Všude okolo mě byla tma byla jsem zraněná téměř na pokraji smrti a když se můj protivník chystal na smrtící ránu, která byla pro mě tak v ten moment jsem ho uviděla. Černá vlk obrovský s velikou rychlostí se dostal za mého protivníka proměnil se na normálního člověka a následně zadržel útok mého protivníka, když se na něj náš nepřítel otočil. Muž v černém hábitu mu vrazil ruku do hrudi a vyrval mu srdce, které v ruce rozdrtil. Poté co dopadající mrtvola spadla na zem bez života tak se podíval na mě a já jsem spatřila ty jeho rudé očí.
Když jsem se probudila okamžitě jsem se posadila z té noční můry což byl blbí nápad. Začala mě třeštit hlava a bolet má už téměř zahojená zlomená ruka. ,,Jsi v pořádku, díky bohu moc se ti omlouvám za to co jsem ti udělala." Řekla Kaliope velmi provinile sice jsem má zranění mám od ní ale mohu se zlobit tak na sebe a na vůdce, který ten trest vymyslel. ,,Nic si z toho nedělej, ty za nic nemůžeš." Odpověděla jsem jí s vřelím hlasem a úsměvem. Když jsem se podívala na hodiny bylo 5:00 za tři hodiny musím do školy rozloučila jsem se s Kaliope a šla si lehnout na dvě hodiny. Před usnutím jsme přemýšlela nad tím snem, který se mi zdál poté jsem si vzala bylinu na urychlení hojení a šla spát.
O 2 hodiny později
Probudil mě budík a já si ještě unavená zašla rovnou do sprchy. Byla jsme furd od mé krve a bláta od našeho souboje s Kaliope. Po sprše která byla velmi příjemná jsem se oblékla do modrých džín a černého trika. Šla jsem se na snídat u stolu seděli všichni lidi ze smečky kromě vůdce ten s námi nikdy nesnídá. ,,Co tvoje rameno?" Zeptala jsem se Sama. ,, Není zahojený ale jde to, včera to bylo horší." Omluvně jsem se na něj podívala a dojela snídani. Dnes mám jít do nové třídy do té třídy kde je i on. Takže se mi to jeho sledování půjde levou zadní. Došla jsem si pro šedou mikynu a nasedla do auta. Po půl hodině jsem byla už u školy a vcházela do ní. Šla jsme rovnou za ředitelkou, která mě s radostí přivítala řekla mi že ta žena co je tam sní je moje třídní učitelka. Pozdravily jsme se s než jsem se stihla spamatovat z rozvrhu učebnic s všeho možného vykecávání zazvonil zvonek na hodinu. ,,Tak pojď." Řekla učitelka a já jsem šla za ní. Vstoupili jsme do třídy, všichni se postavili na pozdrav učitele a překvapeně se dívali i na mě. ,, Takže třídí chtěla bych vám představit Lisu z Lugrumu." Když učitelka promluvila trochu jsem sebou trhla chvíli jsem se rozhlížela po třídě. Učitelka mi řekla abych si sedla kam chci tak jsem koukla kde bylo volné místo. Poslední lavice byly prázdné až na jednu a v ní seděl on. Kluk kterého mám sledovat a získávat o něm informace od té chvíle co jsme vešla do třídy jsem na sobě cítila nepříjemný pohled. Byl jeho celou dobu mě probodával pohledem. Nevěděla jsem co mám dělat a po krátké chvíli jsem se rozešla, když jsem se vydala směrem ostatní ve třídě se na mě dívali a poté co jsem došla k jeho lavici mi jen odsunul židly abych si přisedla. ,, Ahoj." Odpovědi mi bylo jen tiché přikývnutí a celou třídou to jen zašustilo. Po hodině kdy nikdo z nás nepromluvil jsem si sním chtěla promluvit ale on hned po hodině odešel a za mnou přišlo pár dívek se seznámit. Ke konci přestávky přišlo i pár kluků ale najednou jsem zaslyšela hrdelní zavrčení myslela jsem, že někdo z těch kluků je stejný jako já ale za nima stál on. Oni se rychle otočili a dá se říct se staženými ocasy se urychleně vrátili do lavic zatím co on je propaloval pohledem a poté si znovu šel sednout. Divila jsem se tomu že mají až takový respekt nebo spíš strach z normálního člověka. Po každé hodině jsem si sním chtěla promluvit ale on si pokaždé nasadil sluchátka a do konce školy se mnou nepromluvil.
