Poslední zavití

Prolog

Každý si už jako malý přeje, aby se dostal do Bradavic a stát se mocným čarodějem.   
Z našeho světa není nikdo, kdo by neznal slavného Harryho Pottera, který porazil Voldemorta. Od té doby každý sní o tom, aby se stal součástí Nebelvíru, dokonce i já. Jako malá jsem snila, že mi jednoho dne na okno zaťuká sova a v zobáku by držela dopis s červenou pečetí z Bradavic. Přijedu Bradavickým expresem a moudrý klobouk sedící na mé hlavě vykřikne slova, která změní celý můj život. To se mi skutečně splnilo, ale moudrý klobouk mě nezařadil do vysněného Nebelvíru. Zařadil mě do Zmijozelu. Ta slova mi v uších zněla jako šeptání kledby. Realita se mi v tu chvíli změnil před očima a jedovatě zelený had na erbu Zmijozelu z ničeho nic obživl, jeho korálkové oči se zatřpytily a svým šupinatým tělem začal můj dosavadní sen škrtit, až ho nakonec celý zadusil. Moudrý klobouk mi opravdu změnil celý život, ale ne k lepšímu. Na světě existují dva druhy lidí. Dobří a zlý. Každý se do nich dělí podle toho, jak na okolí a ostatní lidi působí. Já neměla ani příležitost ukázat ostatním jaká jsem a místo toho to za mě udělal moje krev. V naší rodině Shadow's jsou všichni ze Zmijozelu. Jen proto, že se jmenuju v překladu stínová a moje rodina je ze Zmijozelu hned neznamená, že jsem hned na straně zla. Za tu dobu, co jsem studovala v Bradavicích jsem se už milionkrát snažila skamarádit  s ostatními lidmi z jiných kolejí, ale nikdo se nechtěl kamarádit se Zmijozelkou. Po několikátém brečení na záchodech a snaze stát se tou dobrou jsem všechnu snahu zadusila stejně rychle, jako had zadusil můj život a začala jsem být někým, kým jsem nikdy nechtěla být. Jmenuju se Lexi Shadow's ze Zmijozelu. Jsem dívka ze strany zla.