𝐊𝐚𝐭𝐡𝐞𝐫𝐢𝐧𝐞 𝐉𝐚𝐧𝐞𝐭 𝐕𝐚𝐧 𝐃𝐲𝐧𝐞. Dcera Hope Van Dyne, nebo-li Wasp. Když byla malá, byla u toho, když se její matka s dědou snažili zastavit Darrena Crosse. O dva roky později jim pomáhala zachránit její babičku Janet z kvantové říše...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Všichni se bezpečně dostali pryč a odjeli hluboko do lesa, aby je nikdo nenašel. „Bill té holce namluvil spoustu lží. Elihas Starr byl zrádce. Ukradl mi plány." povídal Hank „Tati, my upravíme relé než přeprogramuješ nastavení, ano? Bude to v pořádku." řekla svému otci „Kate, beruško, jdi s ním a dej na něj pozor." řekla své dceři a políbila ji na čelo. Kate se na ni usmála a šla za svým dědou.
⋘ ──── ∗ ⋅◈⋅ ∗ ──── ⋙
Hope, Hank a Scott se připravovali opět otevřít kvantový tunel. Kate s nimi nebyla, jelikož Hope nechtěla, aby se ji něco stalo, kdyby se stala nějaká nehoda. „Systém připraven." řekla Hope „Nabíjím cívky." informoval Hank „Plně nabito. Až se tunel otevře, zkus zachytit něco, co by se podobalo vzkazu od ní." nařídila Scottovi, který stál kousek dál od ní „Jo, jasně." Hank posunul páčkou a tunel se začal pohybovat. „Funguje to!" řekla šťastně Hope „Zachytils něco?" zeptal se Hank Scotta. „Zatím nic." „Dej tomu chvilku, protože nevíme jestli-" tunel se začal uzavírat „Ne! Ne, ne, ne, ne!" naříkala Hope bezmocně „Co se děje?" zeptal se Scott. Hope a Hank se snažili vyřešit, co bylo špatně, ale stále na to nemohli přijít. Najednou Scott přišel k nim a začal tam něco dělat. „Co to děláš?" „Scotte, běž od toho pryč!" snažili se ho zastavit „Promiňte, nevím, kolik času mám. Musím opravit algoritmus. Věřte mi, za těch 30 let tady dole, jsem si to promyslela dobře." Hank a Hope se na sebe zmateně podívali. Najednou jim to ale došlo. „Janet?" zeptal se Hank a prohlédl si Scotta „Ahoj, lásko." Janet pohladila Hanka po tváři. Pak se otočila na Hope a také ji pohladila „Beruško..." vydechla Janet „Mami?" nevěřila Hope. Janet se opět obrátila k monitoru. „Takhle jsem si to shledání nepředstavovala. Je to moc narychlo. Odvedli jste skvělou práci, schází jen poslední krůček." dopověděla Janet a v tu dobu doopravila algoritmus. Tunel se začal opět točit. Janet přeběhla k jinému počítači. „Janet, jak je to možné?" zeptal se jí Hank „Ty jsi nedala Scottovi do hlavy vzkaz, ale anténu!" konstatovala Hope s úsměvem. Janet se na ni podívala „Hlavička! Jsem na tebe tak pyšná!" pověděla své dceři.
„Janet, řekni nám, kde jsi. Řekni jak tě najdeme." pověděl ji Hank „Pole pravděpodobnosti jsou příliš komplexní, proto jsem s tebou chtěla mluvit. Nasleduj můj hlas." „Ovšem!" došlo Hankovi a začal na tom pracovat s Janet „Je to jako hledat zdroj volání!" řekla Hope a Janet na ni mrkla. „Sleduji tvůj signál prostřednictvím subatomárních frekvencí mezi 0,2 a 0,9." říkal Hank, co dělá „Zuž to na 0,4 a 0,6." nařídila mu Janet „Moc úzké, mohl bych tě ztratit." nesouhlasil s Janet „A už se zase hádáme." prohlásila Janet v těle Scotta „Fajn. Tak mezi 0,3 a 0,7." vyšel vstříc Hank „Naše první hádka po třiceti letech a skončí dřív, než začne." oba dva se uchechtli. Janet chytila oba dva za ruce a pozorovali pohybující se stroje jak hledají Janet v říše kvant.
