Deník princezny

Kapitola druhá

Sobota, 13. Května 2023
To byl zase týden. Ve středu mi vynadala paní Karasová, že se málo učím. Nevím co chce, už takhle se šprtám dvě hodiny denně. A včera na hodině etikety mi pan Špaček řekl, že je katastrofa, že stále nevím, která lžička se používá na desert, a která na předkrm. Řekla jsem mu, že bych klidně zvládla sníst předkrm i desert lžící od polévky. To pan Špaček málem nerozdýchal a šel si stěžovat rodičům. Vyslechla jsem si přednášku že nemám být drzá, a za trest nesmím koukat tři dny na televizi. To mi ani tak nevadí, hlavně že si můžu číst. Po obědě se půjdu projít a zkusím se nějak dostat pryč ze zahrad.
**********
Bylo to úžasné odpoledne. Je zázrak, že to vyšlo. Šla jsem se po obědě projít do zahrad, záměrně co nejdál od paláce. Naše zahrady jsou od veřejného parku odděleny vysokým plotem, který nedokážu přelézt, ale v jednom místě je brána, kde akorát odcházela skupinka lidí, kteří tu asi byli na prohlídce. Schovala jsem se mezi ně a doufala, že si mě nikdo nevšimne. Přeci jen jsem tu docela známá. Naštěstí mě policajt nepoznal, a dostala jsem se ven. Procházela jsem se parkem a snažila se aby mě nikdo nepoznal, když mě najednou trefil míč. Nějaké děti hrály mezi stromy vybíjenou a omylem mě trefily. Omluvily se mi a dovolily mi hrát s nimi. Byli tam dva kluci a jedna holka. Představili se mi jako Petr, Honza  a Eliška. Já jsem po pravdě řekla, že jsem Charlotte, ale jim naštěstí nedošlo jaká, a tak si se mnou normálně hráli. Bylo to super, dokud  se nezeptali kde bydlím. Nechtěla jsem jim lhát, a tak jsem řekla že v Buckinghamském paláci. V tu chvíli jim to došlo. Na poslední chvíli se mi je podařilo přesvědčit, aby si se mnou dál hráli a přestali se mi klanět. Nakonec sem jim řekla proč jsem utekla, a oni řekli, že to chápou, a že si hrají v parku každý den takže můžu ještě někdy přijít. Sice se mi nechtělo, ale musela jsem jít domů, abych nebyla pryč moc dlouho. Zase jsem se přimíchala do nějakého školního výletu a dostala se zpátky do zahrad.
*********
Bylo to opravdu úžasné, doufám, že se  mi povede zítra za nimi zase zajít, ale asi ne, protože odpoledne musíme na nějaký bál, takže bych to musela stihnout dopoledne.