Škola andělů a démonů 2

65 kapitola

Zůatala jsem stát v chodbě.Chtělo se mi brečet.Po tváři mi začali stékat slzy.Okolo mě prošel strážní.

„Veličenstvo jeste v pořádku"utřela jsem si slzy.

„Ano jsem "odešla jsem do pokoje.Tam už jsem brečela a pak jsem usnula.
Probudilo mě až klepání na dveře.Šla jsem je otevřít.

„Theo"

„Ahoj“

„Já myslela že jsi odjel"

„Skoro jo ale chtěl jsem se rozloučit s Luciferem"
„Je tu"

„Ne“

„Sakra“

„Nevíš kde je“

„Ne“
„ A ty"

„Ne"
„Asi to je moje vina“řekla jsem po chvilce

„Proč"

„Pohádali jsme se“
„Nebo spíš já jsem vybouchla"
„Řekla jsem něco co jsem nechtěla"

„Aha"
„Tak to v tom případě vím kde je“

„Kde"

„Buď u Eleny nebo v baru nebo v tělocvičně "

„půjdeš ho hledat"

„Ne "
„Ne když je na těchto místech tak s ním většinou není řeč a pokud jste se pohádali tak bude opilej "

„Aha"

„Ty za ním půjdeš“

„Ne"

„Takže ho necháš Eleně"

„Ať si dělá co chce"
„My jsme skončili“
„Nadobro "

„Opravdu“

„Ano "
„Už na to nemám "
„Je to všechno moc komplikované"
„A všechno se komplikuje jím"

„On je komplikovaný"

„Ano "

„Nic mi do toho není ale nikdy jsem ho neviděl víc šťastnějšího než s tebou "

„Hm"

„Není nikdo kdo ho může uzdravit kromě tebe"

„Ale já jsem to zkoušela“

„Já vím"

„Nemám na to čas, energii a ani sílu “
„Nikdy mě nepustil dál"
„A já už víc nemůžu"
„Nedokážu to"začala jsem brečet,Theo mě obejmul.

„On musí chtít sám"
„Musí chtít se uzdravit"

„Ubližuje mi"

„Já vím"
„On když je nešťastny tak kope kolem sebe"chvilku jsme se ještě objímali.
„Belo já musím už jet "

„Achjo"

„Když budeš chtít tak mi napiš "

„Dobře"

„A postarej se mi o bratra“
„Prosím "

„Pokusím se"Theo odešel.Koukla jsem se na hodiny a bylo devět večer.Šla jsem se převléknout do něčeho pohodlného.

Pak jsem si nechala donést něco k večeři.