I sny se mohou plnit

III.

Rozhodla jsem se, že vyrazím k našim. Zabalila si kufry a sedla do auta.
 
Po cestě jsem si udělala jen jednu zastávku a to v Praze u kamarádky v kavárně.

Když jsem dorazila do Třebíze. Vyšla schody do baráku. Otevřela dveře tak už jsem jen viděla mamku a jak ke mně běží. Hned mě sjela za to že jsem se dlouho neozvala. Já jsem jí nic zatím neříkala a sedla si na gauč vedle taťky. Ani jsem se nestihla dostat ke slovu. Ale ta poslední věta co řekla máma mě překvapila zněla:
M: „Dnes tu hraje skupina Mirai“
V: „Ccccože“?
M: „Noooo na fesťaku“
V: „Já tam musím jít“ Vykřikla jsem
Jen tak pro vysvětlení skupinu Mirai poslouchám už od 12cti.

NA FESŤÁKU
Strašně moc jsem si to užívala. Hlavně toho Tomáška. Mám pocit že jsme spolu navázali několikrát oční kontakt. Když dohráli. Spousta slečen se tam navalily jako blesk pro fotku a podpis. Já jsem věděla že si musím počkat. Ano sice mi letos bylo 25, ale to nevadí. Když jsem stála frontu na ten PODPIS měla jsem pocit jako bych zahlédla Martina, ale neřešila jsem to. Možná jsem trochu blbá když si myslím že je tu Martin který má být doma.  Jak sem tak stála tu frontu někdo ke mně přišel a objal mě ze zádu. Vůbec jsem nevěděla kdo to je, až když jsem se otočila uviděla jsem Káju!
V: ,,Co tu děláš? Myslela jsem že zůstáváš v Praze.“
K: ,,No přijela jsem za Kubou (přítel)“
V: ,,Ahaa“
K: ,,A ty jsi tu vlastně proč?“
V: ,,Martin mi řekl že bychom si měli dát pauzu.“
K: ,,To si děláš pr*e*?“ její výraz stál za vše
V: ,,Bohužel ne“
Pak už na Kaju volal Kuba takže šla. Mezitím co jsme si povídali fronta ubývala. A konečně jsem přišla na řadu i já. Nemohla jsem uvěřit že to jsou fakt oni. Už jsem byla na hodně koncertech i meet&greet, ale pořád si přijdu jak praštěná 13ctka. Přišla jsem k nim. V tu chvíli na mě promluvil Tomášek.
T: ,,aaaa taková krásná slečna“
Já se jen usmála a začla mluvit.
V: ,,mohla bych poprosit fotku.“
MR: ,,No jasňačka“
Mi: ,,Hele ale tahle by možná šla?“
Š: ,,no to nevím“
Já jen stála a nevěděla o čem je řeč.
MR: ,,Tak já se jí zeptám, hele nechtěla bys hrát v našem klipu?“
V: ,,Cccože?! No jasný že chci“
Mi: ,,Tomski vem si od ní telefon“
T: ,,okkk“
V:,, tady je“
T: ,,děkuji“
Už jsem se jen vyfotil a šla domů. Doma jsem chtěla napsat Martinovi, ale zrovna mi volala Kája. Chtěla abych se podívala Martinovi na story prý ho má v blízkých.
Když jsem se šla podívat nic jsem neviděla, tak mi to Kája poslala. Hned jak  mi to poslala nevěřila jsem vlastním očím. Byla tam fotka kde se drží s nějakou holkou za ruce. Jak jsem byla naštvaná tak jsem se neudržela a napsala mu jestli se s ním mohu sejít co nejdřív. On mi napsal že není v Brně, že je u tety. Tak jsem mu řekla, že já jsem u našich. Domluvili jsme se že se sejdeme zítra.