Dánsko a Brno v Praze.

•16•

L - Emi ja ti musim něco řict......
E - posloucham
L - Víš já... já jsem k tobě asi chytil city a plně pochopím když to nebudeš opětovat za to jak jsem se choval a ja si nemuzu pomoct ale proste jsem se do tebe zamiloval
E - Víš Láďo ja k tobě taky chovam nějake city
Ladislav se zářil jako sluníčko na hnoji
L - Teď si děláš srnadu?!
E - umm ne
L - ja su normalně nejšťastnějsi člověk na zemi teď
E - tak to mě těši
L - ja tě mi... mam rad už delši dobu a nevěřil jsem že ty mě taky
E - a kdo by tebe rad neměl * timto jsem mu pohladila jeho ego*
L - třeba ty ale teď už všichni a mam na tebe dvě otázky
E - dobře tak se ptej
L - proč jsi přestala jist jako normalni clovek
E - ja vim ja nevim ja posledni dobou nemam chut na jidlo uplně
L - Emi to neni duvod
E - je a ta druha?
L - dokazes si nas nekdy predstavit dohromady?
E - ja nevim asi ano
L - a kdyy?
E - řekl jsi dvě otazky ne tři
L - měním na tři *na tvaři měl usměv jako male dítě o vanocích*
E - dobře no
L - cekam na odpověď
E - ja nevimm
L - dobře no ja třeba dokazu rovnou teď
E - cozee?!
L - no jo slysela jsi dobre
E - zajimavy
Zrovna ted bylo asi jedenact vecer takze mi to moc nemyslelo už pomalu jsem usinala a taky že usnula
Ladi pohled
Já jsem vazně štastnej jak maly ditě o vánocích a Ješte jsem si povidali pak ale usnula a tak jsem ji pořádně dal pod deku jako tenkrat ale dneska to bylo jine všimnul jsem si ale něčeho co ma na rukou byli to řezne rany vypadali tak jeden den stare na to se zeptam ještě rano ja jsem usnul na židli vedel jeji postele
Rano jsem se vzbudil brzo a musel jsem jit a tak jsem ji jen napsal esemesku na telefon aby se nebala
Emi pohled
Rano jsem se vzbudila Laďa tam nebyl jen jsem měla odkryte obvazy na rukach jestli viděl moje ruce tak je to v pr***li podivala jsem se na telefon

lkrejci_ Dobre rano ja jsem musel jet pryc ale kdyztak napis a dojedu pro tebe a odvezu te

e_priske dobre me asi domu odveze tata ale dekuju
lkrejci_ ok tak ja musim tak na treninku?
e_priske jo na treninku
lkrejci_ dobře mam tě rad
e_ priske ja tebe taky
Dnešek byl docela dobrej do te doby co jsem se podivala na internet všude nějake věci jako

Ladislav Krejci a dalši hráči pražske Sparty byli viděni v nemocnici za kym byli a nebo co tam dělali ješte nevime ale pravděpodobně se jedna o dceru Briana Priskeho - hlavního trenéra mužstva
Tak to je v haji
D - Dobre rano
E - Dobre
D - mam pro vas dobrou a špatnou zpravu a pak otazku
E - dobře tak asi nejdřive ty špatné
D - Viděla jste už internet
E - ano viděla
D - dobře tak před nemocnici je spousta novinařu a mi vas tomu vyvarujeme na zadost vaseho otce a dalsich lidi
E - dobře děkuju a ty dobré?
D - dneska vas pustime domu akorat nebudete moct sportovat a dělat jine naročne aktivity
E - dobře
D - ale dobře se to hoji takže to nemate zasadrovane ale budete nosit ortezu a tu po třech týdnech sundate
E - dobře a ta otazka?
D - to co mate na rukach?
všechno jsem ji řekla ohledne toho co se stalo ale jen tak okrajově a proč to dělam
D - to je mi lito
pak jsem si s ni ješte povidala
D - no nic moc dobře jsem si s vama povidalo ale ja budu muset v 10:00 budete moct podepsat reverz a domu vas odveze zachranka
E - dobře děkuju
Pak jsem byla na telefonu v 10:00 jsem podepsala reverz a jela domu odvezla mě zachrana takže sem tata nemusel
Když jsem dojela domu tak jsem jela vytahem do 3 patra kde bydlim odemkla jsem a ve vnitř na mě čekalo překvapeni byl tam Filip, Martin, Adam a Ladislav
E - ahoj?
Filip - Ahoj!
M- Čauu
Adam - Ahooj
L - překvapeni
E - jak jste se dostali do meho bytu?
Filip - tvuj tata
E - ach joo a co tady dělate vubec
L - překvapeni přece ne?
E - no jasny
E - a Kluci?
A,F, L, M - no?
E - Ladislav vám to už asi vykecal co?
F,M - co?
A - jo mě to řekl
E - to že tady vas kapitan se do někoho zamiloval
F, M - do koho zase ona to už neni Ema?
Filip - ne Ladislave to jsi neudělal snad
L - neboj se je
E - takže předpokladam že to vi už cela kabina
M - to ješte ne asi
A - ja bych řekl že už jo
F - ale tady Ema tě taky miluje
E - dekuju Filipe ale tady Ladislav to už vi
F - neni zač
pak jsem si všichni povidali a jsem se jenom došla převlect do něčeho pohodlnějšiho vzala jsem si šede teplaky a černou mikinu Givenchy
ta ale moje nebyla
A - Neni to tvoje mikina Lado?
L - ne neni ta je Emi
F - ta Emi neni
E - je moje
M - však ti je velka
E - neni
A - přísahám že tuhle mikinu nosil Ladislav
E - je to mozny no
F - takže ti ji dal Ladislav a konec
L - je to mozny no
M - takže byla Ladi ale teď je tvoje
E - asi tak no
E - date si někdo něco k jidlu že bych udělala špagety
A - ne děkuju ja pujdu
M - ja ne ja pujdu domu už taky
Filip - Já taky
E - dobře tak se mějte co ty Láďo?
L - ja tady zustanu ale varim ja ti si sedni s těma berlema
E - však ani neumis vařit
M - Emi věř mi že umi
Filip - jojo ale mi už jdeme
L - Martine, Emi ji muzu řikat jen ja!
E - neni pravda tak mi řika většina lidi takže si vymysli něco jineho
L - dobře no
Kluci už odešli a tak jste zbyli jeste jen vy dva
Lada začal vařit špagety a ja jsem si s nim povidala
L - co to mas na rukach?
E - nic?
L - Emi nelži mi co to je ty rany?
E - ja se nechci teď bavit
L - ne Emi co se děje?
E - ty jinak nedaš viď?
L - ne takže mluv
Řekla jsem mu všechno
L - Takže je to kvuli mě?
E - ne rozhodně se
L - pojď sem
pevně mě obejmul a tim že mam berle tak mě až zvedl a dal mi pusu do vlasu
Pak mi opatrně posadil na gauč a šel zaptky vařit
Ale moje berle nechal ležet na zemi