34.

365 26 6
                                    

Je 7:42, a já jsem už vzhůru a připravuji se, vezmu si na sebe světle modré džínové kraťasy, černý topík a bílou košili přes to. Vypadalo to celkem dobře, nebudu lhát, malovat jsem se nechtěla protože je tady vedro a hned by se mi roztekl, takže alternativa bude vodě odolná řasenka. 


,,Tati a co budeme vůbec tady na lodi jíst?" Zeptala jsem se táty zvědavě když jsme seděli a čekali na zastávku kde budeme mít rozchod, my se půjdeme koupat. ,,Mořské plody." Řekl mi, fajn zkusím to. Sice po dokumentu o delfínech to moc jíst nechci, ale jenom to zkusím, kdyžtak si dám nějaké pečivo. ,,Dobře." Řekla jsem mu a začala jsem si natáčet moře, je tady strašně hezky.


Je 16:47 a teď je poslední zastávka, předtím než pojedeme zpět, a to je plavání ve volném moři, vím že se k nám nic nedostane, že okolo nás budou sítě ale furt nikdy nevíme co to může pod plavat.

,,Pojď, neboj se" snažil se mě táta donutit jít do volného moře. ,,Já se ale bojím" řekla jsem mu se strachem. ,,Nebuď herečka" řekl mi provokativně, já už jsem měla nakročeno že půjdu ale zase jsem vylezla nahoru na loď. ,,Nejdu" řekla jsem mu, a dala jsem si ruce křížem. ,,Tak večer nezavoláme Jakubovi." Řekl a vyplázl jazyk. ,,Haha, já mám taky koupené data do cizích zemí nezapomínej" řekla jsem mu a šla jsem si sednout zpátky.




Už jsme zase na hotelu a připravujeme se na večerní procházku do klubu, to je snad poprvé v životě co jdu se svým rodičem pařit. ,,Jsi ready?" Zeptal se mě táta když jsem si nanášela rtěnku. ,,Jo" řekla jsem mu a vzala jsem si do ruky kabelku do které jsem vložila telefon.


JAKUBOVO POHLED:
Dneska se mi ani jeden z nich neozval a jsem celkem nervózní, ani jsem se dneska pořádně nesoustředil.

,,Jakube, ty ses zhulil dneska moc." Řekl Pepa když jsem ho asi nějakou dobu nevnímal. ,,Co kecáš, však jsem v pohodě" řekl jsem mu. ,,Tak určitě." Zareagoval na můj argument Pepa.


Po dvanácté v noci mi začal zvonit telefon, neznámé číslo. ,,Dobrý večer u telefonu Pardubická nemocnice" ozvalo se na druhé straně. ,,Dobrý večer děje se něco?" Zeptal jsem se slušně. ,,Dnes před hodinou přivezli pana Cittu a jeho dceru z Dubajské nemocnice." Řekla mi do telefonu zřejmě sestřička. ,,Ano dobře hned tam budu" řekl jsem do telefonu a típl jsem to. Nahodil jsem na sebe teplákovku a vyjel jsem směr nemocnice.



Celou cestou do nemocnice mi furt putovala hlavou otázka co se kurva stalo? Teď jsem u vchodu do nemocnice a jdu směr recepce.


,,Dobrý večer, před dvaceti minutami jste mi odsud volali že jste sem přivezli Cittu a jeho dceru." Řekl jsem a recepční kývla ,,Dobrý večer, posaďte se do čekárny, hned k vám pošlu pana doktora a ten vám řekne vše potřebné." Řekla mi recepční a já kývl, šel jsem směr čekárna.



,,Pan Vlček?" Zeptal se mě ošetřující doktor když přišel do čekárny, já jen kývl a postavil jsem se. ,,Dobrý večer" řekl jsem ,,Dobrý večer jsem ošetřující doktor vašeho kamaráda" řekl a podal mi ruku. ,,Co se stalo prosím vás?" Zeptal jsem se ho a on začal svůj monolog. ,,Pánovi Cittovi nic závažného není, má jen zlomený nos a naraženou ruku, se slečnou je to krapet horší." Řekl mi doktor, jak jako horší? Co se stalo kurva. ,,A řeknete mi co se stalo?" Zeptal jsem se ho. ,,Měli autonehodu, asi byly na cestě za nějakou zábavou a pán z druhého vozu to napálil do vozidla ve kterém byl pán Citta, bylo to do pravé strany takže to zasáhlo více slečnu, tím že v Dubaji nemají tak ve předu lekářství jak my tak je nám sem dopravili vrtulníkem. Slečna má zlomené jedno žebro a bohužel přišla o plod." Řekl mi doktor, počkat, cože?! Ona byla Klára těhotná?! ,,Ona byla těhotná?" Zeptal jsem se ho. ,,Ano byla, ale to že byla se zjistilo až tady a společně s mrtvím plodem jsme museli vyndat i jeden vaječník, byl hodně poraněný" řekl mi doktor, takže ne jen že přišla o naše dítě, ale ona už nebude moct mít vůbec děti, no to mě poser. ,,Cittu dneska vzít domu můžu?" Zeptal jsem se ho a on kývl že ne. ,,Pro jistotu si ho tady necháme přes noc." Řekl mi doktor. ,,Mohu jít za nimi?" Zeptal jsem se doktora. ,,Pan Citta spí, slečna je v kómatu." Řekl mi doktor. ,,Prosím aspoň za tou holkou mě pusťte" poprosil jsem ho a on teda kývl. ,,Pokoj 4C ale jen na chvilku" řekl mi doktor. ,,Dobře, děkuju moc" řekl jsem mu a on jen kývl a zalezl do ordinace.








Hah co jsem to zase vymyslela, každopádně tady máte po strašně dlouhé době kapitolu. Pokusím se zase co nejdřív vydat další.

Jakube?Kde žijí příběhy. Začni objevovat