Navzdory osudu /HP ff/

14. Soud

Britské ministerstvo kouzel, léto 1984

Sál, do kterého Lucy vejde v doprovodu dvou azkabanských mozkomorů, je obrovský. Klenutý strop z tmavého hladkého kamene se nachází vysoko nad dívčinou hlavou. V místnosti panuje šero. V jejích stěnách se totiž nenacházejí žádná okna a veškeré světlo tak pochází ze zapálených pochodní umístěných v držácích na vysokých zdech. Kromě pochodní jsou zdi zcela hladké, bez jakýchkoli obrazů nebo jiné výzdoby. Po celém obvodu ponuré síně jsou dřevěné lavice umístěné podél stěn v řadách nad sebou tak, aby byl z každé z nich dobrý výhled na prázdné křeslo stojící uprostřed místnosti. Při pohledu na řetězy visící z jeho opěrek přeběhne černovlásce mráz po zádech. Ve chvíli, kdy mozkomorové dívku do křesla usadí, se řetězy proberou k životu a s hlasitým zachřestěním se čarodějce omotají kolem zápěstí a kotníků. Hned na to azkabanští strážní klouzavým pohybem doplují vzduchem ke dveřím, kterými sem vešli, a opustí soudní síň.

Jakmile za mozkomory zaklapnou dveře, Lucy si oddechne. Konečně se dostala z jejich dosahu. Na tenhle okamžik čekala od chvíle, kdy se za ní zavřely dveře jedné z azkabanských cel a uvěznily ji uvnitř. Už chápe, proč tolik vězňů v Azakabnu zešílí. Kdyby tam měla strávit měsíce nebo roky, také by zešílela. Bohatě jí stačil čas, který tam strávila doteď.

„Lucindo Snapeová!"

Lucy se s trhnutím probere ze zamyšlení a zvedne zrak k muži sedícímu na vyvýšené lavici v čele místnosti. Čarodějovu tvář již brázdí pár vrásek, nicméně jeho tmavé vlasy dokazují, že ještě není tak starý, jak by se podle unavené tváře mohlo zdát. Lucy muže okamžitě pozná – Barty Skrk. Šéf odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů. Dost často o něm četla v novinách. Byl sice zaměstnancem ministerstva kouzel, svou krutostí se ale blížil Smrtijedům více, než se jim kdy přibližovala Lucy.

„Byla jste převezena z Azkabanu," pokračuje Barty Skrk s pohledem upřeným na pergamen ve své ruce, „abyste se před Kouzelnickým soudním dvorem zodpovídala z činů, které jste páchala společně s dalšími usvědčenými Smrtijedy."

Z činů, které páchala se Smrtijedy? Pořád jí nejde do hlavy, co tak strašného mohla spáchat, že by ji ještě před soudem zavřeli do Azkabanu.

Lucy nasucho polkne a rozhlédne se po soudní síni. Vypadá to, že téměř všechny lavice jsou zaplněné. Většina čarodějek a kouzelníků je v prostém černém hábitu s černou čapkou na hlavě. Na lavici před Skrkem sedí drobná čarodějka zapisující na list pergamenu každé slovo, které zatím Skrk pronesl. Kousek dál, ale stále na lavicích v čele místnosti, spatří Lucy Albuse Brumbála. Na malý okamžik se střetnou pohledy. Černovláska má pocit, jako by jí ředitel bradavické školy čar a kouzel tímto jedním pohledem viděl až do duše. Na stejné lavici, hned vedle Brumbála, sedí Alastor Moody. Zatímco zdravé oko má upřené na Lucy, to čarodějné se v důlku otáčí do všech světových stran. Z toho pohledu se čarodějce udělá trochu nevolno. Proto rychle odvrátí pohled.

V jedné z postranních lavic si všimne mladé blondýnky v sytě fialovém hábitu. Křiklavá barva hábitu ale není to jediné, co Lucy na čarodějce zaujme. Mladá žena totiž drží v jedné ruce svitek pergamenu, zatímco v té druhé svírá jedovatě zelený brk, jehož špičku olizuje. Pravděpodobně půjde o nějakou novinářku.

„Během doby, kterou jste strávila v Azkabanu," ujme se opět Barty Skrk slova, „jsme pečlivě vyslechli svědky a další důkazy proti vám."

Lucy stočí pohled zpět k vedoucímu odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů. Vyslechli svědky? Jaké svědky? Co promerlina udělala?