In love with drugs (Rafe Cameron)

15

Když jsme se odtáhli, tak jsem bez jakýchkoliv řeči odešla domů. Rafe miluju, ale nevím jestli dělám dobře. Kéž bych dostala nějaké znamení.
Celý zbytek dne jsem proležela v posteli a nic jsem nejedla, myslela jsem na to co se za celou dobu co jsem se vrátila z odvykačky stalo.
Najednou mi přišla zpráva od Rafea:

Lexi, přijdu za tebou oknem

Někdo zaklepal na okno, díky zprávě jsem věděla kdo to je, tak jsem okno otevřela. ,,Ahoj" řekl Rafe a chtěl mě obejmout, ale já jsem uhla ,,Co se děje?" Zeptal se starostlivě ,,Nic, jen za poslední dobu se toho stalo tolik a..." Rafe zřejmě viděl že jsem v prdeli, tak mě objal ,, Já vím, já vím Lex." Řekl ,,Můj táta umřel, přestala jsem se bavit s plebs, máma si našla nového přítele, Halle si našla přítele, ty si mě podvedl a párkrát jsi mi fyzicky ublížil. Já jen... nejsem si jistá jestli chci takhle žít dál." Řekla jsem a u toho jsem vzlykala ,,Já vím, já vím a za všechno se ti strašně moc omlouvám. Teď jsem s tebou, jsem s tebou a už tě nikdy neopustim, pokud to sama nebudeš chtít" řekl Rafe klidně. Tak pevne mě obímal.
,

,Dobře" řekla jsem ubrečeně ,,Jen chci, aby jsi věděla že tě muliluju víc než cokoli" řekl Rafe a já jsem si šla lehnout do postele a on se mnou.

Po asi dvou hodinách jsem se probudila a Rafe ležel vedle mě. Pohladila jsem ho po tváři a šla jsem do kuchyně pro vodu. V kuchyni,ní nikdo nebyl, ani doma. Myslím že se naše rodina začala dost rozpadat a myslím že bych se měla snažit vše napravit. Najednou mě někdo objal že zadu. Byl to Rafe samozřejmě ,,Nad čím přemýšlíš?" Zeptal se ,,Nad vším a Nad ničím" řekla jsem smutně ,,Já nevím, prostě... všechno šlo do hajzlu a nevím jestli se to zase srovná. Jsem špatný člověk Rafe." Řekla jsem. Nenávidím overthinking.

Pár dní už jsem Rafea neviděla. Ten den co jsem se sesypala u nás přespal, ale od té doby se mi neozval. Najednou mi volala Kie:

K: Ahoj je s tebou Rafe?
A: ahoj, ne není. Proč se ptáš?
K: protože zabil šerifku Peterkinovou
A: špatný pokus o vtip Kie
K: já si nedělám srandu Lex
A: to není možné
K: A svedl to na Johna b, slib mi že se s ním už nebudeš stýkat.
A: ne to ti slíbit nemůžu Kie promiň, ale tohle ne
K: Lex on je zlý

Když tohle Kie řekla zastavilo se mi srdce. 4afe není zlý, ano sice je někdy agresivní, ale to jsme všichni. Ne?
Musím ho vidět, hned.

Oblékla jsem se a šla jsem.

