Tenká hranice

Epilog

Konec je tu! Doufám, že si povídka našla své místo ve vašich srdcích a já budu ráda, když zde zanecháte svůj názor. Děkuji.
——————————-

"Nikdy ani za sto let bych si nemyslel, že se budu těšit na Štědrý den do Doupěte. Co jsi to se mnou udělala ženská?!?" Zakřičel z ložnice, kde si právě upravoval kravatu.
Hermiona, která si právě dočistila zuby se zářivě usmála.
"Já bych si zase nikdy netipla, že budeš Mollyin oblíbenec. Ron zuří každé Vánoce! Větší srandu jsem nezažila."
"Pořád nechápu, že se přes to nedokázal přenést." Zavrtěla hlavou. Naposledy na sebe koukla do zrcadla a vyšla z koupelny jen ve spodním prádle. Draco jí sjel pohledem.
"To já to naprosto chápu." Na tváři mu hrál úšklebek vítězství.
"Víš, kdybychom zůstali doma tak..."
"Ne! Ani náhodou! V květnu na Velikonoce jsme doma zůstali a jak to dopadlo hm?" Ukázala na své velké těhotenské břicho.
"Nejlépe jak mohlo." Přitáhl si jí k sobě.
"Pansy už si dlouho stěžovala, že ten jejich malej rošťák si nemá s kým hrát."
"Jamesovi jsou dva roky, myslím, že je mu to ještě úplně jedno."
"No tak mu nadělíme kamaráda."
"No víš... Ona to bude spíš kamarádka."
"Cože?"
"Bude to holčička Draco."
"Fajn! Beru to zpět. Ten malej smrad se k mojí princezně ani nepřiblíží."
Hermiona se smíchem zavrtěla hlavou.
"Alespoň že v tom nejsem sama. Ginny si to naplánovala nejlépe jak mohla. Jinak bych si připadala jako velryba."
"Jsi ze všech velryb nejkrásnější." Mrknul na ní a vysloužil si pohlavek.
"To bylo za co?"
"Nejsem velryba."
"Ale vždyť si sama řekla... Dobře, už nic neříkám."
"No proto." Oblékla si šaty a otočila se k němu zády, aby ji zapnul. Přistoupil k ní a přejel jí po nahé kůži.
"Víš, ale to že jsi těhotná má jednu nespornou výhodu."
"Jakou?"
"No stoprocentně už se nezopakuje to, co letos v květnu. Těhotnější už být hádám nemůžeš." Vtiskl jí polibek do ohybu krku a ona se zachvěla. Věděl naprosto přesně, co na ní platí.
"Draco..."
"Ano miláčku?" Nevšímal si jejího nesouhlasného tónu a dál se věnoval jejími krku. Když tiše zasténala, věděl, že má vyhráno.
"Sakra!" Zavrčela a otočila se k němu. Přitáhla si jeho tvář a zajala jeho rty do polibku. Objala ho kolem krku a nechala se unášet tou touhou, která je spalovala už přes dva roky a která místo, aby se vytrácela, neustále rostla.
Vysadil jí na komodu a vyhrnul její šaty, které jí současné sklouzly z ramen a odhalily její pevná prsa. Sklonil se k nim, aby jedno po druhém polaskal. Miloval její prsa.
"Draco!" Zaúpěla tiše a rozepla zip na jeho kalhotech.
Jednou rukou zabloudil pod její kalhotky a samolibě se usmál.
"Jsi tak mokrá. Chtěla si to stejně jako já, že ano?"
Přitlačila se na něj v němé odpovědi.
Rozepla mu kalhoty a pohlédla mu do očí. Nemusela se ho ani dotknout a on už byl naprosto připravený.
Udělal rychlý proces s jejím spodním prádlem a tvrdě do ní vniknul. Milovala, když byl trochu hrubý. Když nebral ohled. Bylo to jako by jí potřeboval. Ta touha byla až animální a jí to nesmírně vzrušovalo. Věděl přeměně, co potřebuje její přecitlivělé tělo a tak netrvalo dlouho a dostala se na vrchol. On jí vzápětí následoval.
Opírali se jeden o druhého celí udýchaní. Ve vzduchu se vznášela vůně sexu.
"Nikdy se tě nenabažím." Zašeptal jí do ucha a ona se pousmála.
"Nikdy neříkej nikdy. Víš, jak tenká je ta hranice."
"Myslíš mezi láskou a ještě větší láskou?"
Usmál se a vtiskl jí polibek na nos. Pak se od ní odtáhl a oblékl si zpět svoje kalhoty.
"A vůbec! Nezdržuj ženská! Kvůli tobě přijdeme pozdě!"

Ano, byla to pravda. Žádná hranice není tak tlustá, abyste jí nedokázali překročit. Naopak. Některé hranice jsou tak tenké, že stačí malá chvilka nepozornosti a najednou vlastně žádná hranice neexistuje.