Jakubovi jsem detailně popsal co se dnes stalo s Viky. Jak jinak než aby mě v tom podpořil jako ve všem. Opravdu můžu říct s čistým srdcem, že Jakub je jako můj bratr, i když ne pokrevně, ale mezi úzkým kruhem přátel je vždy real. Hádky a to vše k tomu také patří, nikdy bych ho nevyměnil.
Ráno jsem vstal, oblékl se a přitom jsem hned začal myslet na Viky. To mě donutilo jí zavolat. Hrábl jsem do neustlané postele pro mobil, našel kontakt a vytočil jsem číslo.
"Ano?" ozve se z druhé strany jemný hlásek.
"Dobré ráno" odvětil jsem.
"Copak se děje před chvíli jsem vstala" vydechne hluboce Viky.
"Já vím jsi spáč, každopádně jsem ti chtěl oznámit, že dnes v 7 jdeme do restaurace" ano, ani jsem se o tom nezmínil, ale na co se ptát, když vím, že bude souhlasit.
"A něco jako "chtěl bych tě pozvat na večeři" neznáš?" zeptá se Viky. A je to tady.
"Pardon" začal jsem napodobovat francouzský přízvuk. "Pán není podle slečny gentleman" dořekl jsem s přízvukem a zasmál se.
"To teda není" odpoví Viky, která se snažila napodobit také přízvuk. Měl jsem ho lepší.
"Takže v 7 jsem u tebe ano, čau bejb" ujasním to a tipnu hovor, protože nechci slyšet zbytečně výmluvy.
Pohled Viky:
Furt v posteli právě teď obeznámena, že jdu s Dominikem na večeři jsem se rozhodla vstát a dát si sprchu.
Je 17:30 a já se pomalu začínám připravovat na tu večeři, kam jsem ani vlastně nebyla pozvána, ale obeznámena bez mého svolení jít. Dobře, dobře nebudu lhát celý den jsem nemyslela na nic jiného, těším se. Jediné co mě teď trápí je co si vezmu na sebe. Doufám, že se rozhodnu mezitím co si budu teď dělat vlasy a make-up.
Už s lehce navlněnými vlasy a udělaným make-upem jsem se přesunula do šatníku. Jak jste asi všichni uhodil vyhráli to šaty, přece jen jdu do restaurace. Z šatníku jsem vytáhla uplé, červené šaty a oblékla si je, zkontrovala jsem si čas je 18:50, takže krásně stíhám. Do kabelky jsem si dala potřebné věci a šla si obout podpatky. Pomalu jsem šla před mou bytovky čekat na Dominika.
Když jsem vyšla z hlavních dveří Dominik už čekal opřený o auto s rudými růžemi a krásným úsměv pohrávajícím na jeho tváři.
"Ahoj" vyjeknu, natáhnu se na objetí a pevně Domču zmačkánu tak stejně udělá i on. Bože ta jeho vůně. S úsměvem mi růže předá a já si k nim přičichnu.
"Tak nastupovat" řekne a otevře dveře u auta spolujezdce. Beze slov nastoupím a položím růže do zádu.
"Kam vůbec jedeme?" zeptám se po chvíli cesty neznámo kam. Samozřejmě, že do restaurace, ale do jaké?
"Nech se překvapit" odpoví Dominik s lišácky úsměvem a položí mi ruku na stehno.
Restaurace u které jsme se vyskytly vypadala docela draze, ale ne jako z těch amerických filmů. Byla decentní.
Večeře proběhla snad nejlépe jak mohla a teď jsme na cestě zas neznámo pro mě.
"A teď se dozvím kam jedeme?" zeptám se Dominika.
"Ke mně" odpoví sebejistě. "Jestli s tím nemáš problém?" zeptá se, když jsem na to nic neodpověděla.
"Nemám" odpověděla jsem a darovala Dominikovi rychlou pusu během toho co řídil. Jo možná to bylo trochu riskantní, ale co by on nezvládl přece.
Po pár minutách jsme byli před bytovkou, kde bydlí Dominik, rychle jsem si vzala růže a kabelku a cupitala za Dominikem. U Dominika je to hodně prostorný, ne jako u mě na druhou stranu já mám více uklizeno, i když není tady zase takový bordel.
"Dej mi ty růže" řekl Dominik a já tak udělala, dal je do vazy s vodou na což jsem se musela usmát.
"Co?" zeptá se Dominik a zasměje se.
"Ne nic, ještě nikdo mi nedal tak krásné růže" odpovím, Dominik ke mě přišel a daroval mi polibek, který prohloubil v líbání. Po tomhle vášnivě líbání, které jsem doufala, že nikdy neskončí se Dominik odtáhl.
"Dáme si víno?" zeptal se na což jsem kladné přikývla a sedla si v obýváku na pohovku. Na stole přistáli dvě skleničku na víno a samotné víno, které Dominik otevřel a rozlil nám.
"Tak na co?" zeptám se, když zvednu skleničku jako při přípitku.
"Na co?" zeptá se zmateně se skleničkou v ruce.
"Vždy si na něco připíjím" odpovím a usměju se.
"Na povedený večer?" odpoví Dominik na předchozí otázku a také se na mě zazubí.
"Na povedený večer" zopakuji, ťukneme si a napijeme se červené tekutiny.
"A teď mi řekni proč máš tolik tetování" řeknu, po té co v sobě máme cele víno. Ještě nejsem opilá, ale nálada už je.
"Aby ses mě na to mohla vždy zeptat bejb" odvětil mi Dominik.
"Tak třeba ta pavučina" sedla jsem si blízko k Dominikovi a začala si tetovaní na krku hodně z blízká prohlížet a obtahovat jednotlivé kousky pavučiny.
"Bejbe, bez nich to nejsem já" řekne, dvěmi prsty mi chytne bradu a tím mi zvedne celý můj pohled na jeho obličej. Po chvíli očního kontaktu jsme se začali líbat, já Dominikovi vylezla na klín a mezitím co jsem na něm seděla jsem po chvíli začala pohybovat boky což donutila Dominika mi zmáčknout prdel.
Za pár minut si mě vyhoupl do náruče a nakráčel semnou do ložnice, kde mě položil na postel a navzájem jsme se začali svlékat.
Když jsme byli oba nahý Dominik do mě pomalu vnikl na to jsme potichu vdychla a zase jsme se začali osypávat polibky.
Když Dominikovi stačilo tak se svalil vedle mě a zhluboka oddychoval. Oba jsem nás přikryla peřinou, položila si hlavu na Dominikovu hruď a on mě obmotal ruku okolo boků.
Nevím co to na mě přišlo, ale začala jsem bych nervózní to jsem nikdy nezažila. Nechtěla jsem to na sobě nechat poznat a tak jsem začala obtahovat Dominikovi kérky na hrudi.
"Jsi v pohodě?" zeptal se.
"Jo.." odpověděla jsem jednoslovně. Po chvíli Domča už klidně oddychoval, takže jsem si všimla, že usnul. Mně, ale spát nešlo, nevím co to je měla jsem špatnou intuici.
Ahoj! Po VELMI dlouhé době je tu nová kapitola, omlouvám se, že tak dlouho nic nevyšlo, ale nebyl čas. Za to tady maté celkem dlouhou kapitolu.
<333
