School rivals

.14.

Nastala vytoužená sobota a Dongmyeong se vzbudil s velmi dobrou náladou. Oblékl se do sportovního oblečení, v koupelně spáchal ranní hygienu, popadl svůj skateboard a vyšel ze svého pokoje. Stavil se v jídelně aby se nasnídal a hned potom pelášil ven. Už teď bylo venku krásně a svítilo sluníčko a tak se rozhodl, že si zajezdí ve sportovním parku. 

Projížděl se cestou, udělal pár triků ale když projížděl okolo jiného hřiště smetla ho rána míčem a on spadl na zem. Dongmyeong se chytl za loket a byl více než jindy rád, že nosí chrániče. Otočil s rukou a bolela ho a taky ji měl trochu odřenou. Za svými zády slyšel jak k němu někdo běží.

"Omlouvám se, nebylo to naschvál." Jen co slyšel ten hlas tak rychle zvedl svůj zrak k oné osobě. Zamračil se na něho. 

"Proč zrovna ty?" Dál se na něho mračil.

"Omluvil jsem se." Hoseok se ho snažil přesvědčit, že to byla nehoda.

"Nestojím o tvojí blbou omluvu." Dongmyeong už se chystal postavit na nohy. Hoseok ho chytl za ramena aby mu pomohl.

"Nesahej na mě." Štěkl na něho a okamžitě se mu vytrhl.

"Jen jsem ti chtěl pomoct." Pokrčil rameny.

"Nestojím ani o tvou pomoct." Dongmyeong ho sjel nenávistným pohledem.

"Co máš za problém?" Hoseok ho vážně nechápal.

"Ty jsi ten problém. Netankuje tě kolik špatných věcí jsi udělal?" Hoseok si nad tím povzdychl.

"Myslíš Jimina?" Věděl, že to bude hlavní příčina.

"To je to hlavní ale jsou i jiné. Nehodlá tu s tebou o tom diskutovat." Dongmyeong popadl svůj skateboard a rychlím krokem se vydal co nejdál od něj. 

Vlastně mu došlo, že ho tak moc bolí ta ruka, že se vydal rovnou domů. Jen co dorazil domů tak hned v hale si jedna starší služebná všimla co se mu stalo a hned mu ránu vyčistila. Po pár hodinách ho ruka přestala bolet což bylo dobré znamení. 

Jak ten den krásně začal tak hned blbě skončil. Dongmyeong měl po zbytek dne náladu na draka.

.......................................

Jungkook se ještě se zavřenýma očima protáhl, najednou je rychle otevřel, uvědomil si kde je a co se v noci stalo a hlavně, že druhý chlapec v pokoji není. Zaskučel a celý se schoval pod deku. Ozvalo se cvaknutí kliky, otevření a zavření dveří.

"Už jsi vzhůru nebo ji hraješ na schovku?" Taehyung se zasmál a na noční stolek položil tác co držel v rukou. Sedl si na kraj postele, stáhl mu deku z hlavy a hned mu lípl pusu na rtíky. 

"Dobré ráno." Zakřenil se na chlapce který měl jemně červený nádech na tvářích.

"Dobré ráno." Jungkook se přinutil k lehkému, ostýchavému úsměvu.

"Doufám, že máš hlad. Něco jsem ti přinesl." Uculil se na černovláska.

Tae popadl tác se snídaní a položil ho na postel. Na talíři byli naskládány různé druhy sladkého pečiva, ovoce a kakao. Taehyung si už všiml, že Jungkook rád snídá sladké. Sám na vidličku napíchl kousek čerstvého ananasu a přiložil jí k chlapcovým rtům. Jungkook se nad tím nesměle pousmál a pak se nechal nakrmit. Naprosto si užíval tu příjemnou a sladkou chuť ovoce. 

"Je to dobré?" Jungkook s úsměvem přikývl.

Taehyung se sice usmál ale dělal si starosti o druhého chlapce.