Nezdolný (Eddie Munson ff)

VZPOMÍNKA

      Eddie vzal Rachel do náruče a odnesl ji zpátky domů. Položil ji na postel a přikryl ji dekou.

Eddie: Co teď budeme dělat, vždyť se ještě nevzbudila.
Dustin: To bude dobrý Eddie, dýchá a srdce ji bije, nejspíš jen omdlela.
Eddie: No jasný, ale až tak dlouho?
Dustin: My stejně nic nemůžeme udělat, tak budeme jen čekat až se vzbudí.

       Dustin si šel sednout na gauč a Eddie se chytl rukou za hlavu a přemýšlí o tom jak se jí to stalo.
-------------------
        Rachel se probudila, ale nemohla nikde vidět kluky, i přes bolest hlavy se Rachel postavila a šla je hledat. Najednou slyšela Ženský hlas volat jméno Eddie. Z pokoje vyběhl malý chlapec a proběhl skrs Rachel jako přes nějakého ducha a běžel ke svým rodičům. Žena měla krátké bílé pruhované šaty a dlouhé blonďaté vlnité vlasy. Muž měl krátké tmavé vlasy a měl na sobě džínovou bundu s černými roztrženými džíny. Chlapec měl žluté triko s modrými kraťasy.

Rachel: To je Eddie? Vždyť je malý a... To jsou jeho rodiče? Asi jsem v jeho vzpomínce.
Matka: Hele co máme pro tebe.

        Žena vyndala krabičku a dala jí chlapci a řekla.

Matka: Táta a já jsme ti koupili k tvým narozeninám dárek.

         Malý Eddie otevřel krabičku a v něm byl přívěsek, který nosí Eddie do dnes.

Otec: A to ještě není všechno, máme pro tebe ještě jeden dárek,
Tady je.

          Muž vytáhl za gaučem velkou dlouhou krabici a podal ji malýmu Eddiemu, on ji začal otevírat a uviděl červeno černou kytaru.

Eddie: Wooow. Děkuji mami a tati, jste ti nejlepší rodiče na světě.

          Všichni se obejmuli. Rachel na ně koukala, líbilo se jí jak byl Eddie tak šťastný, Rachel chtěla vědět co se stalo s jeho rodiči, ale najednou všechno ztmavlo a Rachel zavřela oči. Když je otevřela, byla v autě s Eddiemi rodiči, ale nikde neviděla Eddieho.

Rachel: Oni mě asi neuslyší, halo?!
Matka: Škoda, že jsme nevzali Eddieho sebou, moc by si to u jezera užil.
Otec: Hele, hlídá ho můj bratr, takže je v dobrých rukou a my tak máme víc času pro sebe. Jenom my dva, nikdo jinej.
Matka: Dobře tedy, miluji, tě.
Otec: Miluji, tě.

         Rachel vidí krásný zamilovaný pár, ale nevidí důvod proč nejsou stále s Eddiem. Pár se blížil na most a když už byli skoro u konce, rychlé protijedoucí auto nezvládlo zatáčku a nabouralo přímo do jejich auta. Náraz byl tak veliký, že vymrštil auto do vzduchu a padalo několik desítek metrů do vody.

Rachel: NEEEEE!!!

       Rachel se opět ocitla někde jinde, ale teď to tu poznává. Je totiž u Eddieho doma. Malý Eddie sedí na gauči a kouká na televizi se svým strýčkem. V tom, ale zazvonil telefon.

Strýc: Já jdu zvednout telefon ty se v klidu koukej dál.... Halo? Kdo je tam?
Šerif: Dobrý den, tady šerif policie Hawkins, jste pan Munson?
Strýc: No, jo jsem, stalo se něco?
Šerif: S velkou lítosti vám oznamuji, že pan a paní Munsonovi měli autonehodu... Na místě byli mrtví.
Strýc: Co?! A..a kde se.. to stalo?
Šerif: Na mostě u řeky tady v Hawkinsu.
Strýc: To nemůže být pravda... Co mám říct synovci? Je mu teprve 8 proboha.
Šerif: Je nám to líto.. teď budete pečovat o toho kluka vy.... Nashledanou.

      Strýc nemohl uvěřit vlastním očím a nevěděl co měl říct Eddiemu, cestou k němu ho něco napadlo.

Strýc: Eddie?.. musíme si promluvit.
Eddie: A o čem? Ty jsi z něčeho smutný?
Strýc: Eddie poslyš... Víš jak jeli rodiče... Na víkend pryč?
Eddie: Jo vím.
Strýc: Tvoji rodiče... Tvoji rodiče zmizeli. Volal mi to šerif... Moc mě to mrzí Eddie.
Eddie: Proč pláčeš strejdo,...my je najdeme společně. Určitě se k nám vrátí.

       Rachel viděla jak Eddie objímá smutného strýce a Rachel taky steklo pár slz, protože Eddiemu se rodiče už nikdy nevrátí. Rachel už ví jak jeho rodiče "zmizeli".
       Teď všechno zčernalo a Rachel neví kde je. Nevidí únik, vidí jen černou tmu, volá o pomoc.

Rachel: Eddie?...EDDIEEEE!!!!