6. kapitola

122 7 2
                                    

"Enolo a Emily? Čas vyrazit!,, Bouchal mycroft na dveře pokoje Emily a Enoly.

"Emily a Enolo kočár čeká!,, Když už mu došla trpělivost otevřel dveře a vešel do jejich pokoje a za ním paní leinová "Enolo? Emily?,, Odkryl peřinu z postele a viděl tam obrázek sebe v karikatuře.

Právě jsme našli volné kupé a šli jsme si tam sednout. Už jsem chtěla Enole říct o mých schopnostech když v tom se najednou začalo rozřezávat kufr nebo taška? Nevím ale to je teď jedno.

Začala z něj vylézat ruka, hlava a pak kluk spadnul ehm velice divné.

"Zdravím,, řekl a s Enolou jsme se na sebe podívali "prosím opusťte kupé,, řekla když ten kluk vylezl "nemohu já se skrývám,, řekl a schoval si nožík "malý podfuk podplatil jsem nosiče aby mě přenesl do vlaku, odvážné,, řekl a já jsem se na něho dívala.

"Okamžitě opusťte kupé,, řekla zase Enola "vy jste zvláštní mladí muži,, "a vy vypadáte normálně?,, Zeptala se a já jsem se musela uchechtnout "vy nejste chlapci,,"možná jsme,, řekla "kdo jste?,, "Co jste zač?,, "Jsem Wicond Tewkesbury Markýz z basovezru,,.(nevím jak se to píše)

Řekl a podal nám ruku kterou jsem chtěla přijímout ale Enola mi ji dala pryč. "Spíš jste trouba,, řekla Enola a Tewkesbury dal ruku dolů. "Uvědomte si že jsem právě poskytl vskutku odvážný útěk,, řekl a ukazoval někam za sebe.

"Neutekl jste ve vlaku je muž v hnědé buřince který vás právě teď hledá, až vás najde bude si myslet že jsme vám pomohli což nás ohrožuje, proto vás žádám abyste opustil kupé,,.

"Připomínáte mi strýčka nechal jsem ho na stanici,,.

                     • flashback •
"Jistě že je v tom vlaku nehledali jste důkladně!,, Řekl postarší muž.

                • end od flashback •

"Také je panovačný opustil jsem je Matku, babičku a jsem rád jsme volný,, řekl svůj proslov.

"Skvělé tak tedy opusťte kupé,, řekla Enola "muž v hnědé buřince,, řekl a otevřel dveře od kupé "poradím si,,.

Enola si vydechla a jsem jí to chtěla už říct jenže zase někdo otevřel dveře od kupé.

"Jde sem,, řekl  "jistě,, "kontroluje všechna kupé,, "báječné,, řekla a začala se oblíkat a já sem stále seděla "pojď Jacku jdem,, řekla Enola a já vstala "neviděl mě,, řekl Tewkesbury "jistě že viděl tudíž se poroučím Wiconde Tewkesbury Markýzi z basovezru,, řekla Enola a otevřela dveře od kupé "opravdu jste celý strýček máte stejný pohled,,.

"Tak čau Tewkesbury,, Řekla jsem a zamávala mu a šla za Enolou. Upřímně je mi ho trochu líto kvůli tomu že ho chce někdo zabít. "To byl on?,, Zeptala jsem se jí  když kolem nás přišel muž v hnědé buřince. Chvilku jsme stáli na místě a pak šli.

Když jsme najednou slyšeli křik.

                   • flashback •

" Je to váš život Enolo a Emily nenechte se ostatními svést z cesty, zejména muži,,. Řekla matka my jsme se usmáli.

            • end of flashback •

Otočili jsme se a šli za ním.

Otevřela jsem dveře od kupé a viděli jsme Tewkesburyho jak visí z vlaku protože ho ten chlap s buřinkou drží. Já jelikož jsem byla první jsem vzala nějakou tyčku. "Pomozte mi, pomoc!,,.

Tou tyčkou jsem majzla toho chlapa po hlavě a on na chvilku omdlel. Naštěstí se Tewkesbury držel a tak nespadl ale museli jsme mu pomoct.

Když jsme běželi tak Tewkesbury vyšiloval jako malá holka "kdo je to přišel mě sem zabít?! Nechci zemřít ve vlaku!,, "Já nechci zemřít vůbec doteď mě to ani nenapadlo!,, Řekla Enola "jo přesně tak!,,.

"Kam jdeme?,, "Nevím nechte mě přemýšlet,, řekla a já jsem jenom přikyvovala. Najednou se Enola někde zastavila a podívala se do kupé "promiňte,, omluvil se Tewkesbury a šly jsme dál.

Najednou jsme přišli k lokomotivě a k vagónů kde je uhlí aby se dalo topit a vlak jel dál.

"Je to opravdu dobrý nápad?,,"máte snad lepší?,, Zeptala se Enola pak přelezla spoj a chytla se tyčky "tak jo to dáš to dáš,, říkala jsem si nahlas a přeskočila to pak jsem si šla stoupnout vedle Enoly a pak Tewkesbury "věříte mi?,, Zeptala se Enola "ano,, řekla jsem "ne,, řekl Tewksbury.

"Když to správně načasujeme zbavíme se ho,, řekla Enola "načasujeme co?,, Zeptal se
"Poslyš Tewkesbury máme dvě možnosti,, "a která nám dává šanci přežít?!,, "Tahle!,, Řekla když ten chlap otevřel dveře.

Skočili jsme a drželi jsme se za ruce všichni tři. Když jsme padali tak jsme sek kutáleli ale naštěstí jsme nikdo nespadl do řeky.

Po cestě se nám sice ztratili čepice ale to se snad přežije. Já s Enolou jsme se podívali na Tewkesburyho kterej se tam oprašoval pak se na nás podíval.

"Ty o sobě rád dáváš vědět co?,, Zeptala se Enola "ukázalo se že být vyhozen z vlaku,, odmlčel se protože se oprašoval "bolí víc jak bych býval čekal,, zase se odmlčel "a ztratil jsem knoflík,,.

Kamoooo už doooost prosím 😭😭😭😭😭😭😭😭 proč píšu už šestou kapitoluuu

My Family {Enola Holmes}Kde žijí příběhy. Začni objevovat