Když jsem přišla ke Cameronovím, otevřel mi Ward ,,Dobrý den, je tu Rafe?" Zeptala jsem se ,,Ne, není tu" odpověděl ,,Rafe, Rafe!" Křičela jsem, protože jsem věděla že mi Ward lže ,,Lexi, Lexi" Ozval se Rafe a pribehl ke mě. Silně mě objal a já jeho, zase jsem se cítila v bezpečí ,,Musím s tebou mluvit Rafe" řekla jsem, on mě vzal za ruku a vedl mě k němu do pokoje. Tam jsem si sedla na postel a spustila jsem ,,Volala mi Kie a řekla mi co si udělal" ,,Kurva!" Zařval a bouchl pěst do zdi. Hodně jsem se lekla ,,Tohle si se neměla dozvědět, ty mě máš vidět v tom nejlepším světle" Říkal pořád dokola a chodil po pokoji ,,Rafe, pořád tě vidím v tom nejlepším světle, jen se tě chci zeptat. Proč si to udělal." ,,Protože můj táta byl v nebezpečí. Ona by ho jinak zabila, víš" ,,Ne Rafe, ona by ho nezabila. Pojď sem, něco ti vysvětlím" řekla jsem a povidla jsem ho ať si sedne na postel vedle mě. On tak i udělal a já jsem ho vzala za obě ruce ,,Nemusíš nikomu dokazovat jak si úžasný, aby že miloval, protože já tě miluju za všechny lidi na světě a vždycky budu ať se stane cokoliv. Takže nemusíš svému otci nic dokazovat, protože jestli nevidí jak si úžasný, tak ti za nějaké dokazování nestojí. Nikdo kdo to nevidí, tak za to nestojí. Moc tě miluju a hlavně mě nic dokazovat nemusíš. Já totiž vím jak moc jsi výjimečný Rafe. Jsi hodný, starostlivý a dokážeš nekonečné milovat. I přesto že někdo může říct že je hloupé milovat někoho, kdo zabil, nebo mi ublížil. V tom případě jsem ten nejhloupější člověk na světě." Řekla jsem a u toho jsem se rozbrečela a Rafe taky. Objala jsem ho tak silně ,,Lexi, taky tě moc miluju, jsi moje všechno. Kdybych tě ztratil, šel bych se asi zabít, protože bez tebe můj život nemá cenu. Moc tě miluju a máš ve všem pravdu, půjdu se přiznat." Řekl. ,,Ne, to teda nepujdeš" řekl jeho otec, který právě vstoupil do pokoje ,,Proč ne?" Zeptala jsem se ho ,,Protože Cameron jeaz moc známé příjmení na to, aby jste ho jen tak pošpinili. Udělal to John b, tak jsem to policii řekl" dodal a já jsem se naštvala ,,John b to, ale nebyl. Byl to Rafe." Řekla jsem zase já. ,,Aha, takže pokud si tohle myslíš Lexi, tak prosím odejdi z mého domu" řekl Ward ,,Fajn, ale ještě předtím vám si něco ujasněme. Kdyby jste svého syna alespoň jednouza něco pochválil, tak by to takhle nedopadlo" řekla jsem ,,Za co bych ho měl jako chválit, je to budiž k ničemu, příživník, líný, rozmazlený a neomalený feťák" Když to Ward řekl, bylo mi Rafe tak líto. Rafe na to nic neříkal ,,No, to jste se teda pěkně vybarvil pane Camerone. Vždycky jsem si myslela že jste zlý, ale až takhle..." Ward se na mě jen naštvaně díval ,,Rafe, nevím jestli vůbec vnímáš, ale jestli máš trochu sebeúcty, tak ti dojde jaký je tvůj otec člověk a co ti dělá" řekla jsem a odešla jsem. Nikdo za mnou neběžel, ani nekřičel, ale to se dalo čekat. Rafe je slepý a zřejmě i hluchý. Tak jsem se snažila, i přes to že mi ubližoval fyzicky, že mě podvedl a i přes to že z něho mám občas strach jsem mu opětovala všechno a on...on mi neopětoval vůbec nic. Nenávidím každou šanci co jsem mu dala. Jednou mi Barry řekl ,,Víš Lex, kluci se pro holky nemění, to holky se mění pro kluky" a měl pravdu. Nenávidím každou jednu chvíli strávenou s Rafeem. A nejhorší na to je, že ho pořád miluju.

Odešla jsem z pláže na které jsem seděla a šla jsem domů. Doma nikdo nebyl, jako vždycky. Tak jsem si jen lehla do postele a byla jsem tam následující dva dny. Měla jsem celé ty dva dny zase jeden z těch na hovno dní. No jo Bipolarita. Nikdo mi nenapsal. Nikdo se o mě nebál. Nikomu jsem nechyběla. Je mi to vlastně jedno.