Najednou nezáleží na tvém jméně,
na tom, kdo jsi
nebo kým jsi byl vedle mě.
Místo lásky létá mi v hrudi cosi,
a šeptá tajemně,
to, cos byl, nemá nic společného s tím, kým teď jsi.
Nezáleží na tom,
kolik polibků jsi mi před spaním dával,
jak dokonale sis na city hrával.
Už nezáleží na nikom.
Můžeš mlčet nebo zpívat,
ale já už o tobě nechci dále snívat,
nechci tvé prosby vnímat,
nechci si tvůj úsměv připomínat.
Nech mě jít...
Vždyť víš,
beze mě ti bude líp.
Beze mě můžeš začít žít.
