Core Four(CZ)

Scott

,,Měli bychom to už vyklidit." Uslyšel jsem na chodbě hlas mé sestry Carrie.

,,Taky si myslím a udělat z toho třeba pokoj pro hosty." Jakmile jsem uslyšel mámy hlas a tuto větu urychleně jsem si natáhl tričko a vyletěl z pokoje jako raketa.

,,Nikdo tam nevstoupí a už vůbec se nebude předělávat!!" Skočil jsem před dveře vedle mého pokoje a chránil je vlastním tělem.

,,Scotty." Povzdechla mamka. ,,Nebuď jako malej, je to jenom pokoj." Carrie si založila ruce na hrudi.

,,Není to jenom nějakej zkurvenej pokoj a ty to víš!" Křikl jsem. ,,Na tohle opravdu nemám náladu." Mamka se otočila k odchodu. ,,Slib mi, že s tím pokojem nic neuděláte." Zadržel jsem jí ještě touhle větou.

,,Slibuju." Slíbila a šla po schodech dolů. ,,Jasně, ti mladší vždy vyhrajou." Zamračila se Carrie.

,,Nechci věřit, že zrovna ty se chceš zbavit Angie pokoje." Zakroutil jsem nevěřícně hlavou a seběhl schody dolů.

Angie byla naše nejstarší sestra a před rokem a půl zemřela.

Od té doby se u nás doma začalo dělat jakoby nikdy neexistovala a její jméno jsem vyslovoval zásadně jen já.

Hodlal jsem jí připomínat, ona žila a mělo by se o Angie v rodině občas mluvit a navíc mi byla z mých sourozenců nejbližší.

V kuchyni jsem pozdravil tátu a začal hledat volejbalový míč. ,,Neviděl jsi míč tati?" Zeptal jsem se při rozhlížení po místnosti.

,,Támhle." Táta kývnul hlavou ke dveřím kuchyně ve kterých teď stál můj malej brácha.

,,Zapoměl jsi ho u koupelny a tak jsem ho přinesl." Ozval se Flynn. ,,Děkuju bratříčku." Míč jsem si převzal a věnoval Flynnovi objetí.

,,Tak já jdu, zatím." S touto větou jsem vyšel z domu a vydal se do školy. U školy jsem se zastavil u mých přátel Billyho a Mikea.

,,Dneska se těším na trénink hoši, prý to bude náročný." Řekl Billy. ,,Taky se těším." Odpověděli jsme s Mikem naráz. ,,Hele Tara." Mike kývnul hlavou směrem ke školnímu parkovišti, kde zrovna parkovalo bílé audi.

Tara Sheldonová, hlavní roztleskávačka naší školy.

Člověk by čekal, že jakožto sportovec se s ní budu přátelit ovšem opak byl pravdou.

Nikdy jsem s ní nemluvil, protože mi byla nesympatická a působila falešně.

,,Uvidíme se potom, jdu za ní." K mé smůle se s ní bavili skoro všichni moji přátelé a Billy byl dokonce její přítel.

,,Ty se mnou aspoň zůstaneš?" Zeptal jsem se Mikea.

Z auta vystoupila Tara a z druhé strany Evie, její nejlepší kámoška a samozřejmě taky roztleskávačka.

,,Rád bych, ale jela s ní Evie, chápeš. Promiň kámo." Mike mě poplácal po rameni a dohnal Billyho.

Mike zase chodil s Evie, takže jsem se asi ani nemusel obtěžovat ptát jestli bude dělat společnost mně nebo jí.

V takovýchto situacích jsem se musel zabavit sám a tak jsem se vydal do učebny hudebky.

Vzal jsem kytaru co tam byla, zavřel dveře a začal hrát.

Nikdo nevěděl, že hraju na kytaru dokonce ani Billy nebo Mike, protože mít rád sport a k tomu i hudbu je zvláštní kombinace a všichni by si ze mě akorát dělali prdel.

Hrál jsem a chvíli nevnímal okolní svět, když jsem zvedl hlavu od strun naskytl se mi pohled na pootevřené dveře a postavu pozorující mě.

