Jednorázovky HP - Slash

Za všechno může ten zatracený dopis

„ Finite incantatem!" zařval Snape, kterého nebylo ve změti lan a šlahounů vůbec vidět. Rostlina přestala růst. Snape si klestil cestu, pomocí hůlky odstraňoval větve jako mečem. Ze svých studentů viděl pouze hlavy.

„ Pomozte si vy trollové, jinak se odtud nedostanete!" zahalekal a jako na povel se třídou nesla kouzla. Někdy je i pošetilé mávání hůlkou potřeba.

Za chvilku se rostlina rozpadla, jen její kmen zůstala vězet v Harryho kotlíku. Chlapec netušil, co tím způsobí, ale teď podle Snapeova kypějícího výrazu poznal, že jeho plán zabral.

„ POTTERE!" zahřměl Snape.

„ Ano pane.." polkl Harry.

„ Co jste to proboha vyváděl, zničil jste celou učebnu!"

„ Asi jsem něco přehlídl," pokrčil rameny.

„ Přidal jste do směsi úplně něco jiného, než jste měl, jinak by se tohle vůbec nestalo, maximálně by vybuchl kotlík! Strhávám Nebelvíru 50 bodů! A vaším trestem bude vrátit učebnu do původního stavu! A to bez kouzel! Dnes večer v sedm!"

Třídou to zašumělo. Bylo jasné, že jednomu člověku bude trvat minimálně dvě noci, než odstraní tuto spoušť! Ron se na svého kamaráda podíval vyčítavě a Harry jen omluvně pokrčil rameny.

„ Hele, to že jsi... no ty víš co... chápu, ale proč na to musí doplácet Nebelvír a naše famrpálové družstvo? Jak máme bez tebe dneska trénovat?"

„ Nevěděl jsem, co to udělá myslel jsem si, že jen vybuchne kotlík."

„ Měl by ses raději vyhýbat takovým nesmyslům, měl jsi nakopat Malfoyovi prdel a Snape by tě nechal po škole taky!"

„ Já jsem rád, že teďka má jinou zábavu než mě, takže ho radši vynechávám,"

„ Počkej jakou zábavu?" zaujalo Rona

„ To ti snad ani radši neřeknu," vymlouval se Harry.

„ Proč?"

„ Zabil bys ho!"

„ Proč bych to měl dělat?" zúžil oči do škvírek.

„ Protože tě znám, jakmile se to týká někoho z rodiny..."

„ Cože, o co jde?"

„ No dobrá... stejně by ses to dozvěděl. Viděl jsem ho včera s Ginny, líbali se," řekl Harry opatrně.

„ CO? ZABIJU HO!" vrhl se Ron na dveře, Harryho však zarazil.

„ Je to jejich věc! Tak toho nech, i kdyby si Ginny vybrala Goyla, tak ti to může být jedno. I když je pravda, že Malfoy má proti němu výhodu, není takový hrozný tupec a vypadá líp," zašklebil se Harry. Ron však jeho vtipu nezasmál.

„ No nic já musím jít, čeká mě trest, dneska asi nebudu spát," utrousil Harry a nechal za sebou zadumaného kamaráda.

Možná je lepší, že jsem mu to řekl, kdyby je přistihl on, určitě by neváhal svou výhružku splnit. Snad Ginny ví, co dělá.

Vešel do sklepení a ovanul ho chlad, až se zatřásl.

Jak to, že tady dole je vždycky taková zima!

Drkotal zuby Harry. Zaklepal na dveře učebny lektvarů, ozvalo se příkré dále. Zatlačil na dveře a ty ho s vrznutím vpustili dovnitř. Snape seděl za psacím stolem a jako obvykle něco sepisoval.

„ Na co čekáte Pottere, kýbl a hadr máte zde!" ukázal na přední lavici, kde našel i čistící lektvar.

Harry Snapea pozoroval a čekal snad na nějaký náznak něčeho, čehokoli. Snape mu upřený pohled oplácel, Harry se snažil být silný.

„ O co se to snažíte, Pottere? Zhypnotizovat mne? To se vám skutečně nepovede," ušklíbl se Snape a stále jej bedlivě pozoroval. Harry nevydržel a uhnul pohledem.

„ Slaboch," řekl Snape potichu, tak, že to Harry téměř nezaslechl. Jenže Harry měl dobrý sluch. Chlapce jeho poznámka rozzuřila. Přešel ráznou chůzí ke Snapeovi.

„ Já, že jsem slaboch?!" z očí mu sršeli blesky.

„ A jak byste nazval to, že utíkáte od problémů?"

„ Já neutíkám!" zamračil se Harry.

„ Neřekl bych," řekl Snape a zatvářil se tak, že Harrymu bylo jasné, na co naráží.

„ Nejsem slaboch!" opakoval Harry teď už méně důrazněji.

„ Ne, jste pitomec! Proč jste dnes zničil učebnu lektvarů, jen proto, abyste se mnou mohl být sám?"

„ Cože?" vyhrkl Harry

„ Pottere, měl byste si lépe dávat pozor na to, na co myslíte a hlavně se už konečně uzavírat mysl, mohl jsem vaše myšlenky celou hodinu číst jako v knize!"

„ Eee... no..."

„ Tak řekněte, proč jsme se mnou tak moc chtěl být o samotě?" ušklíbl se Snape.

„ Já... no..."

„ Vy to nevíte? Zajímavé..." zasmál se Snape.

„ Já jen... chtěl jsem se zeptat..."

„ Pán je zvědavý. Nuže dobrá... Skutečně jsem vám dal do vody paměťový lektvar.  Nemůžete si nic pamatovat."

„ A... co kdybych chtěl?" polkl Harry.

„ Vskutku?" Pozvednuté černé obočí.

„Hmm asi jo," nervózně přešlápl.

„ Nejste si jist," podotkl Snape.

„ A kdo si je v šestnácti jistý svým chováním?" zamračil se Harry.

„ To máte pravdu. Tak tedy malá ukázka toho, co se včera stalo," řekl Snape a zrušil mezeru, která je dělila od sebe. Přitiskl se na Harryho mladé, žádostivé tělo a přisál své rty na jeho.

Harry se podvolil, téměř okamžitě. Jazyk drancoval jeho ústa a jemu to nevadilo, bylo mu to velmi příjemné. Pak se styl líbání změnil, drsný polibek vystřídal jemný, tak jemný, že Harry nedokázal pochopit, jak někdo jako Snape s jazykem ostrým jak břitva, dokáže dělat něco tak jemného. Pomalu se mu podlamovala kolena. Ještě, že ho Snape držel.

„ Stačí to jako ukázka, pane Pottere?" řekl Snape chraplavě. Když odtrhl své rty od Harryho. I na něm bylo poznat, že polibek prožíval podobně.

„Jako ukázka ano, ale pro vztah to nestačí," řekl Harry a tentokrát to byl on, kdo převzal iniciativu a Snapea políbil. Nehodlal se vzdát tak snadno.

KONEC

Za beta read děkuji KateTomlinson6917