Vlkodlaci

44 2 0
                                    

Už jsou tři dny co jsme zjistili co znamenají moje zvláštní sny. Od té doby se snažíme vyhledat vlkodlaky ale vypadá to jako by se vypařily jako pára nad hrncem. Je to docela pro upíry dobrá zpráva ale pro nás špatná. Od té doby se nemůžu ani pořádně vyspat. pořád se mi opakuje to a samé až jsem z toho unavená. vždycky když něco dělám tak usnu. Ale ani takový spánek mi nepomáhá.  Momentálně se teďka nacházíme v obýváku a posloucháme Koua. Chodí ze strany na stranu a pořád něco mele, za ním se také objevuje mapa tohoto městečka odkud se nachází vlkodlaci a které také hledáme. Ale všude jsou křížky kde naznačují že už tam byli a nikdo nikde. mám takový pocit že se přesunuly někam jinam. při tom jeho vykládání se mi zavírali oči. Ale najednou mě někdo posadil na svůj klín, byl to Juro, odrhnul my vlasy a zakousl se mi do krku. Vůbec jsem neprotestovala, trochu jsem si na to zvykla. Pomalu ze mě sál mojí drahocennou krev a mě se začali zavírat víčka. potom už byla jenom tma a je se procházela ve svých vzpomínkách. Tohle to už posledních pár měsíců dělám když ze mě pijí krev.


O 2 měsíce později


Už to jsou dva měsíce co se stala spousta věcí ale pořád jsme nenašli vlky. Stalo se toho hodně tak vám to v rychlosti světa řeknu. Se Sam jsme byli párkrát venku a s námi byl samozřejmě Kenji, má pořád strach že se stane zase něco co by nechtěl. Sam si našla kluka jménem Simon. Takže má suprový život. Já a Kenji jsme se spolu začali chodit ale to nemění na věci že krmím jeho bratry svojí krví. snažily jsme se posunout dál a hledat vlkodlaky ale marně. pořád mám pocit že jsou poblíž ale také jako by se vypařily. Možná se mi to jenom zdá. No a teď jsme momentálně v lese a hledáme vlky. Ale nikde nikdo. Našli jsme některé jejich úkryty ale vypadá to jako by tam nikdo už tak měsíc nebyl. Ale stejnak se snažíme..... ,,Napadl mě nápad!" Vykřikla jsem na kluky. Oni se hnedka ke mě otočily. ,,Jaký?" Přišel ke mě Kenji a bál se co jsem zase vymyslela za hovadinu. ,,No napadlo mě jít k velkému Dubu, tam jsem naposledy viděla bílého vlka.... možná by tam mohla být stopa která by nám pomohla je najít." Kluci vyvalily oči a juro mě hned chytil za zápěstí a běžel. Kluci nám hned byli v patách. dorazily jsme k velkému Dubu. Já jsem se zadýchaně ohlížela a hledala nějaké vodítko. Šla jsem k dubu a obcházela ho. v tu ránu jsem si všimla nějaké velké nory která  vedla pod Dub. ,,Něco jsem našla!" Zakřičela jsem na kluky a oni byli hned u mě. stály jsme před Velkým Dubem a koukaly do velké černé nory pod ním. ,,Dobře jdu první." Juro šel kupředu a já byla za ním, po tom byl zamnou Kou a na konec Kenji. Pořád jsme šli a zakopávali o kořeny které tam trčeli. Už jsme viděli světlo a vylezli ven, byla tam krásná velká louka napojená k lesu u kterého svítili houby. Bylo to kouzelné. Opatrně a pomalu jsme šli k lesu ale před námi se objevili čtyři vlci. Jeden byl nejmenší ze všech., byl bílí a měl trochu černou srst ve tvaru peříček a krásně modré oči jako borůvky. Potom vedle něho od prava stál Velký fialový vlk s bílím znakem na čele, vedle něho také od prava stál velký černý vlk s bílím znakem okolo modrého oka jako obloha. A potom tam stál on ten krásný bílí vlk s kožichem jako sníh a očima jako nebe a moře dohromady. byl z nich největší a podle mě nejkrásnější, stál před nima jako vůdce. Pomalu popošel dopředu a já též, Ale když se pohli kluci tak začali všichni vlci vrčet. ,,Kluci já to zvládnu." Řekla jsem s klidem a otočila se na vlky. potom jsem mrkla na vůdce vlků a popošla o jeden malý krok dopředu. Potom jsme obě šli odhodlaně dopředu jakoby jsme se znali a důvěřovali jsme si. Potom jsme byli od sebe dva metry a zastavily si. Vlk si mě prohlížel, ale začal vrčet. V tu chvíli jsme rychle přemýšlela co udělat. 

