1.

0 0 0
                                    

Byla jsem strašně naštvaná na svého tátu ,že hned po smrti mé mámy se musím stěhovat za ním. Máma bohužel umřela na rakovinu a já ještě nejsem zletilá,abych mohla žít sama.
Strašně jsem tam nechtěla. Táta se odstěhoval a našel si novou rodinu , když mi bylo 5 od té doby jsem ho neviděla.
Chápete to pojedu do města ,které je na druhé straně zeměkoule kde nikoho neznám . Ano tím myslím i mého tátu neviděla jsem ho 12 let.

Balila jsem si poslední věci. Brala jsem si sebou jen 3 kufry ,moje kamarádka Jenna mi s nimi pomáhala naštěstí.

"Tak vem ten jeden velký a já vezmu ty dva ." Řekla jsem

"Ello co v tom kufru máš ,cihly ?"řekla dramaticky Jenna, když zvedala kufr.

Šly jsme k autu a jely na letiště. Když jsme dojeli vůbec se mi nikam nechtělo ,chtěla jsem zůstat s ní s posledním člověkem co mi ještě zbyl, ale bohužel jsem musela za tátou.

"Eli budeš mi tak chyběl ,ale na prázdniny přijedeš slibuješ ?"

"Ano ,ty mě taky nejraději bych tady zůstala a ty to víš."

Obejmula jsem ji a ještě se s ní rozloučila,potom jsem bohužel musela už na odbavovací přepážku ,abych stihla let.

V letadle jsem seděla naštěstí sama , takže nikdo naštěstí neviděl, že brečím . Pořád jsem myslela na mámu co mi řekla, když umírala . "Jsi moje holka , jsi statečná a silná ty to zvládneš musíš mi slíbit ,že pojedeš k tátovi on o tebe postará neboj." Jenom kvůli slibu jsem tam jela ,jinak bych raději žila u Jenny .
Po chvíli jsem usnula a vzbudila se až, když už jsem tam skoro byla.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 09 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Jen já Kde žijí příběhy. Začni objevovat