Když jsem vycházela ze školy tak tam před ní stál on čekal na mě lehce jsem znervóznilo a šla za ním. ,,Ahoj." ,,Ahoj... mohla si mi říct, že přijdeš ke mě do třídy LISO." Váže se mnou celou školu nepromluvil a teď mi vyčítá, že jsem se mu nepředstavila a že půjdu do jeho třídy. Podívala jsme se do země a přemýšlela, že pokud se teď pohádáme tak určitě bude můj úkol těžší. ,, Promiň měla jsem se ti představit dřív, tak tedy..."
,,Ahoj Lis." Podívala jsem se kdo to na mě mluví a překvapivě tam stál Samael. ,,A-ahoj." Překvapivě jsem začla koktat jako kdybych neuměla normálně mluvit. ,,Co tady děláš." ,,No viděl jsem tě u školy a tak jsem za tebou přišel." To teď na mě bude neustále dohlížet. ,,Aha tak si mě našel co potřebuješ." ,,Svezla bys mě?" Si dělá srandu ne. Najednou si za mnou někdo povzdechl. Málem bych na něj zapomněla celou dobu Sama propaloval pohledem. ,,Ah promiň vůbec jsem si tě nevšiml." ,, Já jsem Samael." Sam mu podal ruku a on jí přijal. Viděla jsem Samaelovi v očí zákeřnou jiskru a poté jsem se podívala na jejich ruce. Samael mu ji začal mačkat silou. Poté co mu v ruce trochu křuplo jsem je chtěla odtrhnou ale on najednou začal drtit ruku Samaelovi. Byla jsem udivená a jen jsem těkala mezi něma očima. Kdyby on věděl že ten vlk co ho napadl byl Samael tak by to nedopadlo dobře. Samael sikl bolestí. ,, Drtíš mi ruku." Řekl Sam s naštvaným hlasem. ,,Tys začal první." Řekl on s naprosto chladným obličejem. ,, No tak kluci to by snad stačilo!" Musela jsem je rychlé od sebe odtrhnou nebo by se ještě porvali i když jsou oba zraněný. ,,Tak pojedeme?" Řekl Sam trochu podrážděně. Podívala jsem se na něj a on měl pochopení. ,, To je v pořádku, náš rozhovor dokončíme jindy, kde nás nebude nikdo vyrušovat." Při posledních slovech se podíval na Samaela a on se jen usmál. Když jsem odcházela tak jsem mu zamávala na cestu. ,, Má v celku sílu, našla sis zajímavého přítele." Řekl Samael a já se zastavila uprostřed pohybu a naštvaně jsem se na něj podívala. ,,Si ze mě děláš srandu, to mě teď pořád budeš sledovat už si zapomněl co se stalo včera a navíc to není můj přítel." Samael se pousmál když viděl můj naštvaný pohled a měl co dělat aby se nezasmál nahlas. To mě ještě víc naštvalo a tak jsem mu dala pěsti do břicha. On se skácel na zem ale nebyl naštvaný spíš se začal nahlas smát. Už jsem ho měla dost ale kopnout by bylo neuctivé vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. ,,Tak o co se jedná určitě jsi mě nevystopoval jen kvůli tomu abych tě svezla." Najednou se přestal smát vstal ze země už s vážným pohledem. ,, Máš pravdu kvůli tomu jsem tě nevyhledal, jedná se o člena smečky." Okamžitě jsem zpozornila. ,,O koho se jedná?" ,,Někdo nás zradil a dost vážně ublížil Kaliope a Linkedina." Měla jsem překvapený výraz ještě aby ne, na tohle nebyl nikdo překvapený. ,,Jak je jim?" ,, Vůdce se o ně stará, takže by měli být uzdravení než k nim prijedem, ale nejspíš budou velmi unavení." Tyhle slova útěchy jsem chtěla slyšet naznačila jsem rukou Samaelovi že půjdem do auta. Nasedli jsme a já nedbala na silniční rád a rychle jsem se dostala do naší chaty.
---------------------
Tak to bysme měli další kapitolu z Lisi pohledu a zároveň sumarizaci předchozích kapitol každopádně to nebudu dělat častěji z toho důvodu, že je vážně otravné přepínat z jedné kapitoly do těch dalších abych měl plus mínus vše stejně.
Andas
أنت تقرأ
Osamocený
عشوائيPříběh o samotáři u kterého se zdá, že se začlenil do skupiny a začíná důvěřovat lidem, ale několik událostí to změní. Změní se on, změní se na něco jiného na něco čeho by se bálo i to nejodvážnější a nejsilnější stvoření.
