---1---

9 1 0
                                        

Ahojte já vím ještě jsem nedopsala ostatní příběhy ale nemám vůbec nápady🥲 a myslím že tenhle příběh bych mohla dokončit, nebo doufám v to❤️





„Dobré ráno mami!" pokřikovala moje sestra tak nahlas jako nikdy jindy. „No dobré ráno Inge" odvětila pomalu moje matka. ”Pojďte na snídani," dodala. Všichni jsme si sedli ke stolu a začali jíst. Byli zase ty chabé, spálené palačinky. Moje sestra se do nich stejně vrhla jak kdyby byly to nejlepší jídlo na světě. Pomalu jsem vzala vidličku a nůž a pustila se do palačinek. Moje matka mě jen prohlížela pohledem jestli mi chutná. „Už jsem dojedla!" „Nekřič tak Inge," okřikla jsem ji. Hodila talíř do dřezu a rozběhla se po schodech nahoru. Moje matka nic neřekla jen dál jedla palačinky. Taky jsem dojedla a umyla talíř po mne i po Inge. „dekuji Nat" přistoupila ke mně moje matka. „Za málo mami." Odešla jsem do obýváku a sedla jsem si na gauč. Chvíli jsem se rozhlížela kolem sebe a uviděla jsem nějaký hrozně nudný časopis o módě. „Ten tu beztak nechala pro mě," zamumlala jsem si. Vzala jsem časopis a začala jsem tupě číst jeden řádek za druhým. „Alespoň zítra od všech budu  mít pokoj." Uslyšela jsem jak moje sestra dupe nahoře v pokoji. „Inge, přestaň snažím se soustředit!" Slyšela jsem jen skoro neslyšnou odpověď „Dobře no" a dupání ustalo. V domě bylo ticho když najednou zavolal telefon. Zvedla jsem se a zjistila, že to je telefon na chodbě. Došla jsem až k němu a zvedla ho. ”Haló, tady Natalia Capricoon"
z telefonu se ozvalo „Čau Nat tady Joy." Chvíli bylo trapné ticho, pak jsem se ale odhodlala položit otázku „co chceš Joy?"
z telefonu se až překvapivě rychle ozvalo „ale nic, jen se nudím nechceš zajít ven?"
Rychle jsem zavolala přes celý dům: „mami můžu jít ven?" Moje matka překvapivě řekla ano a ani se neptala s kým. „Ano, ano můžu Joy tak sejdeme se v parku?" „Tak jo, za 20 minut tam!" a zavěsila. Šla jsem pomalu nahoru se připravit. Vzala jsem si volnou mikinu a volně džíny. Ale celé se mi to nezdálo. Proč by se mnou zrovna Joy chtěla jít ven ? Nikdy jsme se moc nebavily myslela jsem si dokonce že mě nemá ráda.. „Dost otázek Nat, máš jen 20 minut" řekla jsem si pro sebe. Udělala jsem si rychlý drdol vzala jsem si batoh a vyšla před dům. Venku byla tmavá obloha. Podívala jsem se oknem na hodiny a zjistila že je už 6 večer. „To jsem  si četla tak dlouho?" Rychle jsem se rozběhla do parku. Uviděla jsem Joy jak na mě čeká s otráveným výrazem ve tváři. Doběhla jsem k ní „promiň Joy nechtěla jsem přijít pozdě." „No co od tebe očekávat že?" prohlédla si mě od paty až k hlavě. „Nic lepšího si doma neměla?" zeptala se. „Jak to myslíš?" zírala jsem na ni upřeným pohledem. „Ach bože kolik tě stála ta mikina?" nacož se začala smát a vytáhla svůj telefon. Podívala jsem se na telefon nevěřícně. „Ty už máš svůj vlastní, my máme jen pevnou linku?"
„Ach ano mám" a začala něco klikat na svém telefonu. Slyšela jsem jen malé "píp" a Joy mě začala obcházet ze všech stran...

Zavřené Dveře  Histórias para pegar e não largar. Descubra agora