Prokletí

Lekce historie a tance

Hned druhý den nahlásili své záměry ředitelce, která nadšeně souhlasila. Probírali to ze všech stran, a i když všem bylo jasné, že nesouhlas studentů bude velký, chtěli to alespoň zkusit. Jen měla jednu podmínku, a to ať jim jdou ti dva příkladem, což znamenalo, že spolu měli jít na ples.
"Ale profesoři přece nemusí jít v páru ne?"
Namítla.
"To je pravda, ale..."
"Navíc tady z těch studentů už si nikdo nepamatuje, že já jsem zde studoval a byl jsem ve Zmijozelu a ona v Nebelvíru a už vůbec ne to, jak jsme se k sobě chovali." Dodal Draco věcně a nevědomky si prsty přejel po kořeni nosu. Hermiona se tiše zasmála, když ho při tom gestu přistihla. Zarazil se a uvědomil si, co dělá. Pohlédl na smějící se dívku vedle sebe a zamračil se na ní, což jí jenom víc rozesmálo.
"To si jenom myslíte, vaše pověst vás předchází. Opravdu."
"Já s tím vlastně nemám problém." Pohlédla na Malfoye a pokrčila rameny. Opětoval jí pohled a přikývl.
"Já taky ne. Klidně se ti budu jeden večer věnovat, když teda nebudeš tak nesnesitelně neodolatelná."
"A ty tak neodolatelně nesnesitelnej."
Ředitelka sledovala, jak se dohadují a sama pro sebe se smála.
"Takže jsme domluvení. Kdy začnete s hodiny tance?"
"V pondělí. Dnes to rozhlásíme, ale s tou velkou bombou bych počkala až tam."
"To je moudré. Fajn, to bychom měli, co výlet do Prasinek?"
"Navrhuji týden před plesem, aby si dívky mohly koupit šaty a vzhledem k tomu, že je to čtrnáct dní před Vánocemi, tak je to tak akorát i pro koupi dárků."
"Dobře, půjde s vámi ještě Neville, Lenka a profesor McDermott."
"Henry? U Merlina proč?" Ozval se Malfoy a Hermiona se zasmála.
"Přihlásil se dobrovolně. Navíc se přihlásilo dost studentů, takže čím víc profesorů, tím líp."
"Fajn, snad ho nějak přežijeme." Povzdechla si brunetka.
"A když bude dělat problémy, tak známe spoustu kleteb." Dodat Malfoy.

Sešli se dřív než měli dorazit studenti. Hermiona na sobě měla body s kulatým výstřihem, legíny a rozevřenou sukni v černé barvě. Malfoy klasicky černou košili i kalhoty. Opíral se o stěnu když dorazila. Než si ho všimla, zhodnotil jí pohledem. Vlasy měla vyčesané vysoko v ledabylém drdolu a neposedné pramínky jí v kudrlinách poletovaly okolo tváře. Měl chuť si jí vyfotit a nechat si ten obrázek zarámovat.
"Už jsi tady." Usmála se na něj.
"Jako vždy včas a ty pozdě."
"Měli jsme se sejít až za pět minut, tak neremcej."
"Hodíme se k sobě." Samozřejmě tím myslel barvu oblečení.
"Jen v tvých snech." Posadila se na zem a zula si tenisky, aby si místo nich obula boty na podpatku.
"Myslel jsem, že spolu barevně ladíme." Zavrtěl hlavou a nemohl odtrhnout oči od jejích nohou. Ty podpatky byly neskutečně sexy.
Přešel k ní a nabídl jí ruku. Chvilku na něj hleděla, ale pak jí přijala a nechala si pomoct, aby mohla vstát. Zabral trochu víc než zamýšlel a tak skončila opřená o jeho hruď.
Zamrkala a zvedla oči k jeho obličeji. Byl nebezpečně blízko. Zase. Hleděla do jeho modrých očí a snažila se uklidnit svůj dech, který jí zrazoval. Voněl po santalu, cedru a citrusech. To byla nebezpečná kombinace.
Zvedl ruku a uhladil jí neposedný pramen vlasů. Dotkl se prsty jejího čela a jí se z toho skoro podlomily kolena. Nechápala, proč na ní měl takový účinek. Atmosféra kolem nich zhoustla a svět se ztratil. Viděla jenom jeho oči. Oči které jí pronásledovaly v jejích snách.
"Draco..." Zašeptala ochraptěle a on se pousmál.
"Ano?"
"Co to děláme?" Zeptala se tiše.
Jeho prsty jí přejely po tváři.
"Nevím." Řekl prostě.
"Já... Tohle..."
"Pššt." Přiložil jí prst k ústům a pak jí chytil za bradu. Už skoro cítila jeho rty na svých. Bylo to jako sladké mučení. Byl tak blízko a přesto se jí to zdálo jako nepřekonatelná vzdálenost. Měla pocit, že jestli jí teď nepolíbí, zblázní se. Tak moc to chtěla. Srdce se jí svíralo touhou.
Jen ještě jeden polibek. Jedno pohlazení. Jeho ruce na jejích bocích. Kůže na kůži.
