Tajemný dopis z Voltteri

Kapitola 1

Byla docela tma a já a Justý jsme se šli projít lesem. Proč ne trocha rysku, co se může stát. Justýna se na mě podívala a odpověděla:
,,Jsme kousek od hranice Volturiů, měli bychom se vrátit,"
,,Neboj, za chvilku se otočíme a půjdeme," dodala jsem. Náhle jsem zaslechla kroky a ze tmy se vynořil blonďatý upír s červenýma očima a se znakem Volturiů, pověšený okolo krku.
,,Kampak byste chodily dámy?" odpověděl ten upír. Já a Justý jsme se zalekly, protože to byl Caius Volturi. Náhle se ze tmy vynořil další upír, tentokrát tmavovlasý.
,,Co se tu děje?" zeptal se ten tmavovlasý upír. Justý v tu chvíli vykřikla:
,,To je Aro!! Zino utíkej!" popadla mě za paži a táhla zpátky ke Cullenovým. Ohlédla jsem se za sebe, kde jsem spatřila ty dva upíry, jak odchází.
Když jsme přišli ke Cullenovým, práskli jsme z dveřma.
,,To byl Aro Volturi!" Křikla Justý udýchaně.
,,A Caius Volturi..." dodala jsem udýchaně.
,,Jste v pohodě?" zeptala se nás Esme.
,,Jo, jsme," odpověděla jí na to Justý.
Uběhla hodina a otevřenym oknem vletěla holubice a sedla mi na rameno. Všichni jsme se podivili. Vzala jsem si od holubice dopis s pečetí. Holubice vyletěla oknem ven.
,,Zvláštní," podivila jsem se.
,,Od koho to asi je?" zamyslela se Justýna.
,,Nevím, zřejmě od Volturiů, ale proč by mi posílali dopis?" vyhrkla jsem.
,,Tak si to přečti," řekla Justý.
Otevřela jsem dopis a přečetla si to. Zarazila jsem se. Nemohla jsem uvěřit tomu, že by mi napsal zrovna on.
,,Kdo...to napsal?" zeptala se mě Justý vylekaně.
,,On mi napsal....Aro Volturi?!" vydala jsem ze sebe.