MOC NAD TÍM PŘEMÝŠLÍŠ [YOU'RE THINKING ABOUT IT WAY TOO MUCH]

Školní roky

Vítej prvňáčku!
Sedni si do lavice a drž hubu.
Vyslechni si mou přednášku a nemluv na Kubu.
Tady jsi ve škole, zde se učíš mezitím co na prdeli sedíš a mlčíš.
Nezaháněj hlad a nevykonávej potřebu dokud neskončí hodina, protože tady nejsi o nic cennější než nějaká spodina.
Budeš mě poslouchat a zasloužím si tvůj respekt, protože jsem učitelka, ale ty nejsi nic. Jen malá holka.
Malá holka co stráví 9 let učením se nesmyslům, díky kterým nakonec přijde o rozum.
Ale co už, jsi tu abychom tě vypilovali do dokonalisti.
Do perfekně funkčního robota vyhýbajícího se nekalosti i správnosti.
Tak, teď jdi domů a splň své povinnosti, ale nemysli si, že za to dostaneš sladkosti, protože jsi to stejně udělala blbě.
Jdi do svého pokoje a u psaní úkolů usni vsedě, protože jsi tak unavená, že nedojdeš do postele.
Mně, jakožto tvojí učitelce, jsi uplně u prdele.
Chci z tebe dostat jen prachy klidně ti kvůli tomu zařídím i strachy.
Strachy z neúšpěchu a špatného prospěchu.
Teď jsi v devítce a měla jsi páku,
prošla jsi základku a jdeš do prváku.
Tak sbohem deváťáku a nezapomeň na tuto morálku.