Jednorázovky HP - Slash

Za všechno může ten zatracený dopis

„ Prej se tím baví miliony lidí na celém světě. Píšou o mě, o tobě o všech z Bradavic. Dokonce i o Filchovi," zašeptal Harry.

„ Cože? No fuj!" dělal Ron zvuky, jako když zvrací.

„Taky jsem si říkal, že to musí být fakt nechutný," přitakal Harry.

„ A tohle ti nechutný nepřijde??" povytáhl Ron obočí

„ No víš... ani ne," odvětil Harry.

„ Vždyť píše o tobě a Snapeovi," poznamenal Ron

„ No, víš včera když jsem měl ten trest se to nějak zvrhlo..."

„ Pro Merlina, já to snad ani nechci vědět!" zděsil se Ron.

„ Nemůžu to nikomu jinýmu říct," postěžoval si Harry

„ Ach jo, no tak jo povídej," povzdechl si Ron. Věděl, že se mu to nebude zamlouvat, ale Harry byl jeho kamarád.

„ No ani nevím jak a co se vlastně stalo... ale vzbudil jsem se ráno v jeho posteli, " řekl nakonec Harry.

„ Co? Chceš tím říct, že jste..." zatvářil se Ron zhnuseně.

„ Já nevím, možná," řekl Harry rozpačitě.

„ Ty si to nepamatuješ?"

„ Ne, možná mi dal nějaký lektvar," pokrčil Harry rameny.

„ A co on na to? Myslím ráno..."

„Zmizel jsem dřív, než se probudil."

„ Řekl bych, že si to budete muset vyříkat. A už mi pro Merlina neříkej nikdy nic tak šokujícího," řekl Ron a znechuceně si lehl na postel.

„ Neboj už nebudu, díky že jsi mě vyslechl."

„ Hm od čeho asi kamarádi jsou," ušklíbl se Ron a předstíral, že právě usíná.

„ Ty Rone, tobě vadí, že jsem asi gay?" zeptal se po chvíli Harry.

„ Já nevím... Musím si to asi srovnat v hlavě. Asi mě víc vadí, že přemýšlíš zrovna o Snapeovi," přiznal Ron.

„ Díky Rone," vydechl úlevně Harry. Zrzek se nutil raději mlčet, než řekne něco, co by jeho kamaráda zranilo.

Snape, u Merlinových koulí, zrovna Snape!

Harrymu se honil v hlavě nápad, jak to udělat, aby byl se Snapem zase o samotě. Potřeboval si pár věci vyjasnil.

Hodina lektvarů končila. Harry stále přemýšlel nad tím, jak to udělat, aby s ním mohl být o samotě. Musel si s ním promluvit, to bylo jisté! Jenže jak to narafičit? Pak ho něco napadlo, hodil do svého kotlíku přísadu, o které věděl, že rozhodně nepatří do práškového lektvaru ( vše co se sním potřísní se přemění v prášek) jakmile nohy Hrbovky přistály na hladině modré tekutiny, okamžitě se lektvar změnil. Přísady, které spolu neměli vůbec přijít do styku, začaly reagovat. Z kotlíku se najednou začala valit nějaká rostlina a šířila se a mohutněla, studenti křičeli a snažili se před ní ukrýt pod lavicemi. Za chvilku byla celá učebna zahlcena touto podivnou rostlinou. V učebně však nechtěla zůstat a tak rozrazila dveře a rostla dál do sklepení.