"Draco..." Zavrčela toužebně a on se usmál.
"Říkám ti, že jdeme zbytečně brzo! Nikdo tu ještě nebude!"
Hermiona odskočila, jakoby se popálila. Hleděla zmateně na příchozí a pak na Draca, který se otočil ke studentům zády.
"Dobrý den profesorko Grangerová, profesore Malfoyi. Nejdeme brzo, že ne?" Zeptala se jedna ze studentek Mrzimoru a Hermiona se nadechovala k odpovědi, když zaslechla tiché.
"Rozhodně jdete nevhod."
Potlačila smích a zavrtěla hlavou.
"Jdete akorát, podívejte, už jdou další." Kývla hlavou k otevřeným dveřím, kde se objevili další příchozí.
Když byly všichni, Hermiona se postavila doprostřed místnosti a kouzlem si upravila hlasitost svého hlasu.
"Zdravím vás. Dnes si spolu dáme hodinu tance, abychom se připravili na nadcházející ples. Chápu, že někteří z vás to berou jako trest, ale doufám, že po dnešku změníte názor. Hned na začátku si vylosujete dvojice, ve kterých budete tančit."
Vzala do ruky sáček a klepla na něj.
"Nikdo nebude tančit s člověkem ze své koleje." Promluvil Malfoy a sálem se ozvalo nesouhlasné mumlání.
"Ale..." Někdo chtěl něco namítnout, ale on je umlčel.
"Už moc dlouho se držíte lidí ze svých kolejí. Je důležité zahodit minulost, která se vás vlastně dnes ani netýká a oprostit se od té nesmyslné nevraživosti a rivality. Všichni jste spolužáci. Každý z vás má talent na něco jiného bez ohledu na vaši kolej. Já a profesorka Grangerová bychom vám mohli vyprávět o tom, kam to celé vede."
"Prý jste jí na škole šikanoval." Ozval se někdo.
"A ona mu dala do nosu."
"Klid prosím. Ano je pravda, že já a profesor Malfoy máme pestrou minulost. Stali jsme každý na jiné straně. Byla jsem z Nebelvíru a on ze Zmijozelu. Moji rodiče neumí kouzlit a jeho rodina je jednou z těch, které si tehdy zakládali na čistokrevnosti a byli na to pyšní. Jenomže to už je opravdu jen minulost. Válka všechno změnila. Dnes už by na tom nemělo záležet. Nebo je tu někdo, kdo na tom lpí?" Zeptala se.
Nikdo se nepřihlásil.
"To je dobře, protože kdyby ano, věřte, že to nevede k ničemu dobrému."
"Můj otec mě vždycky vedl k tomu, že v tomhle světě není místo pro mudlorozené. Vedl mě k přesvědčení, že jsem něco víc jen proto, že mi v žilách koluje čistá krev, ale něco vám prozradím. Krev je pořád jenom krev. Je rudá ať koluje v žilách čistokrevného nebo mudlorozeného. Není v ní rozdíl. Voldemort byl šílenec, kterému ve výsledku o krev vůbec nešlo. Šlo mu o moc a bylo mu jedno, jestli umírají mudlorození nebo čistokrevní. Proto jsme se rozhodli, že dnešním dnem počínaje, uděláme všechno proto, abyste se respektovali jako lidé. Abyste nekoukali na to, kdo je z jaké koleje. Spolupráce mezi vámi je důležitá a není jediný důvod, proč by si nemohl rozumět člověk ze Zmijozelu s tím z Nebelvíru nebo třeba Havraspáru. Já dnes profesorku Grangerovou velice respektuji. Možná není z čistokrevné rodiny, ale neznám nikoho talentovanějšího a chytřejšího."
Hermiona na něj pohlédla a věnovala mu drobný úsměv.
"Já si profesora Malfoye neskutečně vážím pro cestu, kterou musel urazit, aby pochopil vše, co vám zde říká, a že i přesto, že jeho názor na čistotu krve byl jiný než ideologie Voldemorta, bojoval za něco, čemu nevěřil jenom proto, aby ochránil svou rodinu. Proto vás prosím, abyste se snažili hodit za hlavu předsudky o druhých kolejích a soustředili se jen na vašeho partnera jako na člověka, který má své zájmy, svou oblíbenou barvu, hudbu a své tajné sny, stejně jako vy."
Nevěděla kdo, ale někdo začal tleskat a za chvíli tleskali skoro všichni. Setkala se s pohledem Malfoye, který si jí s úsměvem prohlížel.
"Děkujeme. Teď vás prosím, abyste po jednom přistoupili a vylosovali si partnera, kterým vám bude dělat partnera i na plese."
"Cože?"
"Ale to nemůžete!"
"Mám přece právo jít na ples se svým klukem!"
"Tohle je nespravedlivé!"
"K tomu nás nemůžete nutit!" Nespokojených reakcí přibývalo a Malfoyi už se chystal k tomu, že něco řekne.
"Můžu něco říct?" Ozvalo se náhle z davu a do předu vystoupil mladý pan Thomas.
"Jistě Marku, povídejte."
