Cesta

279 9 3
                                    

Klaus
Lis mi ležela na hrudi a tvrdě spala. Byla roztomilá jak spí to byl jediný moment kdy bylo ticho. Normálně bych jí nechal spát ale za 20 minut musíme být už za městem na cestě do Mystic Falls.
,,Lásko. Vstávat. Musíme vyrazit."
Ani to s ní nehlo kdybych neslyšel její srdce myslel bych si že je mrtvá v klidu spala.
,,docela mi to stěžuješ víš?" Vstal jsem a rychle se oblékl vzal jsem všechny naše hygienické potřeby a pro Lisu pití a něco sladkého i když je upír. Odnesl
Jsem všechny věci do auta a pak se vrátil pro Lisu kterou jsem musel obléct a kupodivu s ni nehlo i to. Zvedl jsem malou a ona se instinktivně chytla mého krku ale neprobudila se což je u ni normální už se mi stalo že jsem ji přistihl jak byla náměsíčná a spadla ze schodů naštěstí jsem ji chytil když se probudila tak byla v tak velkém šoku jakém jsem ji ještě neviděl.
Odnesl jsem ji do auta a v chvíli kdy jsem malou pokládal na sedadlo tak mi začal nahlas zvonit telefon,rychle jsem telefon vzal a viděl že volá Marcel. Co se asi mohlo stát.
,,ano? Co se stalo?"
"Můžeš mě vyzvednout ? Moje auto je ještě v servisu."
,,za chvíli ale budeš sedět vzadu protože malá spí a nechci ji zase tahat abych ji nevzbudil i když spí tak tvrdě že by ji nic neprobudilo."
"Chápu. To jsi ji jako tahal až do auta?"
,,ano. Není těžká a pro mě jako hybrida je jako pírko."
"Za jak dlouho tu budeš ?"
,,15min."
Típnul jsem telefon a zavřel dveře od auta na straně u Lis.

Za patnáct minut jsme byli před Marcelovým domem.
Marcel si sedl a jeli jsme. Po půl hodině začalo zapadat slunce a Lis svítilo přímo na tvář.
"Klausi! Zhasni sakra to světlo!"
Řekla rozespale Lis
,,to bych rad lásko ale slunce neovládám."
"Tak k čertu zatáhni závěsy."
Lise došlo to že jsme v autě až se chtěla otočit na bok směrem ke mě a nešlo ji to přes pás.
Široce otevřela oči a lekla se.
Marcel se smál tak že by každou chvíli umřel.
"Sakra jak.. co to.. kde..."
,, přenesl jsem tě protože jsi spala tvrdě a oblékl jsem tě,teď jsme na cestě do Mystic Falls jak jsi chtěla a jo. Pití máš v přihrádce a i nějaké jídlo."
"Děkuji."
Marcel se naklonil dopředu a začal konverzaci s Lis která si četla auto knížku.
,,lásko ty se nudíš ?" Předběhl jsem Marcela
"Né proč ?"
,,že jsi čteš příručku."
"No jo no nemám knihu a toto je moc zajímavé."
Teď mě štve že je tu Marcel slyším jak ji buší srdce touhou.
" Klausi za kolik hodin budeme na místě?" Zeptal se Marcel
,,cca za 5h."
"Co? Tak dlouho? A budou zastávky?" Zeptala se mě Lis nebo to spíš na mě vyhrkla
,,ano lásko budou pauzy nejen kvůli benzinu ale také vím že ti je v autě moc dlouho špatně."
" a jak to víš?"
,,vím o tobě vše lásko."
"No ovšem ale já o tobě skoro nic."
"Jestli chceš něco ti o Klausovi povím." Ozval se Marcel
"Tak povídej." Odpověděla mu Lis.
,, Marcely vol slova tak abych tě nemusel zabit protože bych to Lise rad vše pověděl sám."
"Neboj řeknu ji jen to nejlepší to ostatní ji řekneš ty." Odpověděl mi.
"Jo neboj on ji řekne jen to hezké."

Dark love Where stories live. Discover now