Tma, všude je tma.Co se to stalo?
,,Tím bych si nebyl tak jistý."Řekne kdosi a najednou jsme obklíčeni vojáky. Podívali jsme se s Tylerem na sebe.Věděli jsme, že nemáme žádnou šanci. Jenomže já si tu nesednu a nebudu čekat na to až mě odtáhnou k nějakému šílenci,který se mnou bude dělat bůhvíco.Nějací vojáci přešli ke mně.Prvnímu jsem rovnou vrazila jednu do zubů a druhému loktem do obličeje.Bylo by to super nebýt dalších čtyř, kteří se na mě vrhli.Kopala jsem kolem sebe než jsem ucítila tupou bolest na hlavě.Padala jsem k zemi.
Aha tohle se stalo.Kde to jsem?Je to hrozně klišé otázka ale.... Jenom upřímně doufám, že nejsem tam, kde si myslím,že jsem.Proboha, co se stalo s Tylerem?! Doufám, že je naživu.Musím ho najít.Otevřu oči a oslepí mě světlo.Ležím na posteli.Ach bože to povlečení je tak hladké.Určitě hedvábí.Jedna paní,babička Mary jsme jí říkali,měla hedvábný ubrus.Nesměli jsme na něj sáhnout dokud jsme si minimálně třikrát neumyli ruce.Tady byla, ale hedvábná celá postel.
,,Už jsem si myslel, že se neprobudíš"Řekne kdosi.Vykvikla jsem.Sěděl tam.Pán.Sěděl tam na okraji postele.V celé své kráse.Pane bože.To.snad.ne.Díval se na mě těma andělskýma očima.Ve tváři mu zrcadlil zájem.
,,Tak to si ty.Ta holka, co mi tak dlouho unikala.Ta nejodvážnější,nejdrzejší a nejkrásnější ze všech"Řekne a dychtivě se na mě podívá.Vyjeveně na něj koukám.
,,Copak odvážná dívka ztratila řeč?" Zeptá se pobaveně.
,,Kde je Tyler?" Zeptám se lehce (hodně) vyděšeným hlasem.Pobavení mu z obličeje vyprchá.Pokrčí rameny.Popadne mě zlost.
,,Jestli si mu něco udělal .. "Začnu a začínám vážně zuřit.
,,Tak co? Uhraneš mě svou krásou? Mimochodem koukám, že společně s řečí se ti vrátila i odvaha.Neboj se, tomu klukovi se nic nestane."Řekne a já si oddechnu.
,,Co ode mě sakra chceš?" Vyhrknu.Elegantně nadzvedne obočí.
,,Prosím?" Zeptá se zdvořile.
,,Jsem tu z nějakého důvodu ne ?! Řekni mi ho." Už zase skoro zuřím.
,,Důvod?Důvod je jednoduchý.Chtěl jsem poznat tu dívku, která na mě byla při minulé návštěvě tak drzá,utíkala mi a mluví sem mnou tak jak se mnou ještě nikdo nemluvil.Samozřejmě mě zajímáš."Řekne a ušklíbne se.Ostře se nadechnu.
,,Zabiješ mě?" Snažím se o vyrovnaný hlas.
,,Všechny ostatní dívky jsem zabil"Řekne zase on.Já nechci umřít.Koukám do země.Najednou mi lehkým dotykem zvedne hlavu.
,,Ale můžou existovat výjimky"Řekne a znovu se pokřiveně usměje.Je vážně blízko.
,,Proč já? Šeptám.Rty má blízko mého ucha.Slyším jeho dech.
,,Protože se mi líbíš Katherine."Řekne a rty zavadí o mé ucho. Zachvěju se.Vstane.
,,Dobrou noc."Popřeje mi.A odejde.