"Vím, že se vám to všem zdá nespravedlivé, ale... Oni mají pravdu. Jde přece jenom o jednu noc. Já sám jsem nedávno zjistil, že na koleji nezáleží. Mohl jsem teď ležet na ošetřovně s vážným zraněním, kdyby mě jedna dívka ze Zmijozelu neochránila raději než sebe. Seslala na mě štítové kouzlo bez ohledu na to, co se stane jí a to i přes to, že to co se stalo, byla moje chyba. Proto, pokud se profesoři nebudou zlobit, bych byl rád, kdyby mi partnerku dnes i na plese mohla dělat Violett Clarke, a tímto bych jí o to chtěl požádat."
Sálem to zašumělo a všichni svou pozornost obrátili na jmenovanou, která vypadala ohromeně.
"Myslím, že je to skvělé." Mrkla na něj Hermiona.
Violett vstala a přešla k němu. On se k ní sklonil a něco jí řekl. Hermioně neušlo, že se dívce v očích zračilo drobné zklamání, ale nedala na sobě nic znát.
"Já... Půjdu s tebou ráda." Řekla jenom a on na ní mrknul.
"Výborně, to bychom měli a teď vás prosím, pojďte losovat."

Když už měl každý svého partnera, bylo potřeba přejít k tomu hlavnímu. Grangerová pustila hudbu a stoupla si před Malfoye. Vysvětlovala správný úchop, držení těla a taneční kroky. Společně s Malfoyem si stoupli do tanečního postoje.
"Doufám, že mi nepošlapeš nohy."
"Já doufám, že někdy přestaneš fňukat."
Malfoy se ušklíbnul a vykročil. Nechala se vést. Hleděla do jeho očí a následovala rytmus hudby, který k ní mluvil. Malfoy byl skvělý tanečník. Byl elegantní a tančil, jakoby to byla naprosto přirozená věc. Hermiona se přizpůsobovala jeho krokům a tempu. Nepřiznala by mu to, ale neskutečně jí to bavilo. Nikdy s nikým takhle netancovala. A když hudba dohrála a on jí zaklonil, měla pocit, že prožila jistý druh nějakého orgasmu.
Postavila se a pohlédla na ostatní.
"Teď se ukažte vy." Pobídla je.
Oba chodili mezi studenty a radili jim, pomáhali.
Neville, který dorazil později, než zamýšlel, nevycházel z údivu. Po tom, co se dozvěděl, co mají v plánu, si myslel, že až dorazí, bude z místnosti jen kumbál na košťata. Nemohl se víc mýlit. Nesourodé dvojice spolu nejen tančily, ale vypadaly, že si to užívají.
"Pro dnešek toho bylo dost. Pokud by měl někdo pocit a chtěl se ujistit v základech, budeme tu ještě pozítří. A nezapomeňte na úkol, co máte mít zítra na lektvary." Rozpustil je Malfoy a Hermiona hleděla za studenty, kteří postupně opouštěli sál. Nedalo jí to a odchytal si Violett.
"To bylo od Marka milé, nemyslíš?" Usmála se na ní, ale Violett jen bez výrazu pokrčila rameny.
"Když myslíte."
"Co ti řekl?" Odtušila brunetka.
"Ať nedělám scény a hraju to s ním." Odpověděla smutně.
"Violett..." Hlesla, ale jmenovaná jí zarazila.
"To je v pohodě. Alespoň to poslouží dobré věci." Pokrčila rameny, pak se omluvila a odešla.
"Já nevěřím svým očím." Ozval se Neville, když už všichni odešli.
"Já taky ne, čekal jsem, že Grangerová dostojí své pověsti slona, ale..."
"Sklapni! Tančím jako lesní víla."
"To je pravda, sice jako trochu postižená lesní víla, ale... Au! Už ti někdo řekl, že jsi přehnaně násilnická?"
"A tobě, že když ti někdo řekne sklapni, tak bys měl držet hubu?"
"Jak vybraný slovník, učila ses od trollů?"
"Ne od Zmijozelů, idiote."
"Ty jsi tak..."
"Já občas nevím, jestli to myslíte vážně, nebo si jen děláte srandu." Hlesl a zavrtěl nad nimi hlavou.
"Už mě nějakou dobu znáš, mohl bys vědět, že kdykoliv o Malfoyovi řeknu, že je idiot, myslím to zcela vážně". Mrkla na něj.
"Lepší být idiot s dokonalým účesem než knihomolka s účesem alá hypogrifí hnízdo."
"Proč neuděláš světu laskavost a neprokleješ sám sebe Malfoyi?"
"Protože by se pak nenašel nikdo, kdo by ti řekl, že se chováš jako mrcha."
"Jdi se bodnout!"
"Nejdu. Jdu na pivo, přidáš se Neville?"
"Rád." Přikývl.
"Půjdeš s námi Herm?"
"Ne, dnešní dávku tolerance toho blonďatého blba jsem vyčerpala. Užijte si to." Sebrala si své věci a odešla.
Nevillovi ale neušlo, jak se na Malfoye usmála a ani to, jak se za ní profesor lektvarů dívá.