Skrytá ve stínu |Avengers|

1. Všechny jste zradila!

Vzala jsem do ruky do tří čtvrtin naplněnou malou injekční stříkačku. Nacházelo se v ní přesně 15 mililitrů karmínově rudé tekutiny. Sama jsem netušila, co přesně mi vpich této látky přinese, ale bylo mi jasné, že nic dobrého to nabude. Jehlu jsem si přiložila k vnitřní straně loktu a do napumpované žíly vpíchla látku. Nic jsem necítila. Pouze mírný tlak v žíle, nic víc. Chvíli jsem čekala, ale stále se nic nedělo. Proto jsem si vzala složku a do nevyplněného papíru napsala další informace o nefunkčním séru.

Opět se to nevyvedlo. Opět chyběla nějaká látka nebo to bylo moc malé množství.

Možná by se hodilo podotknout, že nejsem nijak dobrý vědec ani žádný biochemický génius. Jsem pouze doktorka, která okrajově rozumí všemu, co se týká výzkumů na lidech a lidského organismu.

K výzkumům Hydry jsem měla povolení vždy, ale ne, že by mě to nějak zajímalo. Mou prací bylo ošetřovat agenty, supervojáky a jiné zaměstnance, v nejhorších případech i zajatce, popřípadně provádět nevyhnutelné operace. Ano, u každého vpichu nového séra jsem byla přítomna. Výzkumy jsem také kontrolovala já, ale to stále neznamenalo, že by to pro mě bylo nějak zajímavé a přínosné.

Hydra byla zvláštní místo. Prováděli pokusy na lidech, které se samozřejmě neobešly beze mne a mých znalostí. Vytvářeli nová séra a zkoumali čeho jsou schopná. Nejednou jsem byla svědkem smrti člověka kvůli aplikaci nevydařeného séra.

No a teď si vpichuji sérum já sama? Zaprvé už nám docházejí 'pokusní králíci' - jak nazývám zajatce na výzkumy - a zadruhé jsem byla toto sérum nucena otestovat na sobě, protože bylo vyvinuto přímo pro mou maličkost.

Myslím, že se rozhodli vytvořit mi sérum kvůli mému nedávnému incidentu s Avengers. Jednu naši základnu, na které jsem zrovna sloužila napadli a já byla zraněna modro-červeným štítem Kapitána Ameriky. Nemohla jsem se nijak bránit - možná to bylo kvůli zákazu, který hlásal, že se nesmím přiblížit k žádné zbrani, i když jsem to nijak nerespektovala - a proto se rozhodli, že stvoří super sérum pro jejich nejlepší doktorku.

K Hydře jsem se dostala dost velkou náhodou - no nevím jestli se dá považovat za náhodu, že mě sledovali a poté unesli, no nevadí - ale jsem za to neskutečně ráda. Není to nejideálnější místo na obyčejnou práci bez adrenalinu a strachu, ale pro mě jako stvořené.

Po základní škole jsem nastoupila na vojenskou akademii, kde jsem se začala učit základy zdravotnictví a letectví, které pro mě bylo v té době hlavní prioritou. Tam jsem strávila čtyři roky. Poté jsem se přihlásila na zdravotnickou vysokou školu a k mému potěšení mne přijali a já vystudovala a po šesti letech úporného studia zjískala diplom a ze školy vystoupila jako nejlepší studentka z ročníku. Mým snem bylo stát se vojenským zdravotníkem v leteckém týmu. A to se mi také povedlo. Asi tři roky jsem sloužila jako letecká záchranná služba v bojovém pásmu Ruska - rodiče byli z Ruska, ale já se narodila v USA, v mých osmi letech jsme se ovšem nastěhovali na sever Ruska a tak jsem považována za rusku - dokud mě neposlali sloužit do Iráku.

První měsíc v Iráku byl velice úspěšný. S mým týmem jsme zachránili mnoho životů, které mohly být promarněny v bojích s protější stranou.

Další převelení na jinou základnu by mi nevadilo, ale tentokrát jsem byla převelena sama beze svého týmu nejlepších letců a záchranářů. Až později jsem zjistila, že to 'převelení' na další základnu v Iráku uspořádala Hydra, aby mě dostala do pasti a převezla na svou základnu v Rusku. Přidala jsem se k nim dost rychle. Nabízeli vysoký plat, výbornou práci a dobré podmínky, adrenalin taky nechyběl.