ročník, že jo?"

,,Jasně," zasmála se.

Zrzka si oddechla. ,,A Ron?"

Hermionina tvář, jakoby zamrzla. Její výraz byl na chvíli nic neříkající. Pak najednou sklopila hlavu a začala se vidličkou rýpat ve svých míchaných vajíčkách.