To mě hezky rychle vrátilo zpátky do reality, přestal jsem hrát a seskočil z židličky na které jsem seděl.

,,Když je zavřeno, tak bys sem chodit neměla." Řekl jsem naštvaně černovlasé dívce oblečené od hlavy k patě v černém v které jsem hned poznal Darciu ze soboty.

Stáhnul jsem si popruh kytary přes hlavu a položil jí tam, kde původně byla.

,,Slyšela jsem někoho hezky hrát a zajímalo mě kdo to byl a tak jsem se rozhodla nakouknout." Pokrčila rameny a nevinně se usmála.

,,Tak už víš kdo to byl. Neříkej to hlavně nikomu Darcio."

,,Můžeš mi říkat Dee a nikomu to neřeknu koneckonců ty jsi mě v sobotu taky nikomu nenapráskal spíš nechápu proč to tajíš? Jsi fakt dobrej."
,,Být sportovec a zároveň rád brnkat na kytaru je neobvyklá kombinace." Vysvětlil jsem. ,,Nech mě hádat... tvoji kamarádi sportovci by si z tebe dělali srandu kdyby to věděli." Uhádla.

,,Přesně tak, už jen kvůli mým napůl modrým vlasům si ze mě utahovali." Dodal jsem. ,,Protože je neobvyklý, aby si sportovec nabarvil vlasy? To jsou mi kamarádi." Zakroutila nespokojeně hlavou.

Trochu mi chováním připomínala Angie. Trochu mě to děsilo.

V sobotu, když jsem viděl Darciu sprejovat na školu vzpomněl jsem si jak Angie vždy básnila jak chce zkusit něco někam nasprejovat, nikdy to nezkusila a už ani nezkusí.

Když jsem si na to vzpomněl a viděl Darciu sprejovat nějak instinktivně jsem se u ní zastavil.

,,Tak to prostě chodí jakmile i jen trošičku vybočuješ ze škatulky schytáš posměch." Odpověděl jsem nezaujatě.

,,Jo, nemělo by to tak být." Namítla. To stejný říkávala Angie, taky nesnášela to stupidní škatulkování.

,,Nemělo, ale je." Naplno jsem otevřel dveře které až doteď držela Darcia stále pootevřené a prošel jsem okolo ní na chodbu. ,,Musím jít Dee. Nesmí mě nikdo vidět u učebny hudebky." Darcia se pousmála a oba jsme se vydali jinam.

Já šel vstříc hodině dějepisu. Po škole jsem měl volejbalový trénink u kterého nás pozorovalo pár roztleskávaček včetně Tary.

,,Jde ti to zlato!" Tara poslala Billymu vzdušný polibek a ten ho chytil a dal do kapsy. ,,Asi vrhnu." Poznamenal jsem šeptem Billymu. ,,Sklapni ty Grinchi." Billy mě se smíchem bouchl do ramena.

,,Grinch nemá rád Vánoce." Zasmál jsem se zmateně. ,,Já vím, přesnější přirovnání mě nenapadlo." Oba jsme se rozesmáli ovšem to netrvalo dlouho páč nás okřikl trenér.

Po tréninku jsem šel rovnou domů. Byl jsem sám doma.

Carrie byla nejspíš u jejího přítele, Flynn měl školní výlet a rodiče se zdrželi v práci.

Šel jsem do pokoje, kde jsem vzal svojí kytaru kterou mi věnovala Angie, když jsem byl malý.

Jako první v rodině si všimla mé lásky k hudbě a především ke kytarám.

Jako dítě jsem si brával koště nebo vařečku a předstíral jsem, že to je kytara a hraju.

Angie ve mně viděla potenciál a tak mi z její první výplaty koupila kytaru a učila mě hrát, protože kdysi taky trochu hrávala.

Od její smrti jsem mohl hrát jen, když jsem byl sám doma.

Hudba všem připomínala Angie a tak jsem měl zakázáno hrát, když je plný dům.