Ukázala jsem svoje tetování na ruce a vlk přestal vrčet. Lehl si na zem a proměnil se na krásnou holku. vypadala mile, měla dlouhé vlasy jako sníh a bílé tričko s černýma kraťasami. vypadala dokonale. ,,Kdo jsi?" konečně na mě promluvila. ,,Já jsem Ami....... a ty?" Taky mě zajímalo její jméno u tak dokonalé dívky. ,,Já jsem Akita." Ne jenom že je celá dokonalá ale má taky krásné jméno. Upřeně jsem se na ní dívala dokud se mi zase na něco nezeptala. ,,proč jste sem přišli?" trochu se zamračila a čekala na mojí odpověď. ,,přišly jsme sem kvůli dohodě o mír..." Akita na mě vykulila nevěřícně oči. ,,A proč by to oni dělali?" Tak a teď mě smetla, co bych jí měla odpovědět.

,,protože mě velký Dub o to požádal." Řekla jsem odhodlaně. Akita otočila na vlky hlavu a naznačila jim aby jsme za námi přišly, ještě ve vlčí podobě k nám doběhly a lehli si na zem. potom byli v lidské podobě. První bílo černý vlk. Byla to taková menší holka která měla hnědé vlasy, potom se přeměnil fialový vlk a to byla také dívka ale o trochu větší jak ta dívka s hnědými vlasy. A jako poslední černý vlk to už byl kluk s černými vlasy a s jedním okem bílím. Akita začala povídat. ,,Ta holka s hnědými vlasy je El, ta s fialovými je Lily a ten kluk s černými vlasy je Subaru." Představila mi její smečku. tak jsem jí představila svojí. ,,Ten s červenými vlasy je Juro, ten s blonďatými je Kou a tam ten s modrými je Kenji." Akita se na ně vražedně podívala

,,Můžeme jim věřit?!" já jsem kývla hlavou na souhlas a ona je vyzvala aby přišli jsem k nám. kluci jsem šli pomalu aby neměli problém a stoupli si za mě. ,,tak co máme udělat, aby jsme mohli udělat dohodu k míru." podívala se na mě Akita ale El, lily a Subaru se pořád dívaly na kluky a kluci se pořád dívali na Akitinu smečku. ,,Noooo vlastně si musíte podat ruce se svojí krví a potom se napít krve vyvolené dívky která má na ruce značku míru. A tu krev musíte vypít z číše." Domluvila jsem a koukala se na Akitiny dokonalý oči. ,,A kdy se to má odehrát?" nechtěla jsem to říkat před klukama ale stejně u toho budou muset mít. Za tři dny při úplňku. Kenji na mě vykulil oči, ,,O tom si my nic neřekla." Já jsem ho loktem praštila do žebra ať teď neruší že vyjednávám. ,,Dobře a místo srazu?" 

,,U velkého Dubu." Akita kývla hlavou a dala náznak ostatním na proměnu. Potom mi na rozloučenou objala a pošeptala do ucha, ,,tak za tři dny." poté se otočila a rozeběhla a skočila, při skoku se proměnila ve vlka a běžela do lesa. já jenom pozorovala krásného bílého vlka jak mizí v dáli. poté jsme se vraceli zpátky. když jsme byli v autě bylo kolem 6 večer a cesta domů trvá hodinu. položila jsem si hlavu na Kenjiho který se koukal do telefonu a poté usnula.....

upíří kousnutíWhere stories live. Discover now